Střechou teče a kusy trámů jsou zničené. Olomouc se pustí do oprav radnice

  • 1
Současné snímky olomoucké radnice brzy získají historickou hodnotu. Budova se totiž v nejbližších letech změní. Vše začne jedenáctiměsíční opravou střechy, při které dělníci vymění dva tisíce metrů čtverečních tašek a opraví římsy i krovy, jež jsou mnohdy ve špatném stavu.

„S ohledem na historickou hodnotu radnice se jedná o mimořádnou investici. Prostor, který se bude opravovat, patří svou plochou k největším a historickým významem k nejhodnotnějším střechám v Olomouci,“ vyzdvihuje náměstek primátora Filip Žáček.

Pohled pod střechu radnice

Nejstarší trámy, které nesou kus střechy olomoucké radnice, jsou ze 16. století. Pamatují tak dobu, kdy České země ovládli Habsburkové, v olomouckých domácnostech se začaly často objevovat koberce, místní chrám sv. Mořice dostal dnešní podobu a právo vařit či čepovat pivo mělo ve městě kolem 340 domů, prakticky každé druhé stavení.

Dohromady střecha zabírá více než dva tisíce metrů čtverečních. Pod taškami se ukrývá fascinující prostor, na své si přijdou milovníci souměrnosti a pravidelnosti. Než se půda zalomí do dalšího křídla radnice, tvoří tu trámy i desítky metrů dlouhé dvorany.

Mnohé trámy doplatily na necitlivé zásahy v minulosti

Objevit se však dají také zajímavé detaily. Za jedním z trámů je zřejmě již dlouhé roky uložená zaprášená skleněná lahvička, na dalším je nápis s již nečitelným letopočtem.

„Na základě informací, které máme k dispozici, můžeme říct, že základ krovové konstrukce je pozdně gotický, to jest z počátku 16. století. Později - patrně během 19. století - do ní byly vloženy stojaté stolice. Zajistily její vyztužení,“ upozorňuje historik Ondřej Belšík, jenž na olomoucké pobočce Národního památkového ústavu vede odbor péče o památkový fond.

Mnohé ze staletých trámů jsou ovšem ve velmi špatném stavu. Jiné v minulosti doplatily na nesprávné či ledabylé zásahy.

„Krov je napaden dřevokaznými houbami a hmyzem,“ doplňuje Petr Mankovecký, stavební technik z magistrátního odboru investic.

V některých místech na půdu dokonce zatéká. Prejzová krytina je totiž nesprávně položená, část tašek je popraskaná.

Lešení bude téměř rok „putovat“ kolem radnice

I kvůli tomu bude až do letošního listopadu vždy část radnice zakrytá lešením. Dělníci ho kolem ní budou postupně posouvat proti směru hodinových ručiček. V závěru roku bude stát u Galerie Caesar.

Z historie radnice

Privilegium vybudovat radnici a kupecký dům udělil Olomouci Přemysl Otakar II. už v roce 1261. Měšťané ale i přesto používali provizorní radnici na Předhradí.

Teprve když roku 1378 udělil městu obdobné privilegium markrabě moravský Jošt, byl položen základní kámen radnice na Horním náměstí.

Dostavěna byla v letech 1410–1411, v roce 1417 převážně dřevěnou budovu zničil požár, o 3 roky později začala stavba kamenné. Nejstarší části konstrukce střešních krovů jsou ze začátku 16. století, nejmladší z počátku 20. století. Část trámů byla po 2. světové válce nad orlojem vyměněna.

Rekonstrukci potřebuje také římsa radnice. Na několika místech je v havarijním stavu.

„Po celém obvodu ji bude třeba částečně přezdít a staticky upravit,“ říká Mankovecký. Restaurátoři se chystají i na kovové chrliče v podobě draků.

Město počítá s tím, že se celkové náklady vyšplhají na téměř 24 milionů korun. Devadesát procent z nich pokryje dotace z Integrovaných teritoriálních investic (ITI) pro olomouckou aglomeraci, které mají ve městě posloužit i na opravy dalších památek (více čtěte zde).

Střechou či římsami ale proměna radnice nekončí. Olomouc chystá nový vzhled informačního centra a vstupu do budovy. V nejbližších letech má následovat oprava fasády, na kterou by se mohly vrátit troje původní sluneční hodiny z doby Marie Terezie (psali jsme zde) a obklady z maletínského pískovce.

Na půdě radnice lze přitom dodnes narazit i na pozůstatky relativně nedávných úprav. Na několika místech pod nynější střechou ční zbytky trámů s latěmi, na nichž dříve ležely tašky. Belšík to potvrzuje. Vracíme se na začátek 20. století k přestavbě radnice. Historik tehdejší tesaře a stavebníky chválí za de facto památkářský přístup.

„Upravovali střechu a nechali tu původní historické dřevo. Nezasahovali do staré konstrukce, i když ztratila nosnou či statickou funkci,“ podotýká.