Olomoučané nevědomky kráčejí po hrobech, pod městem jsou jich tisíce

  19:00aktualizováno  19:00
Uplynulý víkend, kdy prasklé potrubí v Olomouci vyplavilo z podzemí staré kosti ze zaniklého hřbitova, připomněl, že toto město částečně stojí na zaniklých hrobech. Podobná situace se tak může opakovat, pod chodníky či náměstími města jsou až tisíce starých hrobů.

Lidské ostatky, které o víkendu vyplavila voda z prasklého potrubí na olomouckém sídlišti v Pionýrské ulici. Jsou zhruba 200 let staré, pocházejí ze starého zrušeného hřbitova. (24. 2. 2018) | foto: Policie ČR

Zrušená pohřebiště zůstala hlavně pod historickým jádrem Olomouce, po ostatcích ale chodci šlapou i v okrajových částech města.

Patří mezi ně Nová Ulice, kde na sídlišti v Pionýrské ulici pravděpodobně kvůli mrazu prasklo potrubí. Voda vyplavila parkoviště a také lidské ostatky. Odborníci určili, že nejsou pozůstatkem novodobého zločinu. Stáří několika kostí vyčíslili na zhruba 200 let. K detailnější analýze si je přizvali odborníci z Archeologického centra v Olomouci.

„Jsou to jednoznačně lidské kosti. Odhadujeme, že pochází zhruba z 18. století,“ shrnuje ředitel centra archeolog Jaroslav Peška.

O moc víc se zjistit nedalo. Hlavně proto, že archeologové nemohli kosti prozkoumat na místě, kde je voda z podzemí vyzvedla. Odpověď na otázku, kde se ostatky mezi paneláky vzaly, však Peška má.

„Zřejmě jde o pozůstatky narušeného hrobu ze špitálního hřbitova, který tady býval,“ přemítá archeolog. Kosti teď poputují na hřbitov v Neředíně.

Nebylo v lidských silách ostatky přestěhovat na nová pohřebiště

Fakt, že pod některými sídlištními trávníky a parkovišti na Nové Ulici odpočívají předcházející generace Olomoučanů, připomíná zhruba čtyři sta metrů od místa sobotního nálezu kostel Panny Marie Pomocné z let 1774 až 1780. Zemřelé u něj lidé ukládali do května 1901, kdy začal fungovat nynější hřbitov na okraji této městské části.

Právě kostely či místa, kde stávaly, jsou nejen v Olomouci bezpečným vodítkem pro ty, kteří by se rozhodli pátrat po zaniklých hrobech. Pod zemí v jejich okolí mnohdy alespoň zčásti zůstaly. V minulosti nebylo v lidských silách všechny přemístit na nové hřbitovy.

Až tisíce mrtvých tak stále odpočívají v centru pod dlažbou na Mořickém náměstí. Naproti nákupní galerii mu dominuje gotický chrám svatého Mořice.

„Celá oblast kolem něj, to býval největší městský hřbitov. Dnes po něm nezůstala žádná stopa,“ říká archeolog Richard Zatloukal z olomoucké pobočky Národního památkového ústavu.

Mořický kostel pochází ze 13. století, kus města, kde stojí, patří k nejdéle osídleným místům v Olomouci. I proto tu počty pohřbených lidí sahají podle Zatloukala do řádů tisíců, ne-li desetitisíců.

„Z písemných pramenů víme, že ještě před svým zrušením byl místní hřbitov tak přeplněný, že v létě zapáchal. Navíc tu byla vysoká hladina podzemní vody, a tak se nedalo pohřbívat hluboko,“ přibližuje Zatloukal.

Ze staveniště Flory si děti v šedesátých letech nosily lebky

Po hrobech lidé kráčí i na nedalekém náměstí Republiky. Oproti Mořickému mu ale od první poloviny 19. století chybí svatostánek.

„V místech, kde je dnes městská knihovna, stál kostel Panny Marie na Předhradí. I tady jsou bezpečně nějaké ostatky,“ popisuje Zatloukal. Sám odkryl stovky koster v roce 2012 při průzkumu na Dolním náměstí.

