Seriál MF DNES a iDNES.cz, který upozorňuje na odpudivá zákoutí v krajských městech, se tentokrát zaměřil na hanáckou metropoli. I město zakládající si mimo jiné na historické atmosféře a krásné architektuře jich má hned několik.
1. Odpudivé schodiště spojující centrum s parkem
Do soupisu patří bezpochyby průchod s krytým schodištěm v parku u Michalského výpadu. Lidé díky němu mohou překonat starobylé městské hradby, spojuje oblíbené Bezručovy sady s jedinečnou turisticky atraktivní secesní Vilou Primavesi v historickém jádru města.
Přesto jde o jedno z nejotřesnějších míst ve městě. Páchne to tu močí a špínou, zdi hyzdí výtvory sprejerů a omítka je místy otlučená až na cihlu.
Mluvčí olomoucké radnice Radka Štědrá ovšem odmítá, že by šlo o zanedbané místo. Město tu do budoucna počítá s opravou, nejprve ale musí vyřešit, proč tu neustále vlhnou zdi. V podezření byl nejprve déšť, voda sem mohla teoreticky stékat z míst, kde stojí Vila Primavesi. Odborníci proudění sledovali a ukázalo se, že srážky průchod neničí.
„Odbor majetkoprávní tak jedná se společností zabývající se sanacemi vlhkého zdiva. Cílem je zajistit zpracování protokolu o vlhkostním průzkumu a koncepce sanace, který poslouží jako výchozí podklad pro další řešení problematického stavu objektu,“ dodává mluvčí.
2. Zničené veřejné toalety nefungují od návštěvy Jana Pavla II.
Také další vada na kráse Olomouce stojí v jejích parcích. Tentokrát jde o zdevastované toalety, jež roky hyzdí vstup do Čechových sadů od Palackého ulice.
Zděná stavba poničená vandaly a sprejery ostře kontrastuje s okolním pečlivě posečeným trávníkem a velmi využívaným moderním dětským hřištěm, jež je jen přes cestu. Dveře k toaletám jsou zamčené, dovnitř je vidět přes zamřížovaná a rozbitá okna. Uvnitř se válejí odpadky a letitá špína. Kupí se tu už od května roku 1995.
Zničené veřejné toalety u vstupu do Čechových sadů v Olomouci. Naposledy byly v provozu během návštěvy papeže Jana Pavla II. v roce 1995.
„Samotné toalety jsou zde mnohem delší dobu, ale ku příležitosti tehdejší návštěvy papeže Jana Pavla II. v Olomouci byly naposledy v provozu,“ upřesňuje Michaela Nováková, mluvčí Výstaviště Flora, které má zdejší parky na starosti.
Toalety, jejichž znovuotevření by jistě ocenila řada lidí, podle Novákové nefungují kvůli nedořešenému vyvedení odpadů.
„Kolem roku 2010 vznikl projekt rekonstrukce tohoto sociálního zařízení včetně napojení inženýrských sítí, které vedou pod tramvajovou tratí. Kvůli vysokým investičním nákladům se nakonec neuskutečnil,“ vysvětluje mluvčí.
Výstaviště Flora se tak nyní snaží dohodnout s lidmi ze sousedních domů v Palackého ulici, řešením je napojit veřejné toalety na jejich kanalizaci.
„Na základě přání občanů hledáme možnosti umístit veřejné toalety do každého parku,“ dodává Nováková.
3. U autobusového nádraží vítá lidi špína a zastaralý podchod
Na další z ostudných míst narazí valná část lidí, kteří přijedou na olomoucké autobusové nádraží. Ve směru do centra je coby jedna ze „vstupních bran“ do města čeká notně zašlý podchod.
Návštěvníky Olomouce vítá u autobusového nádraží špinavý zastaralý podchod.
Je pravda, že jeho část oproti dřívějšku prokoukla. Hlídají ji kamery, je tu nový nátěr. Valná část letitého obložení stěn ovšem zůstala, „zdobí“ ho nápisy od rádoby sprejerů a potrhané zbytky plakátů, u některých zářivek je špína, zídky, v nichž je ukotvená kovová konstrukce podchodu, se na některých místech rozpadají.
