Sobota 7. prosince 2019, svátek má Ambrož, Benjamin
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 7. prosince 2019 Ambrož, Benjamin

Dnes už se neví, jak vypjaté to bylo, říkají studentští vůdci o revoluci

  19:52aktualizováno  19:52
Vyhrožování od estébáků, obavy ze zásahu vojáků a milicionářů, náročný třísměnný provoz a dny beze spánku, ale také až dojemná podpora od lidí. I tak v roce 1989 vypadalo zákulisí stávkového výboru, který na olomoucké filozofické fakultě řídil sametovou revoluci ve městě. Jeho členy a studentskými vůdci byli mimo jiné Martin Štainer a Miloš Korhoň.

Olomoučtí studentští vůdci a členové stávkového výboru na olomoucké univerzitě během sametové revoluce Miloš Korhoň (vlevo) a Martin Štainer. | foto: Stanislav Heloňa, MAFRA

Kolik lidí při sametové revoluci pracovalo v olomouckém stávkovém výboru?
Martin Štainer: Bylo to asi pětadvacet lidí. Stávkový výbor byl centrum, mozek revoluce. Dohromady pak v jeho sídle na filozofické fakultě v Křížkovského ulici pracovalo 300 až 400 lidí. Teď po třiceti letech se snažíme dát dohromady kompletní seznam těch, kteří tam pomáhali. Prozatím je na něm zhruba 150 jmen.
Miloš Korhoň: Já mám za to, že to bylo i víc než 500 lidí.
MŠ: Asi to tak bude. Těžko odhadovat. Fungovali jsme tam na třísměnný provoz.
MK: Minimálně do vyhlášení generální stávky v pondělí 27. listopadu se pracovalo nonstop. Jen v noci byl trochu menší ruch. Sám jsem tam poprvé přišel jako celý stávkový výbor v pondělí 20. listopadu a poprvé jsem si lehl do postele až ve čtvrtek nad ránem. Tolik tam bylo práce. Hnutí, které při revoluci vzniklo, explodovalo.

Řada studentů ani kantorů se ke stávce a revoluci nepřidala. Jak jste se na ně tehdy dívali?
MK: Spousta studentů se po vyhlášení stávky sbalila a jela domů. Hlavně ti mladší, kteří byli třeba pod vlivem rodičů. To byla velká část, studenti vůbec nebyli jednotní. Stávka se protáhla na neuvěřitelných čtyřiačtyřicet dní a během té doby se spousta lidí do ničeho nezapojila. Nijak zvlášť jsme to ale nezjišťovali. Těch, kteří byli aktivní, se postupně zapojilo tolik, že nám ani filozofická fakulta nakonec nestačila.
MŠ: Dělali jsme si zkrátka svoji práci, neevidovali jsme, kdo nám pomáhá a kdo ne. Nechali jsme na každém, ať se sám projeví. A to platilo jak pro studenty, tak pro kantory.

Jak vypadala rekonstrukce okupační stávky po 30 letech na filozofické fakultě:

Měli jste při revoluci strach?
MŠ: Dnes už nikdo nemá ani ponětí, jak psychicky vypjatá doba to byla. Bylo mi dvaadvacet. A v tomto věku představa, co všechno nám hrozí, když se to nepodaří, byla celý první týden skutečně hrozná. I mezi námi byla napjatá atmosféra. Neustále někdo chodil s obavami, co nám hrozí, co dělá Státní bezpečnost, jak se zachovají milicionáři či policie anebo vojáci. Zasáhnou proti nám? Každý den nastaly při dlouhých jednáních stávkového výboru situace, o nichž by dnes člověk neznalý věci řekl, že to byla jen paranoia. My jsme ale byli skutečně v naprosto vypjaté situaci. Bylo to někdy až děsivé.
MK: Sám si pamatuji dva lidi, kteří se během jednání výboru omluvili, že musí v práci skončit, protože chtějí kvůli nim jejich mámy vyhodit ze zaměstnání. To se dělo. Anebo přímo za mnou přišel estébák, v životě jsem ho předtím a ani potom neviděl, a řekl mi, že vše, co dělám, je pečlivě monitorováno a že se to některým lidem rozhodně nelíbí. Bylo mi pětadvacet a on vyhrožoval, že mí přátelé budou mít kvůli mně problémy. To se mnou hodně zacvičilo. Musíte si uvědomit, že tady stále vládl totalitní polovojenský režim. Člověk netušil, kde skončí a co na něj všechno vytáhnou. Otřepat se po takovém nátlaku a zase se zapojit do stávky, nebylo vůbec jednoduché.

