Badatelé budou mít díky dotaci možnost dopracovat či ověřit některé výsledky svého předchozího výzkumu. Výhodou je, že tak nemusí hned řešit jejich využití v průmyslové praxi.
„Jedinečnost tohoto projektu spočívá právě v podpoře aplikovaného výzkumu bez přímé spolupráce s komerčním sektorem. Výsledky tak budou připraveny do finální podoby na půdě výzkumných center,“ přibližuje spoluautor návrhu projektu Pavel Tuček z olomouckého Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM).
Společný výzkum si vědecká pracoviště už vyzkoušela
Tamní experti budou spolupracovat s kolegy z Centra regionu Haná, jež stejně jako RCPTM sídlí pod patronátem olomoucké Univerzity Palackého v městské části Holice.
Společné bádání, v jehož finále bylo dokončení výzkumu, si obě excelentní vědecká pracoviště s úspěchem vyzkoušela již dříve. Ovšem v menším měřítku.
„Podařilo se nám dotáhnout řadu vědeckých výsledků například do fáze udělení patentu a zápisu užitného vzoru. A mnohé již skutečně našly uplatnění v praxi,“ vybavuje si hlavní řešitelka nynějšího projektu Lucie Plíhalová.
Díky dotaci se pustí do práce osm týmů, členy budou odborníci na chemii, biochemii, biotechnologie, biofyziku, aplikovanou fyziku či nanotechnologie.
„Například tři týmy se budou věnovat vývoji hnojiv nové generace a přípravě rostlinných látek s dezinfekčními účinky anebo látek využitelných v kosmetice či hygienických prostředcích. Další skupina se pomocí genového inženýrství zaměří na šlechtění speciální odrůdy ječmene. Měla by produkovat peptidy s antibakteriálními účinky, jež pak budou využitelné v kosmetice či lékařství,“ vypočítává Martina Šaradínová, mluvčí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.
Poznatky vědců by měly využít i firmy z regionu
Další týmy odborníků z RCPTM se pustí do rozšíření možností praktického využití některých již známých nanotechnologií. Pokud se jim bude dařit, sloužily by pak mimo jiné při zpracování odpadu na surovinu využitelnou v zemědělství.
„Budou se také zabývat schopnostmi magnetických nanočástic při odhalování a účinné separaci biologicky významných molekul. Tyto technologie mohou mít přínos v potravinářství, farmacii nebo biomedicíně,“ dodává Šaradínová.
Celkem dostali badatelé z Evropy na další objevy 125,8 milionu korun. Určené jsou konkrétně na výzkum, jehož výsledky mají v budoucnu využít i firmy z olomoucké aglomerace.
Tu tvoří Olomouc, Prostějov a Přerov s okolními městy a obcemi. Kromě samotné vědecké práce teď experti plánují také nákup speciálních přístrojů, v obou centrech vzniknou i nová místa pro mladé výzkumníky. „Projekt spustíme letos v červnu, potrvá do konce roku 2022,“ upřesňuje Šaradínová.
