Nejvýše postavený církevní hodnostář Moravy, první muž olomoucké arcidiecéze Josef Nuzík, byl na Ukrajině poprvé. „Inspekci“ z bezpečnostních důvodů tajil. Při více než dvou tisících naježděných kilometrech se olomoucká výprava na přelomu října a listopadu pohybovala na západě napadené země, návštěvu partnerů na východě musela vypustit. Nuzík s ostatními o všem promluvil zpětně až včera při společné prezentaci charity a arcibiskupství.
Neprůstřelnou vestu a helmu sice nosit nemusel, přesto bylo třeba mít se na pozoru. „V západní části nejsou přímé střelby, takže jsme vždy jen hledali, jak je to s úkrytem, kdyby přišel poplach. Vyškolila nás hned první noc, kdy jsme zažili létající rakety. Život lidí se tam přesto nezastavil. Silně se mě to dotýkalo,“ popisuje Nuzík s tím, že zatímco v Česku už je dobrovolnická činnost často svázaná směrnicemi a nařízeními, na Ukrajině je za válečného stavu výrazně živá.
Projekty charity mají různou podobu. Letos například spustila s Caritas Lopatyn na západě země pomoc formou potravinových balíčků Naplň talíř. Aktuálně se týká 17 rodin vnitřních uprchlíků. „Jednou z nich je rodina Djakových skládající se z maminky a pěti dětí. Byla jsem u nich a jejich příběh mě hodně zasáhl. Tatínek bohužel spáchal sebevraždu, žena si musela poradit. Dodáváme jim potravinové balíčky, díky tomu si může maminka odložit nějaké peníze, aby mohli dál fungovat,“ přibližuje koordinátorka charity pro Ukrajinu a cizince Khrystyna Novodvorska.
Pomáhá uprchlíkům a říká: „Každý Ukrajinec by se měl v Česku učit jazyk“ |
„Byla pro nás velká radost, že se otec arcibiskup rozhodl jet s námi. Podpora partnerů na Ukrajině je zásadní. Tamní lidé vnímají, že jim pomáháme finančně, metodicky či sdílením informací, ale příjezd arcibiskupa je pro ně nejvíc a posiluje je. Akorát je mrzelo, že museli držet emoce a o jeho cestě se v okolí moc nešířit,“ říká ředitel arcidiecézní charity Robert Neugebauer.
Některé projekty změnili, rozšířili. „Bez našeho předchozího působení bychom teď těžko začínali, ale Ukrajinci jsou opravdu pružní. I kdyby naše nová vláda odmítla některé věci podporovat, my budeme i s pomocí dárců pokračovat. Pokud bychom zemi opustili, byla by to chyba i pro nás. Ukrajina je nárazníkem, který to musí vše strpět,“ přemítá Neugebauer, který tam jezdí pravidelně a podle svých slov velmi těžce nese neustále se rozšiřující hřbitovy.
„Nepřerušme lidskou pomoc“
O vzpomínání na mrtvé mluvil i arcibiskup. „Skutečnost všudypřítomné smrti je silná. Třeba ve městě Ivano-Frankivsk je široká třída dlouhá 150 metrů, z obou stran je plná smutečních tabel mladých mužů a žen, kteří v tomto ukrajinsko-ruském konfliktu zemřeli,“ zmiňuje Nuzík.
Na připomínku padlých narážel v centru každé z navštívených zastávek. „Vnímal jsem, že projekty jsou opravdu hodně zacíleny na aktuální pomoc lidem, kteří byli přesídlení, a také na pomoc jejich psychickému stavu. Zejména u dětí nebo matek, které častokrát mají třeba manžela na vojně nebo ztratili tatínka. Dotýká se vás, když vidíte, jak vás lidé prosí o pomoc se slzami v očích,“ podotýká arcibiskup.
Pochybný čin nebo konec hysterie. Moskva a Kyjev reagují na sejmutí ukrajinské vlajky |
Sundání vlajky z budovy Sněmovny jejím nově zvoleným předsedou a šéfem SPD Tomiem Okamurou ho proto nepotěšilo. „Pořád mám naději, že vůči nouzi, kterou válka přinesla, by nemělo ani politické uskupení reagovat tak, že by lidskou pomoc přerušilo a tu tíseň nevnímalo. Něco by se změnilo i v povaze českého a moravského člověka, kdybychom se před tím zavřeli a stávali se tvrdými,“ zdůrazňuje Nuzík a připomíná, že českému národu je solidarita vlastní.
Charita dává velký důraz i na již zmíněnou psychosociální pomoc. „Na Ukrajině dnes lidé potřebují nejen potraviny nebo léky, ale také někoho, kdo je vyslechne. Projekty, kdy se setkávají lidé s podobnými zkušenostmi, třeba vysídlené rodiny mezi sebou, fungují nejlépe,“ sděluje Novodvorska.
Delegace během cesty navštívila mimo jiné Ternopil, Kolomyju, Berežany, Lopatyn, Ivano-Frankivsk, Bortnyky a poutní místo Zarvanytsia.
Arcidiecézní charita Olomouc na Ukrajině podporuje také projekty Voda do rodin či Vánoční balíček pro Ukrajinu, v němž Češi obdarovali 467 dětí z letošní databáze.