Atmosféra revolučních dní

Dokázali se členové stávkového výboru hned na všem shodnout? Únava, nevyspání, stres, to je navzdory společnému cíli či euforii podhoubí pro spory.
MŠ: Určitě se objevily i spory, to je jasné v takovém množství lidí. Debaty stávkového výboru byly vzhledem k tomu, kolik bodů se vždy muselo probrat, často náročné a dlouhé. Celý den měl každý spoustu své práce, a tak porada začínala zpravidla v osm hodin ráno. Každý den jsme pak končívali až ve dvě či ve tři ráno.
MK: Musím ale říct, že hlavně na začátku stávky moc rozporů nebylo. Měli jsme totiž jednoho společného nepřítele, kterého jsme všichni chtěli odstranit. A to nás neuvěřitelně stmelovalo. Já sám si na svoji vůbec první hádku se stávkovým výborem vzpomínám až někdy kolem Nového roku.

Jak na práci studentského stávkového výboru reagovala v prvních dnech revoluce veřejnost?
MK: Kladně, negativních reakcí bylo minimum.
MŠ: Sám jsem z toho byl v šoku, byla to doslova erupce. Ze začátku bezprostředně po 17. listopadu chodilo na demonstrace na dnešní Horní náměstí jen pár desítek či stovek lidí, ale za tři čtyři dny už jich tam stály tisíce a za týden tam nebylo bez přehánění k hnutí. Obyčejní lidé najednou vystoupili z pohodlné a bezpečné anonymity, navzdory režimu se nebáli projevit a začali nás neskutečným způsobem podporovat.
MK: Slovo erupce mi připadá skutečně trefné. Byla to erupce dobra. Naráz nám lidé na stávkový výbor nosili jídlo či i klíče od auta. Majitel nám je předal s tím, že až ho nebudeme potřebovat, máme se ozvat. Ta intenzita dobra byla šokující, často to dohánělo k slzám. I peníze nám lidé nosili. Museli jsme kvůli tomu mít i pokladníky. Pro vaši představu, můj nástupní plat byl později na začátku devadesátých let 2 600 korun. Ale tenkrát se mi kupříkladu stalo, že jsem přišel na stávkový výbor, náhodou tam nikdo nebyl, otevřu šuplík a vidím dvacet tisíc. Jinak kromě darů nás například lidé prosili, ať už se komunisté nikdy nevrátí.

Martin Štainer a Miloš Korhoň

Olomoučtí studentští vůdci a členové stávkového výboru na olomoucké univerzitě...

Martin Štainer
Narodil se v roce 1967 a vystudoval pedagogickou a filozofickou fakultu olomoucké Univerzity Palackého. Od roku 1993 podniká, dnes je majitelem vzdělávací firmy. Je jedním ze zakladatelů a předsedou správní rady mobilního hospicu Nejste sami.

Miloš Korhoň
Narodil se v roce 1964 a je absolventem olomoucké pedagogické fakulty. Čtyři roky učil, od roku 1994 podniká, nyní je majitelem firmy na malířské práce.

Kdy přišel okamžik, v němž jste uvěřili, že jste vyhráli?
MK: To nikdy nezapomenu. Bylo to při shromáždění na Letné – 25. listopadu ve chvíli, kdy televize ukázala zaplněnou Letenskou pláň. V tu chvíli jsem skutečně uvěřil, že už se to nedá zvrátit. Vybavuji si slzy v očích, objímání s ostatními.
MŠ: U mě to bylo 24. listopadu, když dal generální tajemník Milouš Jakeš a všichni ostatní členové předsednictva a sekretariátu ÚV KSČ k dispozici své funkce. Byl jsem tehdy na výjezdu v Uherském Hradišti, Zlíně a Valašském Meziříčí, v Hranicích jsem to uslyšel ve zprávách. V tom momentě to pro mě bylo obrovské zadostiučinění a řekl jsem si, že jsme vyhráli. Byť uznávám, že to tehdy nebylo tak jasné, jak v té chvíli, o které mluvil Miloš.