Na dalších bezmála šedesát hrobů archeologové narazili před třemi lety při práci v areálu olomoucké filozofické fakulty v Křížkovského ulici. Patřily ke kostelu svatého Petra, jenž zanikl v roce 1792. Právě v závěru 18. století přišel konec pohřbívání uvnitř městských hradeb. Z hygienických důvodů ho zakázal císař Josef II.

Ve stejné době proto dál od jádra města Olomoučané založili nové pohřebiště. Dnes na jeho místě stojí areál Výstaviště Flora. Už předtím tu fungoval vojenský hřbitov, své mrtvé sem posléze ukládali také katolíci, evangelíci a Židé.

Hřbitovní areál měl naproti Hostinec U Dřevěného zvonu, a tak se pro tato pietní místa brzy ujal název Hřbitov U Dřevěného zvonu. Sloužit přestal začátkem 20. století, kdy jej nahradil současný hřbitov na Neředíně. Ostatky ovšem U Dřevěného zvonu zůstaly a v 60. letech na ně narazili dělníci při stavbě hlavního pavilonu A.

„Byl kolem toho rozruch na olomoucké židovské obci, děti si odtamtud nosily lebky,“ vzpomínal již dříve architekt Petr Brauner.

Další kosti tady odhalili archeologové v letech 2012 a 2013 při výzkumu před modernizací výstaviště. Bylo to více než tisíc hrobů, některé byly i hromadné.

„Náležely k vojenskému hřbitovu. Hroby zde byly velmi často masové s deseti až čtyřiceti převážně mužskými jedinci,“ uvedl tehdy Peter Kováčik, ředitel společnosti Archaia Olomouc, jež měla výzkum na starost. Část ostatků město posléze uložilo na neředínském hřbitově.

Nejčtenější

Exprimátor Přerova zemřel na lyžích, politiky se vzdal i kvůli sportu

Přerovský politik Vladimír Puchalský.

Bývalý primátor Přerova Vladimír Puchalský ve čtvrtek náhle zemřel. V čele města stál do loňských komunálních voleb. V...

Největší lavina za 20 let. V Jeseníkách se utrhly stovky metrů sněhu

Zřejmě největší lavina za posledních dvacet let v Jeseníkách spadla v těchto...

Zhruba 300 metrů měřila na délku obrovská lavina, která v těchto dnech spadla v Jeseníkách. Místní takovou nepamatují...

Olomoucký elektrobus je až příliš moderní, cestujícím v rukavicích neotevře

V pravidelném provozu olomoucké městské hromadné dopravy začal sloužit první...

Nečekaný zádrhel řeší olomoucký dopravní podnik. Někteří cestující mají v těchto dnech problém dostat se do nového...

Hledaný muž v ženských šatech prchal 14 hodin kanály až do vyčerpání

Hledaný muž převlečený za ženu se dal před policisty na útěk nejdříve potokem a...

Náročné pronásledování, které se nakonec změnilo spíš v záchrannou akci, absolvovali v úterý policisté s hasiči v...

Cyklokrosová mafie, hřímá Hekele. O českou medaili přišel v depu

Emil Hekele v depu na cyklokrosovém mistrovství České republiky v Holých Vrších.

Do cíle mistrovství republiky v cyklokrosu už nezbývalo ani pět kilometrů a Emil Hekele se při průjezdu do...

Další z rubriky

Šumperská nemocnice koupila Internu Zábřeh, chce mít víc lůžek

Budova A Interny Zábřeh

Privátní Interna Zábřeh, která poskytovala ošetřovatelská lůžka pro celou spádovou oblast, se stala součástí šumperské...

O polovinu více mrtvých. Loňský rok byl na silnicích v kraji tragický

Snímek z místa tragické nehody, při níž u odbočky na Bohuňovice na tahu mezi...

Výrazný nárůst počtu mrtvých přinesl podle policejních statistik loňský rok na silnicích v Olomouckém kraji. Podepsalo...

Největší lavina za 20 let. V Jeseníkách se utrhly stovky metrů sněhu

Zřejmě největší lavina za posledních dvacet let v Jeseníkách spadla v těchto...

Zhruba 300 metrů měřila na délku obrovská lavina, která v těchto dnech spadla v Jeseníkách. Místní takovou nepamatují...

Najdete na iDNES.cz