Jak ukázala analýza, kterou pro MF DNES exkluzivně vypracoval politolog Jakub Lysek, pro Miloše Zemana se v regionu ve druhém kole voleb rozhodla podstatná část voličů Drahošových spojenců - Michala Horáčka a Pavla Fischera .
„Došlo k tomu mimo jiné v okolí Lipníku nad Bečvou, kde měl v prvním kole velkou podporu Pavel Fischer – kopíruje to oblast volebních zisků KDU-ČSL. Fischerovi voliči tady ovšem k Jiřímu Drahošovi už nepřešli,“ popisuje Lysek, jenž působí na Katedře politologie Univerzity Palackého v Olomouci.
Podobný jev vysledoval na Konicku a Litovelsku. Také tam v prvním kole bodoval Fischer. Poté, co z boje o Hrad vypadl, podpořil před druhým kolem Drahoše. Jeho voliči na to ale v těchto částech regionu neslyšeli.
Chování voličů dokáže Lysek detailně popsat na mapách, jež vytváří ve speciálním programu na základě nejrůznějších sociodemografických ukazatelů a údajů Českého statistického úřadu.
Olomoucký kraj pomohl Zemanovi vyhrát, míní politolog
Odhalil tak i přesun lidí, kteří nejprve na severu kraje házeli do uren lístky se jménem Michala Horáčka. Také on se po vlastním neúspěchu postavil za Drahoše, výrazná část jeho voličů v kraji ale bývalého předsedu Akademie věd nepodpořila.
„Pan Horáček tady totiž měl podporu více méně podobných voličů jako Miloš Zeman. Pro současného prezidenta při prvním kole nehlasovali. Zřejmě proto, že v jejich očích měl postup do finále jistý. Přiklonili se tak k Horáčkovi, protože to je pro ně celebrita, znají ho z televize. Určitá sociodemografická skupina na to slyšela, především méně vzdělaní voliči, kteří sledují bulvární média,“ doplňuje Lysek.
Lyskovy závěry potvrzuje další mapa. Zobrazuje místa, kde Zemanovi na konci minulého týdne oproti prvnímu kolu přibylo nejvíce hlasů. Jde zejména právě o okolí Lipníku nad Bečvou, Litovelsko či místa mezi Konicí a Prostějovem.
Mapy shrnující volební zisk Miloše Zemana ve druhém kole prezidentských voleb a srovnání zisku a účasti s prvním kolem. Pro zvětšení klikněte.
„Koresponduje to s hlasy Fischerových voličů, které Drahoš potom nepřesvědčil. Můžeme to interpretovat tak, že v těchto oblastech zřejmě přešli k Miloši Zemanovi. Vzhledem k tomu, že to byla velice těsná volba, hrálo to relativně velkou roli,“ shrnuje politolog.
Je přesvědčen, že Olomoucký kraj při srovnání s dalšími – minimálně moravskými – regiony sehrál v prezidentských volbách zásadní úlohu.
„Ani v Moravskoslezském či Jihomoravském kraji nedošlo k tak velkým přesunům voličů. Byť je Olomoucký kraj co do velikosti středně velkým regionem, pomohl v tomto Zemanovi tyto volby vyhrát,“ shrnuje Lysek.
Mezi podnikateli prezident hlasy neposbíral
Celkem znovuzvolený prezident v kraji získal 59,18 procenta hlasů, podpořilo ho 200 413 lidí. Lysek doplňuje, že uspěl především v místech, kde se dřív dařilo sociální demokracii či komunistům a po loňských sněmovních volbách hnutí ANO, jež dokázalo levici vzít podstatnou část někdejších voličů.
„Například Jesenicko vykazuje v rámci republiky nadprůměrnou podporu Miloši Zemanovi. Jde o periferii a také o strukturálně postižený region (místo s vysokým zastoupením průmyslu, kde se negativně projevují hospodářské změny a dochází tak k útlumu významných podniků nebo i celých odvětví a k nadprůměrnému růstu nezaměstnanosti – pozn. red.) na hranicích s Polskem. Obrovskou roli hraje také fakt, že jde o bývalé Sudety,“ vysvětluje politolog.
Navzdory tomu se i v severní části kraje najdou při pohledu na mapu světlejší místa, kde Zeman ve výsledku neuspěl. Lysek za tím vidí lyžařskou sezonu, která do Jeseníků přilákala zástupy lidí z měst.
„V obcích s lyžařskými areály, jako jsou Kouty nad Desnou, Ramzová či Ostružná, lyžaři na dovolené přes voličské průkazy hlasovali pro Jiřího Drahoše. A také je v těchto oblastech velký podíl podnikatelů a drobných živnostníků, kteří Miloše Zemana obecně nevolí,“ rozebírá politolog.
Opakem jsou podle něj místa jako Zlaté Hory, Vidnava či Vápenná, kde je podnikatelů výrazně méně.
„V lyžařských střediscích je jich víc a to potom ovlivňuje i volební chování,“ uvádí Lysek.
