Odlitky světců Václava, Mořice, Cyrila a Metoděje vznikly podle forem zhotovených za druhé světové války jako přesná dokumentace původních skulptur kvůli snaze ochránit nejcennější památky města.
„Ve 40. letech 20. století rostly v Olomouci obavy o osud uměleckých památek a jednu z nejvíce exponovaných představoval Sloup Nejsvětější Trojice. Proto vznikly klínové formy světeckých postav a reliéfů sloupu, aby bylo možné v případě poškození vytvořit jejich přesné kopie,“ vysvětlila kurátorka a historička umění Markéta Šreková Doláková.
Podle kurátorky jsou cenné i sádrové odlitky, které byly z forem pořízeny. Mají nejen dokumentační hodnotu, ale umožňují divákovi vnímat monument zblízka a uvědomit si technickou i uměleckou náročnost původního díla.
Sochám podle restaurátorek nesvědčilo dlouhodobé umístění na chodbách školní budovy, kde je nestálé klima, vlhkost, nevyhovující světlo a také průvan. Práce začaly koncem jara rozsáhlým průzkumem a fotodokumentací, opravy soch v prostorách gymnázia pokračují od září.
Měření lesku i tloušťky zlacení. Vědci pomáhají s opravou olomouckého skvostu![]() |
Cílem zásahu odbornic je zpevnit povrch, zpomalit degradaci a sjednotit vzhled tak, aby bylo možné sochy bezpečně vystavovat i nadále, přiblížila restaurátorka Aneta Ševčíková. Po dokončení zůstanou odlitky vystaveny na Slovanském gymnáziu.
Vlastivědné muzeum v Olomouci má ve sbírkách kromě těchto odlitků také dva historické modely Sloupu Nejsvětější Trojice, jenž se řadí mezi nejvýznamnější barokní sloupy ve střední Evropě. První model je ze dřeva a zachycuje jednu z uvažovaných podob sloupu, bohatší a zdobnější než finální provedení. Je vystaven ve stálé expozici dějin města Olomouce.
Záhadu slavného sloupu prozkoumají experti. Zjišťují, proč je dutý![]() |
Druhý model pro změnu zobrazuje sloup v podobě z roku 1766, tedy krátce po jeho dokončení, s původní polychromií i anděly držícími prosklené lucerny. Návštěvníci ho mohou vidět v městském informačním centru.
Barokní sloup je dílem Václava Rendera a jeho pokračovatelů, na sochařské výzdobě se podíleli Filip Sattler a Ondřej Zahner. Umělecký skvost vysoký 32 metrů postavili v letech 1716 až 1754. Památka nyní prochází rozsáhlou obnovou za zhruba 30 milionů korun, oprava začala loni na jaře.























