Jako první zmizí z mapy Olomouce novosadské zahrady, a to při budování protipovodňové ochrany jihu města. Na likvidaci kolonie by mohlo dojít na přelomu let 2018 a 2019.
Místní pozemky patří městu, od kterého je má pronajatý zahrádkářský svaz, od něj pak více než stovka nájemníků. Zahrádkářům, z nichž mnozí obhospodařují tamní půdu roky, se ovšem záhony opouštět nechce. Před časem proti rušení kolonie sepsali petici.
„Jsme přesvědčení, že existují jiné způsoby řešení protipovodňových opatření, které by dokázaly citlivěji spojit jak ochranu obyvatel města, tak zahrádkářskou, relaxační a odpočinkovou zónu, a více se tak přiblížily tolik proklamovaným přírodě blízkým protipovodňovým opatřením,“ stojí v jejich protestu.
Radnice rozladění zahrádkářů chápe, protipovodňová opatření však považuje za prioritu číslo jedna. Řešení vidí v kompromisu – lidem nabídne jako kompenzaci plochu v jiné části Nových Sadů u Andělské ulice. Konkrétně pozemky navazující na místní rybník, takzvaný Kaprodrom, mezi železniční tratí a bytovou zástavbou.
„Nechceme se k zahrádkářům zachovat nelidsky. Nabídku nové lokality pro zahradničení považuji za konstruktivní řešení,“ řekl primátor Antonín Staněk.
Vykoupení pozemků pro náhradní zahrádky přijde na statisíce
Na přípravě půdy pro zahrádkáře už vedení města pracuje. Učinilo první krok ke změně územního plánu, která umožní plochu u Andělské ulice využívat k pěstování a k rekreaci.
Také se pustilo do výkupu tamních pozemků od soukromých majitelů. Zastupitelé na jejich pořízení uvolnili statisíce korun. Náhradní lokalitu radnice nabídne všem zahrádkářům z novosadské kolonie.
„Už nyní ale víme, že ne všichni budou chtít v zahradničení pokračovat a novou lokalitu tedy nevyužijí,“ podotkl primátor.
Toho, že by půda pro budoucí zahrady ležela ladem, se však vedení města neobává. I proto, že se plánovaná ochrana města proti velké vodě negativně dotkne i dalších zahrad.
„Například třetí etapa protipovodňových opatření poměrně masivně zasáhne zahrádkářský areál u Klášterního Hradiska (osadu v těsné blízkosti koryta řeky Moravy, pozn. red.). Tam bude situace ještě složitější, protože zahrady patří přímo zahrádkářům,“ podotkl náměstek primátora Filip Žáček.
Zahrádkáři musí z Nových Sadů odejít už za rok
Likvidace této kolonie ovšem zatím aktuální není. Vodohospodáři se totiž dostanou ke zmíněné třetí etapě, jejíž součástí by mělo být i rozšíření koryta řeky o takzvanou bermu s odsunutou hrází, pravděpodobně až v dalším desetiletí.
„V tuto chvíli se připravuje projektová dokumentace pro územní řízení a investiční záměr třetí etapy. Až z něj bude přesně zřejmé, jakou část zahrad pod Hradiskem protipovodňová opatření zasáhnou,“ upřesnil vedoucí odboru koncepce a rozvoje magistrátu Marek Černý.
V případě kolonie na Nových Sadech je situace jasnější. Bude muset ustoupit opatřením, která Povodí Moravy vybuduje mezi korytem řeky a ochrannou hrází u čističky odpadních vod.
„Hráz navýšíme, terén pak snížíme v rozsahu od půl do dvou metrů. Ochrání dolní část Nových Sadů, čistírnu odpadních vod a Nemilany,“ upřesnil mluvčí podniku Petr Chmelař.
Vodohospodáři sice původně plánovali, že práce na jihu města začnou až po dokončení protipovodňových úprav v centru a u Černovíra. Harmonogram ale nakonec upravili v reakci na aktuálně vypsané dotace, které je možné na zabezpečení jižní části Olomouce získat. Proto potřebují, aby pěstitelé kolonii opustili už na podzim příštího roku.
