„Jsme proexportně zaměřený region, takže mnoho velkých firem u nás si polepší,“ říká předseda Krajské hospodářské komory Olomouckého kraje Bohuslav Švamberk.
Vyvážející firma totiž dostane za své výrobky zaplaceno v eurech. Při poklesu kurzu koruny vůči euru pak získá v korunách víc než při dřívějším kurzu.
„Na druhou stranu firmy nakupují na světových trzích suroviny či komponenty, které využijí pro svou výrobu. Za ty zaplatí kvůli oslabené koruně víc než dříve,“ podotkl Švamberk.
„Protože ale naše významné firmy vyrábějí produkty s vyšší přidanou hodnotou, získávají při vývozu díky oslabené koruně výrazně více, než ztrácejí při nákupech surovin a komponentů na světových trzích. Tím pádem se v jejich ekonomice slábnoucí koruna odráží v souhrnu pozitivně,“ dodal.
Výroba kvůli koronaviru poklesla, zisky přesto rostou
Miliony korun měsíčně navíc teď například získává na tržbách díky slábnoucí koruně výrobce ložisek, olomoucký závod Koyo Bearings.
„Propad kurzu má pro nás srovnatelný přínos na vývozu jako v době světové hospodářské krize v roce 2009,“ řekl jednatel Koyo Bearings Petr Novák.
Podle něj teď sice firma profituje, ale za čas může začít koruna zase posilovat a dopady na tržby budou opačné.
„Slábnoucí koruna je pro nás výhoda, protože téměř veškerou produkci vyvážíme,“ sdělil také majitel jesenické společnosti Fenix Group Cyril Svozil.
Firma vyrábějící elektrické topné systémy, které prodává do celého světa, obchoduje v eurech a z poklesu kurzu výrazně těží. Zisk z vývozu u ní výrazně převyšuje negativa při dovozu komponentů, které se naopak prodražují.
„Kvůli koronaviru nám letos klesly tržby v kumulaci od začátku roku zhruba o deset procent, díky slábnoucí koruně ale máme paradoxně vyšší zisk než loni,“ popsal Svozil. Ten odhaduje, že například za září zvýšil kurzový rozdíl tržby až o 24 milionů korun.
Výhodnější než dřív je nyní i pobírání evropských dotací
U mnoha firem, kde je propad kvůli koronavirové pandemii výraznější, ale propad koruny nenahradí ztráty způsobené nižší výrobou a prodejem.
„Kumulativně od března, kdy začala koronavirová pandemie, nám kurzový rozdíl nepokryje propad tržeb. Bez poklesu kurzu by to ale bylo horší,“ uvedl třeba jednatel textilního podniku Toray Prostějov Josef Konečný.
Výraznější přínos nepociťuje ani největší zemědělská společnost v regionu Úsovsko se sídlem v Klopině na Mohelnicku.
„Je to různé, protože máme široké spektrum výroby a vyvážíme jen asi dvacet procent produkce. Na exportu dostaneme víc, prodraží se ale nákupy ze zahraničí. Když sečteme přínosy a ztráty způsobené změnou kurzu, tak je to pro nás neutrální,“ říká ředitel Úsovska Martin Novák.
Firmy také uvádějí, že se jim nyní prodražují splátky úvěrů, které mají v eurech, naopak zemědělským společnostem, jako je Úsovsko, které jsou příjemci dotací od Evropské unie, tyto dotace po přepočtu na koruny přinesou víc.
„Uvidíme, jak dlouho to potrvá. V minulých letech koruna posilovala, teď oslabuje. Když je to trend, dá se reagovat a připravit se. Horší je, když kurz skáče nahoru dolů,“ podotkl Martin Novák.
Šéfové firem odhadují, že už v příštím roce by se jejich ekonomika po letošním „koronavirovém“ propadu měla vrátit do normálu.
