Olomoučané nevědomky kráčejí po hrobech, pod městem jsou jich tisíce

  19:00aktualizováno  19:00
Uplynulý víkend, kdy prasklé potrubí v Olomouci vyplavilo z podzemí staré kosti ze zaniklého hřbitova, připomněl, že toto město částečně stojí na zaniklých hrobech. Podobná situace se tak může opakovat, pod chodníky či náměstími města jsou až tisíce starých hrobů.

Lidské ostatky, které o víkendu vyplavila voda z prasklého potrubí na olomouckém sídlišti v Pionýrské ulici. Jsou zhruba 200 let staré, pocházejí ze starého zrušeného hřbitova. (24. 2. 2018) | foto: Policie ČR

Zrušená pohřebiště zůstala hlavně pod historickým jádrem Olomouce, po ostatcích ale chodci šlapou i v okrajových částech města.

Patří mezi ně Nová Ulice, kde na sídlišti v Pionýrské ulici pravděpodobně kvůli mrazu prasklo potrubí. Voda vyplavila parkoviště a také lidské ostatky. Odborníci určili, že nejsou pozůstatkem novodobého zločinu. Stáří několika kostí vyčíslili na zhruba 200 let. K detailnější analýze si je přizvali odborníci z Archeologického centra v Olomouci.

„Jsou to jednoznačně lidské kosti. Odhadujeme, že pochází zhruba z 18. století,“ shrnuje ředitel centra archeolog Jaroslav Peška.

O moc víc se zjistit nedalo. Hlavně proto, že archeologové nemohli kosti prozkoumat na místě, kde je voda z podzemí vyzvedla. Odpověď na otázku, kde se ostatky mezi paneláky vzaly, však Peška má.

„Zřejmě jde o pozůstatky narušeného hrobu ze špitálního hřbitova, který tady býval,“ přemítá archeolog. Kosti teď poputují na hřbitov v Neředíně.

Nebylo v lidských silách ostatky přestěhovat na nová pohřebiště

Fakt, že pod některými sídlištními trávníky a parkovišti na Nové Ulici odpočívají předcházející generace Olomoučanů, připomíná zhruba čtyři sta metrů od místa sobotního nálezu kostel Panny Marie Pomocné z let 1774 až 1780. Zemřelé u něj lidé ukládali do května 1901, kdy začal fungovat nynější hřbitov na okraji této městské části.

Právě kostely či místa, kde stávaly, jsou nejen v Olomouci bezpečným vodítkem pro ty, kteří by se rozhodli pátrat po zaniklých hrobech. Pod zemí v jejich okolí mnohdy alespoň zčásti zůstaly. V minulosti nebylo v lidských silách všechny přemístit na nové hřbitovy.

Až tisíce mrtvých tak stále odpočívají v centru pod dlažbou na Mořickém náměstí. Naproti nákupní galerii mu dominuje gotický chrám svatého Mořice.

„Celá oblast kolem něj, to býval největší městský hřbitov. Dnes po něm nezůstala žádná stopa,“ říká archeolog Richard Zatloukal z olomoucké pobočky Národního památkového ústavu.

Mořický kostel pochází ze 13. století, kus města, kde stojí, patří k nejdéle osídleným místům v Olomouci. I proto tu počty pohřbených lidí sahají podle Zatloukala do řádů tisíců, ne-li desetitisíců.

„Z písemných pramenů víme, že ještě před svým zrušením byl místní hřbitov tak přeplněný, že v létě zapáchal. Navíc tu byla vysoká hladina podzemní vody, a tak se nedalo pohřbívat hluboko,“ přibližuje Zatloukal.

Ze staveniště Flory si děti v šedesátých letech nosily lebky

Po hrobech lidé kráčí i na nedalekém náměstí Republiky. Oproti Mořickému mu ale od první poloviny 19. století chybí svatostánek.

„V místech, kde je dnes městská knihovna, stál kostel Panny Marie na Předhradí. I tady jsou bezpečně nějaké ostatky,“ popisuje Zatloukal. Sám odkryl stovky koster v roce 2012 při průzkumu na Dolním náměstí.

