Studentská knihovna tady letos slaví výročí, v barokních sálech zbrojnice sídlí 20 let. Ročně ji navštíví zhruba 230 tisíc lidí. V osmi velkých sálech zaplněných knižními regály obdivují mimo jiné vysoké klenby, knihovník Jindřich Juráš ovšem upozorňuje, že se tu objevily až později.
„Základní kámen Tereziánské zbrojnice byl položen v roce 1768. Dokončena byla v následujícím roce, novou budovu si prohlédl císař Josef II. Během necelých 10 let se však objevily konstrukční problémy, zbrojnici tak čekala v roce 1778 přestavba. Původní dřevěné stropy v prvním patře nahradily současné plackové klenby,“ přibližuje Juráš.
Po roce 1948 se z barokní zbrojnice stala Přemyslova kasárna
Koncem 18. století tady vojáci měli údajně uloženo 40 děl a zbraně pro šest tisíc mužů. Barokní zbrojnice armádě v historickém jádru Olomouce sloužila až do konce 20. století. Po roce 1948 se z ní stala Přemyslova kasárna.
„V 70. letech tady došlo k řadě stavebních úprav. Mimo jiné byla většina sálů v prvním patře rozdělena na menší místnosti,“ dodává knihovník.
Příčky odsud zmizely až po sametové revoluci v 90. letech při rekonstrukci, kterou už řídila Univerzita Palackého. Zbrojnici od vojáků získala v roce 1991, její vedení ji přebudovalo na informační centrum s centrální knihovnou, která do té doby olomoucké alma mater chyběla.
„Duchovním otcem této myšlenky byl první porevoluční rektor profesor Josef Jařab, který využil své zkušenosti a kontakty z amerických a kanadských univerzit. Měl být tak naplněn citát Jana Amose Komenského ‚Ze zbrojnic udělejte biblioték‘,“ podotýká Juráš.
Přebudování zbrojnice na knihovnu začalo v roce 1994, skončilo o pět let později. Pro studenty se alespoň část sálů otevřela už v roce 1997.
Před dělníky zbrojnici prozkoumali archeologové, mimo jiné narazili na hroby z pozdní doby kamenné a bronzové. „Z 10. až 12. století tady byl pro změnu prokázán obchod s jantarem,“ dodává Juráš.
Současný stav Tereziánské zbrojnice, která již dvacet let slouží jako centrální knihovna olomoucké Univerzity Palackého (rok 2017)
Nyní tu s kolegy spravuje přibližně 100 tisíc knih uložených v regálech rozmístěných ve všech sálech, dalších zhruba 180 tisíc svazků je ve skladu v podzemí. Zřejmě nejvzácnější z nich je titul s názvem Hádání pravdy a lži z roku 1539.
„Zbrojnici každý rok navštíví kolem 230 tisíc čtenářů. Ročně si vypůjčí zhruba 80 tisíc knih. Dalších 170 tisíc založíme přímo v knihovně, to znamená, že si je čtenáři vypůjčí pouze do místní studovny k prezenčnímu studiu. K nejpůjčovanějším knihám patří třídílná Mluvnice češtiny,“ vypočítává Juráš.
Akce k dvacetiletému výročí centrální knihovny jsou naplánované na celý letošní rok. Věnovaný mu byl mimo jiné i letošní Majáles Univerzity Palackého, který byl zaměřený na knihy a literaturu.
