Do územní studie, která má odpovědět na to, zda je nápad vůbec reálný, investuje hejtmanství bezmála půl milionu korun.
„Možnost strávit volný čas na lodi nebo cyklostezce, která by podél kanálu určitě vznikla, je zajímavá a lukrativní. Pokud by se podařilo prodloužení Baťova kanálu, region by to zatraktivnilo,“ zdůvodnil studii náměstek olomouckého hejtmana Pavel Šoltys.
Baťův kanál je historická vodní cesta, kterou ve 30. letech minulého století pomohla vybudovat zlínská obuvnická firma, využívala ho pro nákladní dopravu. Po desetiletích bez provozu kanál znovu ožil v 90. letech, dnes však slouží pouze pro rekreační plavbu.
Baťův kanál, který ročně láká desetitisíce turistů, vede částečně po řece Moravě, částečně umělým korytem. Současná 53 kilometrů dlouhá trasa ze Skalice do Otrokovic se brzy prodlouží na 76 kilometrů díky jižnímu propojení do Hodonína a severnímu prodloužení do Kroměříže.
Právě z hanáckých Atén, jak se Kroměříži přezdívá, by turisté mohli plout až do Olomouckého kraje. Kudy přesně, jak a co prodloužení kanálu bude stát, nelze zatím zjistit, protože Olomoucký kraj studii ještě nezveřejnil.
„Její pořizování doposud není ukončeno, zpracovateli byly zaslány připomínky k zapracování před konečným odevzdáním,“ vysvětlila mluvčí olomouckého krajského úřadu Eva Knajblová.
V Přerově či Dubu nad Moravou jsou pro
Z dostupných informací však vyplývá, že autoři studie prověřují dvě varianty - první počítá s využitím budoucího průplavu Dunaj - Odra - Labe, druhá řeší, jak rekreační lodě dostat do Olomouckého kraje i v případě krachu této obří stavby.
Mapa zobrazující zvažované prodloužení Baťova kanálu do Olomouckého kraje. Pro zvětšení klikněte.
Ke splouvání cesty do Olomouce by kromě řeky Moravy z velké části posloužil Mlýnský náhon, který proti proudu vede od Kojetína přes Lobodice, Tovačovská jezera, Dub nad Moravou až za Bolelouc. Do Přerova by lodě odbočovaly u Tovačova, buď pomocí koridoru Dunaj - Odra - Labe (DOL), nebo odbočkou z rekreační vodní cesty.
„Kdyby existoval vodní koridor DOL, dala by se města na Baťův kanál napojit snadno. Pokud však průplav nebude v nejbližší době realizován, je dobré se zabývat tím, jak Přerov a Olomouc napojit pro malé lodě z Baťova kanálu nějakou alternativní cestou,“ uvedl Jan Skalický, šéf společnosti Vodní cesty, která studii zpracovala.
Například vedení Přerova myšlenka prodloužení Baťova kanálu nadchla. „Kdo někdy na Baťově kanálu byl, tak ví, jak to tam žije a jaké jsou tam návaly cyklistů i vodních turistů. Pro Přerovsko by v tomto směru kanál znamenal velkou podporu,“ tvrdí náměstek primátora Pavel Košutek.
Kanál by přivítal i starosta Dubu nad Moravou Ivo Čečman, i když z mnohem prozaičtějších důvodů.
„Mlýnský náhon, po němž by kanál vedl, je dlouho neudržovaný a je ve špatném stavu. Byli bychom rádi, kdyby se s tím něco udělalo. Využití by našlo také výletiště u splavu, kde už dnes přespávají vodáci, kteří tam občas přijedou,“ popsal Čečman.
Ochránci přírody jsou proti. Poukazují na problém, kde vzít vodu
Jeho tovačovský kolega už ovšem nadšením tolik neoplývá. „Myslíme si, že je myšlenka prodloužení Baťova kanálu v mnoha bodech naprosto nereálná, aspoň co se týče místa u nás. Tovačovská jezera jsou lokalitou, kterou vlastní soukromá firma a těží tam štěrk,“ vysvětlil starosta Tovačova Leon Bouchal.
„Dojet se k nám dá i po řece Moravě, ale to by zase turisté museli projíždět přes přírodní rezervaci Zástudánčí a vím, že ochrana přírody je zásadně proti,“ dodal.
Ochránci přírody nad nápadem na prodloužení Baťovy vodní cesty do Olomouckého kraje kroutí hlavou.
„Turisticky atraktivní by to jistě bylo. Nemám nic proti využití existujícího kanálu, ale kopat dnes něco nového do Olomouce znamená vytvořit umělé koryto, které se bude muset dotovat vodou. V době, kdy řešíme problémy se suchem, je otázkou, kde ji vzít,“ podotkl hydrobiolog Martin Rulík z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.
Krajský náměstek Šoltys obavy mírní. „Územní studie nám jen řekne, zda je, nebo není možné pokračovat v úvahách dál,“ objasnil. Co se týče financování případné stavby, kraj nepočítá, že by náklady nesl sám.
„Hledali bychom prostředky z Evropské unie nebo ze státního rozpočtu. Pokud to ale bude nějaké hausnumero, tak bychom do toho určitě nešli,“ dodal Šoltys.
