Rozhodnutí je výsledkem jednání mezi děkanem, rektorem a samotným Zbořilem.
„Organizační změna v managementu RCPTM souvisí s potřebou věnovat maximální úsilí projektům, které centrum získalo, a připravit nové mezinárodní projekty. Proto pověřím svého zástupce Michala Otyepku vedením a budu se naplno věnovat vědecké práci a přípravě velkých grantů,“ tvrdí Zbořil.
Řešení podle něj nijak nesouvisí se závěry etické komise. „Její výsledky jsem opakovaně odmítl a požádal již dříve pana rektora o přezkoumání jejího postupu právním oddělením univerzity. Pokud jde o faktická pochybení komise, budu dále postupovat právní cestou.“
Konstatováním, že Zbořil inicioval manipulaci s daty, uzavřela nedávno etická komise několikaměsíční šetření ve dvanáct let staré kauze. V ní jde o článek, který v roce 2007 otiskl prestižní časopis Journal of the American Chemical Society (JACS) a jehož byl Zbořil spoluautorem.
Součástí textu byl graf, u něhož někdo umazal takzvané „píky“, tedy naměřené odchylky prokazující přítomnost šťavelanu železnatého ve zkoumaném nanomateriálu. Závěry vědců pak byly přesvědčivější.
Kromě Zbořila se podle komise provinil proti etice vědecké práce i hlavní autor článku, fyzik Martin Heřmánek, který o úpravě dat věděl, ale nehlásil ji. Heřmánek svůj díl viny přiznal. Zbořil se se zjištěním komise smířit nehodlá.
Pořádáte hon na čarodějnice, píší vědci na univerzitu
Závěry etické komise zpochybnil i předseda Koordinační odborové rady Univerzity Palackého a politolog Pavel Šaradín, který chce, aby rektor usnesení odmítl.
„Komise nerespektovala důkazy, respektive si je vybírala selektivně. Závěry, k nimž dospěla na základě omezeného počtu většinou subjektivních vyjádření a bez jakýchkoliv dat, považuji za neobjektivní,“ napsal ve svém vyjádření. Zbořil podle Šaradína nedostal ani řádný prostor na obhajobu.
Za olomouckého chemika se postavila řada významných osobností české vědy. Ve svých otevřených dopisech rektorovi píší o šikaně špičkového vědce, či dokonce „honu na čarodějnice“.
Mezi jinými se Zbořila zastali Jiří Čejka a Petr Nachtigall, renomovaní vědci z katedry fyzikální a makromolekulární chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
„Je zcela neobvyklé, nelogické a nedůvěryhodné zabývat se obviněním přicházejícím po dvanácti letech, zejména jedná-li se o neúspěšného studenta (podnět k prošetření dal doktorand, který neobhájil disertační práci – pozn. red.). Nelze vyloučit možnost, že obvinění je nepravdivé, a snaha komise toto vyloučit se jeví jako nepostačující,“ napsal profesor Nachtigall.
Ten se zabývá podobným výzkumem jako Zbořil a i on se podle svých slov „stal obětí křivého nařčení z neetického chování“.
Rektor se s částí závěrů komise ztotožnil, Zbořila si ale dál váží
Zkoumaný článek měl kromě Zbořila a Heřmánka další tři spoluautory, většina z nich přitom před etickou komisí vypovídala proti někdejšímu šéfovi. Zbořilova vyjádření členové komise označili za účelová, v některých bodech dokonce za nepravdu.
„Komise se přiklání k názoru, že profesor Zbořil byl iniciátorem úpravy obrazové přílohy, ale kdo konkrétně s daty manipuloval, se nepodařilo objasnit. Některé indicie nasvědčují tomu, že podobných úprav do odborných publikací či sdělení a autoritativních rozhodnutí profesora Zbořila mohlo být na jím vedeném pracovišti více,“ stojí v oficiálním usnesení.
Rektor Jaroslav Miller považuje závěr, že Zbořil manipulaci s grafem vyvolal, za neprokázaný. S tím, že chemik úpravě nezabránil a také adekvátně a včas nereagoval na impulzy, jež upozorňovaly na konkrétní pochybení, se však ztotožnil.
„Vždy jsem respektoval a respektuji nález etické komise,“ řekl. Jedním dechem však dodal, že práce olomouckého chemika si nadále váží.
„Je to člověk, jenž na zelené louce vybudoval obrovské centrum, které Olomouci závidí celý svět. Podstatným způsobem zvedl zaměstnanost v regionu a na univerzitu přinesl několik miliard korun,“ vysvětlil Miller.
Před schůzkou, která měla řešit další osud elitního chemika, rektor nicméně připustil, že od něj vzhledem k nálezu komise čeká sebereflexi.
Odchod může souviset se spory o osamostatnění center vědy
Výsledek jednání ale budí zdání, že víc než „křivkovou kauzu“ má Zbořilův odchod z vedení RCPTM vyřešit spíš bouřlivou situaci na přírodovědecké fakultě. Právě od ní se chce Zbořilovo centrum spolu s Centrem regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum odloučit, a to proti vůli mnoha přírodovědců.
Děkan fakulty Martin Kubala nechtěl jednání se Zbořilem komentovat. Rektor Miller vydal prohlášení.
„Rýsuje se dohoda, která by měla řešit hned několik dosavadních kolizí současně. Zásadní je, že směřujeme k uklidnění situace a faktickému vyústění, které počítá s kompenzačními mechanismy i souborem technických vypořádání mezi fakultou a centry,“ stojí v něm.
