Uhynulý hraboš polní | foto: Profimedia.cz

Na Hané zapršelo, teď zemědělci kvůli hrabošům vyhlížejí ještě mráz

  • 21
Vydatné deště, které zatopí nory, a pak ideálně velký mráz. Takové počasí teď vyhlížejí zemědělci v Olomouckém kraji. Zatímco v lednu přemnožených hrabošů kvůli suchu a mírné zimě dál přibývalo, únorové nadprůměrné srážky mohou přispět k likvidaci alespoň části hlodavců na norami provrtaných polích.

„Je dobře, že se situace oproti lednu výrazně změnila. Voda a sychravé počasí opravdu mohou pomoci. Uvidíme, kolik jí v průběhu zimy ještě bude,“ podotkla šéfka olomoucké agrární komory Darina Juříčková.

Ideálně by však musela do jara zmizet z polí většina současné hraboší populace, což ona neočekává. „Zemědělci se neobejdou bez plošné aplikace prostředku na likvidaci hlodavců,“ je přesvědčená Juříčková.

Zemědělci však budou vděční alespoň za částečnou likvidaci přemnožených hlodavců, kterou může zajistit sama příroda.

„Pokud bude dost vody na polích, může to pomoci,“ potvrdil šéf zemědělské společnosti Úsovsko se sídlem v Klopině na Mohelnicku Jiří Milek.

„Hraboší katastrofa“ na Hané dosud pokračovala i v zimě, znát je to především na polích osetých ozimou pšenicí a ozimou řepkou, jsou v nich viditelné „vyžrané“ plochy.

„Na polích je to dobře poznat. Takzvané zimní ztráty způsobené hraboši se pohybují od deseti do třiceti procent,“ shrnul Milek již minulý měsíc.

Bez chemie se neobejdeme, upozorňují dál zemědělci

Leden byl jednoznačně na straně hlodavců. Díky suchému a relativně teplému počasí hrabošů na polích stále přibývalo, situace se zhoršovala napříč celým regionem. Nyní je tak podle Milka otázkou, do jaké míry může změna počasí ve válce proti hlodavcům pomoci.

„Aby to mělo opravdu významný efekt, muselo by uhynout aspoň sedmdesát nebo lépe ještě víc procent hraboší populace. Pokud to bude deset dvacet procent, nebude to mít téměř žádný význam, protože v příznivých podmínkách se množí velmi rychle,“ míní ředitel Úsovska.

Stejně jako šéfka olomoucké agrární komory však Milek nečeká, že hraboší kalamitu zvládne pouze počasí.

„Bez chemie se neobejdeme. Bohužel v době, kdy by to bylo nejúčinnější, úřady plošnou aplikaci zakázaly,“ zlobí se.

9. srpna 2019

Ideální kombinace: po deštích mrazy kolem minus deseti

Význam vody v kombinaci s chladným počasím v boji proti hrabošům potvrzují také zoologové.

„Vlhko a sychravo opravdu může pomoci. Hraboši mají rádi sucho. Pokud se jim voda dostane do nor, navlhnou, nachladí se, a hrozí jim tak ve vyšší míře nemoci či parazité, což může zvýšit jejich úmrtnost,“ vysvětlil zoolog Vlastimil Kostkan.

Podle něj ale současné počasí není dostačující k tomu, aby počet hrabošů výrazně omezilo.

„Ideální kombinace by byla několik dnů vydatného deště, kdy každý den spadne alespoň třicet až padesát milimetrů vody. Ta zaplaví nory a spousta hrabošů se utopí. Potom by to chtělo zase několik dnů holomrazů se silnými mrazy alespoň kolem minus deseti stupňů. Potom by mohlo dojít k poklesu populace hrabošů, který bude skutečně významný,“ popsal Kostkan.

Vyšší teploty tak kazí radost z deště předsedovi Zemědělského družstva Dřevohostice na Přerovsku Tomáši Vašinovi.

„Bohužel když už začalo pršet, tak se zase zvedají teploty,“ upozornil. V jeho družstvu přitom museli už na podzim zaorat desítky hektarů jetele a vojtěšky, hraboši je zdecimovali. A další pole budou ještě zaorávat, trpí i ozimá pšenice a ječmen.

„Je to vidět hlavně na jižních a jihozápadních svazích, kde jsou obrovské škody,“ dodal Vašina.