Vodáci vyrazí po Mlýnském náhonu do Kroměříže, lodní doprava má zůstat tabu

  4:52aktualizováno  4:52
Nevyužívané koryto Mlýnského náhonu budou z Olomouce možná už příští rok ve velkém splouvat vodáci. Ochránci přírody neprotestují, odmítají však do náhonu pustit rekreační lodě.

Vodáci na Mlýnském potoce | foto: Jan Hocek, pro iDNES.cz

Plánovaným hromadným sjezdem vodáků na kanoích, raftech nebo kajacích chtějí zástupci společnosti Plavba a vodní cesty na jaře dokázat, že Mlýnský náhon není sjízdný jen z Litovle do Olomouce, ale že se po něm a částečně po řece Moravě dá doplout až do Kroměříže.

Za myšlenkou zatraktivnit pro vodáky dosud nevyužívaný dolní tok Mlýnského náhonu stojí stejní lidé, kteří přišli i s plány na prodloužení Baťova kanálu do Olomouckého kraje. Vodáci budou plout po stejné trase, jakou chce hejtmanství s propagátory turistického ruchu v budoucnu využít pro rekreační lodní cestu do Olomouce a Přerova.

„Ředitelství vodních cest může prodlužovat Baťův kanál od Kroměříže na sever, ale kdybychom čekali, než se se všemi úseky dostane až do Olomouce, tak uplyne mnoho času a výsledek bude daleko. Naším cílem je, aby už od příštího roku mohli na trase Olomouc–Kroměříž plout alespoň vodáci,“ řekl ředitel obecně prospěšné společnosti Plavba a vodní cesty Tomáš Kolařík.

Mlýnský náhon je původně uměle vybudované koryto dotované vodou z řeky Moravy. Dřív sloužil k pohánění vodních mlýnů, dnes ho využívají především malé vodní elektrárny. Vodácky atraktivní je zatím jen úsek z Litovle do Olomouce, tomu, aby pluli dál, se ale vodní turisté spíš vyhýbají.

„Obávají se totiž, že Mlýnský náhon je tam zanesený a zapadaný stromy,“ vysvětlil Kolařík, který tvrdí, že s kolegy se na vlastní kůži přesvědčil spíš o opaku, když z Olomouce nedávno dopluli na kanoích až do Kroměříže.

„Ověřili jsme si, že Mlýnský náhon má dobré hloubky. Mosty jsou sice nízké, ale pod většinou z nich se dá proplout bez problémů. Po cestě nás zastavil jen jeden spadlý strom, který jsme museli obejít. Myslíme si, že po drobných úpravách, které například usnadní přenášení lodí kolem mlýnů, bude tento úsek pro vodáky plně splavný,“ doplnil Kolařík.

Obce budují kempy i přístaviště

Společnost chce vodáky lákat na historické památky a přírodu kolem Mlýnského náhonu. Počítá také s pomocí vesnic a měst, jež leží na trase této vodácké cesty.

Myšlence rozvoje vodáctví na Mlýnském náhonu nahrává i infrastruktura, kterou obce budují jak u náhonu, tak u nedaleké řeky Moravy. Například u Věrovan vzniklo přímo na Mlýnském náhonu nové přístaviště, Lobodice u něj zase loni otevřely kemp. Dub nad Moravou aktuálně vylepšuje zázemí u jezu v Bolelouci.

„Máme tam nově zrekonstruované toalety, dláždíme posezení, děláme nové pódium pro hudebníky. Zázemí pro vodáky tam je, ale kdyby jich mělo jezdit víc, museli bychom asi postavit nové molo,“ tvrdí starosta Dubu Ivo Čečman.

Vodáci, kteří boleloucké výletiště využívají, podle něj zatím připlouvají jen po Moravě, na náhonu si je starosta zatím představit nedokáže.

„Na cestě do Kojetína jsou některé mosty těsně nad hladinou, člověk by si musel lehnout do lodě, aby pod nimi proplul. Navíc na řadě míst už voda skoro neteče, jak je koryto zanesené,“ řekl Čečman. Sám by byl rád, kdyby se náhon v katastru Dubu podařilo vyčistit.

Po Mlýnském náhonu se dá jet i při nízkém stavu vody

Jak potvrdil Václav Kabrhel z půjčovny lodí Rafting Morava, vodáci zatím využívají jen horní tok Mlýnského náhonu. Možnost doplout po něm a po Moravě až do Kroměříže ho nadchla.

„Dolní tok Mlýnského náhonu je neprozkoumaný, taková džungle, ale kdyby se tam jezdit dalo, bylo by to přínosem pro všechny – vodáky i cyklisty,“ uvedl Kabrhel.

„Kdyby se z koryta vytáhly napadané kmeny a vybudovala nástupní a výstupní místa, tak lidi to přitáhne,“ myslí si instruktor a známý reprezentant v raftingu. I horní tok Mlýnského náhonu se podle něj bez podobné údržby neobejde, turistická plavba tam však funguje dobře.

„Výhoda Mlýnského náhonu je, že se dá jet i za malé vody. Letos, kdy byl stav vody bídný, se tam jezdilo celé léto,“ doplnil Kabrhel.

