Staviteli turnhally (v překladu tělocvična – pozn. aut.) byli dnes polozapomenutí členové německého tělocvičného spolku Deutscher Turnverein, jehož olomoucká pobočka vznikla v roce 1862. Šlo o obdobu českého Sokola.
„Hned na prvním řádném generálním shromáždění 9. listopadu se vynořila myšlenka na postavení vlastní tělocvičny na Blažejském náměstí. Zůstalo jen u smělých plánů,“ přibližuje v Kulturní revui Olomouckého kraje v článku Turnerská tělocvična v Olomouci historik Robert Šrek ze zdejšího Vlastivědného muzea.
Turneři tak cvičili pod širým nebem, scházeli se mimo jiné před Kateřinskou či Terezskou bránou. V roce 1882 založili fond na stavbu turnhally. Peněz ovšem měli i po dvou letech málo, a tak se spojili s olomouckým bruslařským spolkem. Financí tak výrazně přibylo a začaly vznikat plány samotné stavby.
Turnhalle kdysi a dnes |
V té době však nemělo jít jen o zázemí pro posílení těla, budova měla být i reprezentativním sídlem a zázemím pro kulturní a společenské akce.
Autorem turnhally je německý architekt Max Löwe, pro Olomouc narýsoval i červený kostel, jenž stojí na třídě Svobody.
Pozemek se turnerům nakonec podařilo získat na zavezeném dně někdejšího hradebního příkopu olomoucké pevnosti. Tu koncem 19. století zrušil František Josef I., turnhalla byla jedna z prvních staveb, jež tehdy vyrostla na donedávna armádních močálovitých parcelách.
Budova sloužila nejen turnerům, ale i bruslařům
Mělo tu vzniknout celé náměstí, německá tělocvična byla v představách projektantů jeho součástí. Plánované prostranství v nich nakonec zůstalo, samotná budova ale byla hotová na konci srpna 1899.
Oproti dnešku měla fasádu bohatě zdobenou štuky a sochařskými prvky, střechu korunovaly dekorativní nástavby. Předností turnhally byla už tehdy multifunkčnost, využívat ji podle Šreka mohli jak turneři, tak bruslaři.
„V suterénu byl uprostřed sál bruslařského klubu, přes předsíň se z něj dalo vstoupit na venkovní kluziště. Při užších stranách sálu se nacházel bufet, kuchyně, dále pánská, dámská a bruslařská místnost. V bočních částech budovy bychom našli byt správce a spolkového služebníka, prostor pro centrální topení a koupelnu,“ vypočítává historik.
V hale bylo i doskočiště se silnou vrstvou pilin
K samotné tělocvičně přiléhala šatna o rozloze 38 metrů čtverečních, posloužit mohla čtyřiapadesáti sportovcům.
„Velký sál měl rozlohu 416 metrů čtverečních, podlaha byla z dubových prken. A to s výjimkou čtvercové prostory o 25 metrech čtverečních naproti hlavnímu vstupu. Prkna tu nahradila 20 centimetrů silná vrstva pilin promíchaných s naplaveným pískem a solí. Toto místo sloužilo jako doskočiště a pro konání lidových cvičení. V případě potřeby se samozřejmě dalo zakrýt podlahou. Na galerii se údajně mohlo vejít 600 lidí,“ dodává Šrek.
Své sídlo turneři využívali dlouhá desetiletí, při opravách v roce 1937 z fasády a střechy odstranili poškozené ozdoby. Zlom přišel za 2. světové války, kdy tělocvičnu využívala především Hitlerjugend. Po osvobození a odsunu se už Němci do turnhally vrátit nemohli, připadla Olomouci.
Skauti si darované budovy dlouho neužili
„Národní výbor tak mohl celý objekt za veliké slavnosti při Sjezdu mládeže 17. června 1945 předat skautské organizaci Junák,“ přibližuje znalec olomoucké historie Milan Tichák v knize Olomouc z nadhledu.
Sám po válce mezi skauty patřil, nového sídla si ale příliš dlouho neužili. „Hned o prázdninách následujícího roku 1946 museli dům vyklidit, aby byl k dispozici Ústavu tělesné výchovy obnovené Univerzity Palackého,“ doplnil Tichák.
Univerzitě a sportu pak budova v nynější Hynaisově ulici slouží dodnes, sídlí tu Fakulta tělesné kultury.
Nedávno však bylo o turnhalle slyšet kvůli chybě, kterou loni na podzim při jejím prodeji městu univerzita udělala. Transakci za více než 20 milionů korun nejprve neprojednal akademický senát, byť to nařizuje zákon o vysokých školách. Škola tak prodej jen pár dní před dokončením převodu vlastnického práva zastavila.
Senátoři posléze vše projednali. „Akademický senát bere na vědomí prodej budovy Hynaisova,“ stojí v oficiálním usnesení z loňského října.
Škola už prodej dokončila, nyní je v katastru po desítkách let uvedený nový majitel turnhally – město Olomouc. Samotná Fakulta tělesné kultury tu bude sídlit v pronájmu do konce srpna 2022, kdy by již měla být hotová rekonstrukce nedaleké univerzitní Sportovní haly.
