ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Miloslav Jančík, MF DNES

Covid omezil i oblíbené komunitní sázení stromů, zájem nyní ještě vzrostl

  • 0
O komunitní sázení stromů je nyní mezi lidmi ještě větší zájem než dřív. Nabízí totiž sociální kontakt dlouho přidušený koronavirovými omezeními.

Nedaleko zámku v Náměšti na Hané na Olomoucku vysázeli ve 30. letech minulého století sad, který už však v posledních letech odumíral. Vedení městyse se proto rozhodlo ho obnovit a zvolilo stále populárnější formu, kdy si stromy vysadí sami lidé.

„Půjde o komunitní sázení, moc se na to těším. Vidím, že když se jen nadhodí, že něco bude, lidé se hned scházejí, neboť jim sociální kontakt rok strašně chyběl. Dokud bude dostatek stromů, každý, kdo přijde, dostane svou cedulku, aby bylo vidět, kdo strom vysadil,“ nastínila starostka Marta Husičková.

Ta věří, že zapojení obyvatel pomůže stromy rovněž lépe chránit před vandaly. V Náměšti mají totiž z dřívějška zkušenost s naschvál polámanými mladými stromy.

Na podzim zde chtějí vysadit zhruba 120 stromů. Místo bude volně přístupné a lidé tak mohou za čas sklízet plody pro vlastní potřebu.

„Půjde o mix ovocných stromů – švestky, třešně. I ke starým stromům, dokud plodily, se chodilo sbírat na pálení,“ dodala starostka.

Populární je „adoptování“ stromků

Na některých místech v kraji nechtěli výsadbu odkládat a pustili se do ní dokonce během protikoronavirových omezení. Například v Pavlovicích u Kojetína se v listopadu zapojilo do svépomocného sázení čtyř desítek stromů dvacet dobrovolníků, kteří se museli rozdělit do dvojic nebo trojic podle rodin.

„Nahradili jsme některé staré stromy ve špatném stavu mladými, zkrášlili obec a také přispěli k obohacení krajiny o tolik potřebnou zeleň. K tomu jsme ještě pracovali s ostatními obyvateli Pavlovic na společném díle a stmelili vzájemné vztahy mezi sebou,“ zhodnotil akci pro web celonárodní iniciativy Sázíme budoucnost Václav Procházka.

Sto stromů bude tvořit též nový ovocný sad na louce pod Předním vrškem u Jeseníku. Také tam se sázelo po malých skupinkách.

„Lidé si jednotlivé stromky adoptují, budou se o ně starat a mít z nich i užitek. Je tu potenciál nahradit exotické veřejné výsadby něčím, co přináší plody,“ uvedl Juraj Grňo ze spolku Silezika, který projekt inicioval.

Důležitá je domluva s vlastníky pozemků

Výsadbám se v regionu od roku 2019 věnuje i spolek Wangari, který za poslední dva roky obohatil krajinu o více než tři stovky stromů. Ovocné odrůdy rostou v okolí Vilémova či Bouzova na Olomoucku, nedaleko vsi se známým hradem vysadil též stovku neovocných stromů, vesměs dubů a olší.

Členové spolku se snaží co nejvíc zapojovat místní obyvatele. „Letos budeme v dřívější spolupráci s obcemi pokračovat, nově k nim přibudou Loučka, Bílsko a Slavětín. Oproti předchozím letům se rovněž chceme více zaměřit na výsadbu plodících keřů,“ řekl spolupracovník spolku Daniel Řezníček.

Cílem je opět vysadit přes tři sta dřevin, a to podobně jako v předchozích letech jak přímo v obcích, tak i podél cest nebo ve volné krajině. Často se jedná o obnovu historických alejí, na nových místech zase dobrovolníci usilují o lepší zadržování vody či zpevnění břehů.

Řezníček, který je také předsedou krajské komise pro životní prostředí, upozorňuje, že pro výsadby je zásadní souhlas vlastníka nebo správce daného pozemku.

„Kdo chce sázet podél silnic druhých a třetích tříd, potřebuje souhlas kraje. V intravilánech či podél polních cest jsou to obce a v krajině většinou zemědělci. Komunikace je zásadní, protože cílem je, aby všichni dotčení aktéři na místě stromy chtěli,“ podotkl.

Zdůraznil také nutnou povýsadbovou péči přinejmenším v prvních pěti letech.