Naplnila se po sametové revoluci v novém režimu vaše očekávání či představy?
MŠ: Je velký rozdíl mezi první etapou, která je spjatá s Václavem Havlem, a tím, co nastalo, když skončil jako prezident. Či spíš po tom, co umřel. Jeho myšlenky a ideje přestaly rámovat naši dobu a je mi hrozně líto, že se změnila atmosféra ve společnosti. Štveme se navzájem, vyvolávají se zvláštní typy sporů. Největším problémem je dvanáct tuzemských imigrantů, sáhodlouze se řeší stavba naprosto špatného kanálu Dunaj-Odra-Labe. Takové věci nás zaměstnávají a vedeme kolem nich diskuse? Když mluvil Havel, byla tam nosná a zajímavá myšlenka, stálo za to ho poslouchat, bylo nad čím přemýšlet. A dnes? Současný prezident žádnou ideu neříká. Stejně jako před listopadem se zdá, že ve společnosti není dost lidí, kteří by chtěli naplnit demokratické ideály. Ale jsem si jistý, že tu jsou a že jádro naší společnosti je dobré.
MK: Nesnáším pojem „ukradená revoluce“. Nikdy ničeho z té doby nebudu litovat. Jsme v režimu a době, v jaké jsme. Situace dnes dobrá není, ale to je na úplně jiný rozhovor. Musíme se s tím srovnat sami. Proti zlu se musí bojovat, to platí vždy a všude. Rád bych ale také řekl, že při nynějším výročí není vůbec třeba někoho oslavovat a už vůbec ne nás. Ale moc bych si přál, aby si lidé na tehdejší atmosféru zkusili vzpomenout. Byla opravdu výjimečná.

  • Nejčtenější

PONEDĚLNÍK: Cirkus Sigma. Co o ní případ Pilař vypovídá?

Byla by to jen aférka připomínající bouři ve sklenici vody. Kolik zhrzených fotbalistů už přes média dalo...

Technik změnil tanky na ponorky, jezdily i po dně Máchova jezera

Díky úspěchu přísně tajného vojenského výzkumu v Doksech dokázaly tanky jezdit sedm metrů pod hladinou řeky. Týmu...

Mám opustit fotbal? Proč Pivarník zvažuje, že sekne s trenéřinou

V elegantním saku, bekovce a s východniarským přízvukem vypráví nad espresem zapáleně o fotbale. Rychle pochopíte, jak...

Propagátor léčby konopím Dvořák dostal za opakované pěstování tři roky

Tříletým vězením potrestal prostějovský okresní soud propagátora léčby konopím Dušana Dvořáka za to, že loni znovu a už...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hráči Olomouce přišli na tiskovku, postavili se za Látala a proti Pilařovi

Pro přítomné novináře to byl překvapivý závěr tiskové konference po domácím utkání s Libercem, který fotbalisté...

Premium

Sprcha pro osm lidí: jak to vypadalo na Epsteinově ranči na dělání dětí

Kdyby zdi mohly mluvit. Přinášíme exkluzivně snímky přepychového ranče, kam americký finančník Jeffrey Epstein svážel...

Premium

Je sexting nevinná hra nebo nevěra? Pánové jsou tolerantnější než dámy

Generace našich rodičů tohle řešit nemusela. Měli poměrně jasno a věděli, co je a není zahýbání. Moderní technologie...

Premium

Den, kdy přepadli Mekku. V roce 1979 se zrodil moderní islámský středověk

Před 40 lety se stalo „11. září“ islámu. Aby saúdský král mohl pobít ozbrojence okupující posvátnou mešitu v Mekce,...

  • Další z rubriky
Premium

V jeskyni našli unikátní kostru medvíděte. Může být stará přes tisíc let

Na zcela zachovalou a možná až tisíc pět set let starou kostru medvíděte narazili při bádání v Javoříčském krasu v...

Olomoučané chtějí rušné náměstí bez aut. Nejdřív za deset let, říká radnice

Už podruhé si Olomoučané v průzkumu veřejného mínění řekli o to, aby z náměstí Republiky zmizela parkující auta. Na...

Propagátor léčby konopím Dvořák dostal za opakované pěstování tři roky

Tříletým vězením potrestal prostějovský okresní soud propagátora léčby konopím Dušana Dvořáka za to, že loni znovu a už...

Olomoucký útulek pro kočky marně hledá nový domov, čas se mu krátí

Stovkám zvířat už zajistil pomoc olomoucký kočičí útulek sídlící od roku 2017 v ulici Dolní Novosadská v tamní prodejně...

TIPY NA VÁNOCE: Ježíškův seznam pro malé i velké
TIPY NA VÁNOCE: Ježíškův seznam pro malé i velké

Bonami vám představuje oblíbené hračky a moderní vychytávky, se kterými nadchnete malé děti i vybíravé teenagery. Ať už hledáte vánoční dárek pro batolící se neteř, dítě školou povinné, či dospívajícího syna, neodejdete bez inspirace.

Najdete na iDNES.cz