(ilustrační snímek) | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Nemocnice po letech zavírá prádelnu, kvůli úsporám najala externí firmu

  • 8
Poprvé ve své novodobé historii končí Fakultní nemocnice Olomouc s provozem vlastní prádelny. Povlečení z postelí, pláště lékařů, haleny sester a veškeré další textilie si nechá prát u externího dodavatele mimo areál. Podle vedení nemocnice to bude levnější.

Ušetřené peníze Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL) plánuje investovat do přístrojového vybavení klinik a lepšího zázemí pro pacienty.

„Prádelenská technologie, kterou jsme pořídili v roce 2005, už byla na hranici životnosti. V prádelně navíc nebyly vyhovující pracovní a hygienické podmínky. Rozhodnutí jsme připravovali minimálně tři roky. K ukončení provozu prádelny jsme přistoupili po pečlivém zhodnocení všech faktorů,“ uvedl mluvčí nemocnice Adam Fritscher.

Jak dodal, dosavadní systém praní prádla by se dál neobešel bez investice 86 milionů nyní a více než 34 milionů v dalších letech. Poté, co si nemocnice nechala zpracovat průzkum trhu či analýzu nákladů a přínosů (tzv. cost benefit), rozhodla se nasměrovat finance jinam.

„Ekonomicky výhodnější bude provoz prádelny outsourcovat,“ doplnil Fritscher. Do veřejné soutěže na externího dodavatele praní prádla se přihlásili tři zájemci.

Tendr nakonec vyhrála ostravská společnost Renatex cz. Nemocnice s ní v březnu uzavřela smlouvu na dobu neurčitou, během prvních čtyř let jí za služby zaplatí přes 114 milionů korun. Praní ve vlastní prádelně by špitál přišlo na 37 až 38 milionů korun ročně.

Příliš vysoké platy

Podle ředitele nemocnice Romana Havlíka přispěl k ukončení provozu prádelny i fakt, že nebyla využitá na sto procent.

„Volné kapacity jsme chtěli nabídnout. Hlásili jsme se do soutěží na externí praní, ale vyšli jsme z nich jako čtyřikrát dražší než konkurence,“ popsal Havlík.

Jedním z důvodů, proč nemocnice není v prádelně konkurenceschopná, je podle něj platová úroveň ve FNOL. „V porovnání se soukromým sektorem je vyšší.“

Externí dodavatele už nemocnice využívá například na úklidové služby. „Není to jen o penězích, ale i o tom, kam má nemocnice investovat prostředky a energii. Nemám vnitřně ani nejmenší pochybnost, že děláme správně,“ podotkl k zavření prádelny Havlík.

Prioritou nemocnice je nyní zaměřit se nejen na lepší přístrojové vybavení některých oddělení, ale také podmínky pro lidi, kteří se v nemocnici léčí. „Máme neskutečný dluh k pacientům. Například na onkologii, ortopedii nebo neurologii mají jednu toaletu na celé oddělení,“ poznamenal Havlík.

Do nemocniční prádelny investovala FNOL naposledy v roce 2005 27 milionů. Na tolik přišla nová linka, která podstatně zrychlila praní, sušení i žehlení prádla. Tehdy se investice nemocnici vyplatila, vrátila se zhruba do čtyř let.

Z původních sedmi desítek zaměstnanců pracovalo v prádelně už jen 28 lidí, kteří nyní dostali výpověď. Skutečně odejít ale musí polovina z nich.

„Deseti pracovníkům jsme nabídli adekvátní možnost zaměstnání na jiných pozicích v nemocnici, čtyři zaměstnanci nastoupili do pracovního poměru k novému dodavateli. Některým pracovní poměr skončil z důvodu sjednání na dobu určitou,“ popsal mluvčí Fritscher.

Místo osobního prádla dostane personál pokaždé jiné

Změna v systému praní prádla se svým způsobem dotkne i lékařů, zdravotních sester nebo personálu v laboratořích.

„Dosud jsme měli k dispozici osobní prádlo se jmenovkou, které se nám po vyprání vždy vrátilo. Nyní budeme dostávat erární oděvy podle velikostí,“ popsal jeden ze zaměstnanců, který si nepřál být jmenován.

Vedení nemocnice ale potíže se zavedením nové praxe nečeká. „Se zaměstnanci jsme změnu v předstihu komunikovali,“ sdělil mluvčí FNOL.

Část budovy bývalé prádelny nemocnice pronajme firmě Renatex, která tam bude mít mezisklad prádla, zbývající prostory využije FNOL sama. Bude tam například logistické zázemí.

Hospodaření FNOL skončilo už několik let po sobě v kladných číslech. Na investice má zařízení ročně k dispozici přibližně půl miliardy. Částka se skládá z odpisů, dotací od státu a zisku, který ročně dosahuje asi 150 milionů.

Loni nemocnice dokončila například novostavbu II. interní kliniky – gastroenterologie a geriatrie. Největší stavba v areálu nemocnice za posledních deset let jako vůbec první nemocniční objekt v Česku splňuje standardy pasivní budovy.

V příštích letech FNOL počítá hlavně se strategickou rekonstrukcí nejstarší budovy Franze Josefa a novostavbou ambulance Hemato-onkologické kliniky. Pokud jde o přístroje, chce obměnit například lineární urychlovače, které slouží k léčbě nádorových onemocnění.

Podívejte se, jak vznikla superúsporná klinika olomoucké nemocnice:

5. září 2018