Olomoucký kraj bude tlačit na prodloužení Baťova kanálu

Proti vodákům na Mlýnském náhonu nemají nic ani ochránci přírody, kteří jinak zásadně nesouhlasí s plány na prodloužení Baťova kanálu.

„Pokud se vodáci nepohybují po obnažených náplavech, kde hnízdí kulíci, pisíci a další, tak kánoe nepředstavují nebezpečí,“ uvedl Jan Koutný z olomouckého pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Kdyby ale po Mlýnském náhonu měly plout motorové lodě, znamenalo by to prohrabávání koryta, jeho narovnávání, kácení na březích a stavbu řady technických opatření. Navíc samotná lodní doprava má na život v řece daleko destruktivnější vliv než kanoe,“ dodal.

Olomoucký kraj, který nedávno schválil územní studii na prodloužení Baťova kanálu, však v přípravách na uskutečnění této vize pokračuje. Hejtman Ladislav Okleštěk jednal začátkem října o dalším postupu přímo na lodi plavící se na řece Moravě v Olomouci se zástupci společnosti Vodní cesty a Státní plavební správy.

„Baťův kanál může v regionu výrazně navýšit turistický ruch. Jeho současnou trasu jen letos proplulo na sto tisíc turistů. Budeme tlačit na Ředitelství vodních cest, aby náš záměr podpořilo,“ prohlásil Okleštěk.

Náklady na prodloužení kanálu do Olomouce se odhadují na miliardu a jeho budování na přibližně 15 let. Ochránci přírody doufají, že k tomu nakonec vůbec nedojde a kraj či stát budou naopak investovat do toho, aby se řekám vracel přírodní charakter.

„V dnešní době extrémů – sucha a povodní – je třeba řeky revitalizovat. Pokud je budeme ještě více odpřírodňovat, zakládáme si na čím dál větší problémy. V době, kdy není voda, nelze řeky technicky upravovat, protože pak odtud voda poteče pryč ještě rychleji,“ upozornil Koutný.

Nejčtenější

Bahno z polí i kroupy velikosti pingpongového míčku. Českem se prohnaly bouřky

V Hradčanech na Prostějovsku padaly kroupy o průměru tří centimetrů. (13....

Zatopené sklepy i rozlité menší toky měly na svědomí bouřky s přívalovými dešti, kroupy a nárazový vítr. Zasáhly...

Kluci museli dozadu a připoutat se, říká trenér z nehody autobusu s dětmi

Na dálnici D35 narazil autobus vezoucí více než dvě desítky děti zezadu do...

Nejen štěstí, ale také důraz na bezpečnost pomohly při úterní nehodě autobusu s více než dvěma desítkami malých...

Autobus plný malých fotbalistů narazil do kamionu, zranilo se 18 lidí

Na dálnici D35 narazil autobus vezoucí více než dvě desítky děti zezadu do...

Na dálnici D35 u Litovle na Olomoucku naboural do kamionu autobus s více než dvěma desítkami malých fotbalistů ve věku...

Místo Prahy plné turistů jeďte do Olomouce, radí The New York Times

Letecký pohled na centrum Olomouce.

Cenné lákadlo turistů především ze Spojených států získala nyní Olomouc. Objevila se totiž v článku prestižního deníku...

Elitní český vědec se podle komise podílel na zmanipulování dat v článku

Ředitel Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Univerzity...

Univerzita Palackého utrpěla značný šrám na renomé. Elitní chemik Radek Zbořil se podle etické komise školy podílel na...

Další z rubriky

Je to cikánský zlořád, říká o rvačce starosta. Sklízí chválu i kritiku

Při velké rvačce dvou skupin lidí v Kojetíně na Přerovsku byli útočníci...

Další svědky a také videozáznamy shánějí policisté, kteří vyšetřují potyčku dvou skupin lidí v centru Kojetína na...

Syn vytáhl na matku kvůli sporům sekeru, žena si život zachránila útěkem

Ilustrační snímek

Druhou letošní vraždu nebo pokus o ni vyšetřují kriminalisté z Olomouckého kraje. Muž ozbrojený sekerou napadl na...

Přežila války i revoluce, teď olomoucká Zora vyrábí 43 tisíc tun čokolády

Pohled na jednu z prvních „výrobních linek“ na sladkosti v olomoucké firmě...

Tento týden uplynulo 120 let od chvíle, kdy v Olomouci zahájila výrobu továrna na sladkosti, ze které je dnes jedna z...

Školní jídelny jsou zaostalé: Děti nedostávají dost jídla a živin, říká studie
Školní jídelny jsou zaostalé: Děti nedostávají dost jídla a živin, říká studie

Státní zdravotní ústav (SZÚ) informoval o tom, že stravování ve školách je zastaralé a skladba jídelníčku neodpovídá současnému způsobu života. Ze studií vyplývá, že ve školních jídelnách děti nedostávají stravu, která by odpovídala doporučení výživových hodnot a liší se i gramáž porcí. Proč tomu tak je?

Najdete na iDNES.cz