Na dalších bezmála šedesát hrobů archeologové narazili před třemi lety při práci v areálu olomoucké filozofické fakulty v Křížkovského ulici. Patřily ke kostelu svatého Petra, jenž zanikl v roce 1792. Právě v závěru 18. století přišel konec pohřbívání uvnitř městských hradeb. Z hygienických důvodů ho zakázal císař Josef II.

Ve stejné době proto dál od jádra města Olomoučané založili nové pohřebiště. Dnes na jeho místě stojí areál Výstaviště Flora. Už předtím tu fungoval vojenský hřbitov, své mrtvé sem posléze ukládali také katolíci, evangelíci a Židé.

Hřbitovní areál měl naproti Hostinec U Dřevěného zvonu, a tak se pro tato pietní místa brzy ujal název Hřbitov U Dřevěného zvonu. Sloužit přestal začátkem 20. století, kdy jej nahradil současný hřbitov na Neředíně. Ostatky ovšem U Dřevěného zvonu zůstaly a v 60. letech na ně narazili dělníci při stavbě hlavního pavilonu A.

„Byl kolem toho rozruch na olomoucké židovské obci, děti si odtamtud nosily lebky,“ vzpomínal již dříve architekt Petr Brauner.

Další kosti tady odhalili archeologové v letech 2012 a 2013 při výzkumu před modernizací výstaviště. Bylo to více než tisíc hrobů, některé byly i hromadné.

„Náležely k vojenskému hřbitovu. Hroby zde byly velmi často masové s deseti až čtyřiceti převážně mužskými jedinci,“ uvedl tehdy Peter Kováčik, ředitel společnosti Archaia Olomouc, jež měla výzkum na starost. Část ostatků město posléze uložilo na neředínském hřbitově.

Nejčtenější

Ministr kultury odvolal ředitele Národní galerie a podal trestní oznámení

Generální ředitel Národní galerie Jiří Fajt

Ministr kultury Antonín Staněk odvolal ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta a Muzea umění Olomouc Michala...

Vondroušová i Muchová dominovaly, Češky v baráži Fed Cupu drtí Kanadu

Markéta Vondroušová slaví s týmovými kolegyněmi druhou výhru Česka v fedcupové...

České tenistky míří za vítězstvím v baráži Fed Cupu s Kanadou, v sobotních dvouhrách neztratily ani set a vedou 2:0....

Nejrychlejší cesta k záchraně. Tenistky zvládly baráž Fed Cupu s Kanadou

RADOST. Týmová jednička Markéta Vondorušová zajistila Češkám třetí bod a...

Rychleji už to snad ani nešlo. České tenistky jasně přehrály v baráži Fed Cupu kanadské reprezentantky 4:0. Rozhodující...

Třetí bod a pak Šafářová? Rád bych ji na kurtu viděl, přiznal Pála

Kapitán českého fedcupového týmu Petr Pála hovoří s Karolínou Muchovou během...

Sobotní vystoupení svých svěřenkyň sledoval kapitán fedcupového týmu Petr Pála s potěšením. Jak Karolína Muchová, tak...

Řidička při objíždění tatry přehlédla čtyřmetrový výkop a sjela do něj

Řidička na Prostějovsku přehlédla čtyřmetrový neoznačený výkop sjela do něj s...

Řidička na Prostějovsku chtěla objet nákladní vůz, nevšimla si ovšem, že auto stojí na stavbě vedle hlubokého výkopu. S...

Další z rubriky

Z CHKO mizí první maringotky, jimiž lidé roky obcházeli zákaz stavby chat

Lidé obchází omezení stavby chat a chalup v chráněné přírodě používáním...

Od Moravičanského jezera v chráněném území Litovelského Pomoraví pomalu mizí obytné maringotky, které na břehu v...

Osm tisíc výpůjček za první měsíc. Prostějov potvrdil pověst města kol

V Prostějově, kde je díky rovinatému terénu jízda na kole velmi populární,...

První měsíc má za sebou projekt půjčování kol, který od března funguje v Prostějově. Ačkoliv se hlavně ze začátku...

Dluh haly sportovní bosse zaplatí kromě tenisového klubu i kraj a město

Pohled na prostějovské Národní sportovní centrum, jehož výstavba stála téměř...

O splacení mnohamilionového dluhu spolku provozujícího novou prostějovskou sportovní halu, za jejímž vznikem stojí...

Najdete na iDNES.cz