A i když radnice už v minulosti zmodernizovala podchody v ulicích Foersterova či Tovární a aktuálně má na letošní léto a podzim naplánovanou opravu dalšího v Brněnské ulici, působí místo, jímž musí každý den projít zástupy cestujících, jako zanedbaný relikt minulého režimu.
Jeho celkovou rekonstrukci však město v nejbližší době neplánuje. „A to vzhledem k jeho technickému a statickému stavu, podchod spadá do režimu záchovné údržby,“ podotýká mluvčí radnice Pavel Konečný.
Dodává, že tu město vloni nechalo opravit a nově natřít zastřešení, dělníci také vyměnili rozvody elektřiny a světla. „Na letošní rok je naplánovaná sanace a nátěr nosné ocelové konstrukce a vysprávky soklových zídek,“ doplňuje Konečný.
Jednou za rok pak podle něj odborná firma odstraní z mramorového obložení zbytky plakátů a graffiti. „Toto čištění v současné době probíhá,“ uvádí Konečný.
4. Obnova za komunistů zdevastované tribuny a hřiště vázne
Na neutěšeném stavu dalšího z olomouckých zákoutí se podepsaly i dějiny bývalého Československa. Své o tom ví vedení olomouckého Sokola, které se roky snaží obnovit velké škvárové hřiště a sešlou betonovou tribunu v sousedství sokolovny otevřené již v roce 1928. Kvůli komunistickému režimu však sokolové o svůj majetek po puči v únoru 1948 přišli, část dostali zpět až v devadesátých letech.
Všechny díly seriálu Ostudná místa |
„Byla to katastrofální situace. Byly doby, kdy to vypadalo, že tady přestanou cvičit i naši členové, tělocvičny byly ve velmi zuboženém stavu. A to ani nemluvím o sociálním zázemí,“ vybavuje si starosta olomouckého Sokola Oldřich Jaroš.
Jeho vedení se po Sametové revoluci nejprve zaměřilo na záchranu samotné sokolovny, řádově vyšla na miliony korun. Dnes je z ní opět svatostánek sportu.
„To byla priorita. Kdybychom se nevěnovali nejdřív budově, mohla dnes vypadat obdobně jako tribuna, která skutečně není v nejlepším stavu,“ připouští Jaroš. Uvnitř totiž přebývají především bezdomovci či drogově závislí.
Zdevastované hřiště a tribuna sokolovny poblíž centra Olomouce.
„Je to bohužel velmi smutné, že se tam neoprávněně dostávají lidé různého charakteru. Přicházejí, odcházejí, těžko to kontrolovat. Tuším, že tu kvůli tomu byla i policie,“ říká Jaroš.
Modernizaci by si zasloužilo také sousední škvárové hřiště. Před lety se tu ještě hrála malá kopaná, dnes ji Sokol občas pronajímá jako volné místo u centra města.
„Samozřejmě je to plocha, která si zaslouží změnu. Nicméně ani po letech se nám nepodařilo zajistit větší obnos, který by na to byl potřeba. A tak ji udržujeme, jak je to zatím v našich silách,“ podotýká Jaroš.
5. Útočiště bezdomovců kousek od sídla městské policie
Útočiště pak bezdomovci našli i na sousedním pozemku, jenž se na okraji Bezručových sadů u jednoho z mostků svažuje k Mlýnskému potoku. Nedaleko na druhém břehu je dětské hřiště, o kus dál i mateřská škola a sídlo městské policie.
Na okraji olomouckých Bezručových sadů jen nedaleko od sídla městské policie vzniklo útočiště bezdomovců.
Téměř na dohled od ní si lidé bez domova mezi mnohdy hustě rostoucími stromy a keři vybudovali i přímo ve zbytcích historického olomouckého opevnění nejrůznější obydlí, kolem se válejí odpadky.
Tato parcela však již nepatří Sokolům, ale společnosti IES Moravia Real olomouckého podnikatele Ivana Kyselého. Jeho vyjádření se ale nepodařilo získat, v úterý a ve středu nezvedal mobil.
Které z ostudných míst Olomouce podle vás nejvíce potřebuje nápravu?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 23. května 2018. Anketa je uzavřena.
