Do strany jste vstoupil v roce 2001, kdy jste oslavil 41. narozeniny. Určitě jste v tomto věku měl povědomí o tom, co komunistická ideologie v této zemi způsobila. Namátkou kolektivizaci, jež zničila sedlácké rody a krajinu, popravu Milady Horákové a další politické procesy, v rozmezí let 1948 až 1989 pak emigraci 200 tisíc lidí. S těmito věcmi jste při podepisování přihlášky neměl problém?
S tímto jsem neměl problém. Vstoupil jsem do KSČM koncem roku 2001, ale do roku 1989 jsem byl i členem Komunistické strany Československa (KSČ). Poté jsem šel do státní služby, která mi politickou angažovanost ze zákona nedovolovala. Sloužil jsem u policie. Je třeba změnit názor lidí na tu dobu, něco bylo dobré, něco špatné. Umíme ty negativní jevy pojmenovat, ale jsme demokratickou a levicovou stranou. KSČM má stanovy, které jsou uznány ministerstvem vnitra.
Od kdy jste tedy byl členem předlistopadové KSČ?
Od osmnácti let, od roku 1978.
Tehdy tu už deset let od srpna 1968 byla okupační vojska Varšavské smlouvy, byla to doba normalizace. V reakci na to řada členů z KSČ odcházela. Jak jste to vnímal vy?
Teď bych ze sebe dělal hrdinu, kdybych říkal, že jsem byl proti vstupu vojsk. Bylo mi osmnáct, studoval jsem gymnázium. Měl jsem jiné starosti než dělat politická prohlášení. Nebyla to dobrá doba. Někteří soudruzi ze strany odešli, někteří byli vyloučeni. To posoudí historie. Byly určité ideály, je velice těžké odpovědět na to, co jsem si o tom myslel v osmnácti letech.
Letos jsme si připomněli 50. výročí okupace, určitý odstup tak už máme. S dnešními znalostmi, vstoupil byste tehdy opět do KSČ? Co byste řekl svému osmnáctiletému já?
To je zase nepříjemná, sugestivní otázka. Já na ni neodpovím. Podsouváte mi, abych něco odsoudil...
Vůbec ne, jde o mi váš názor. Sám jste zmínil, že to posoudí historie, a letos už je to padesát let.
Z hlediska historie a časového odstupu mohu konstatovat, že se v té době konaly věci, které se konat neměly. Nebyly dobré. Ale mnohdy převažuje pozitivum toho, co se udělalo pro lidi. Byla jiná doba. Z hlediska dneška můžeme odsoudit některé negativní věci.
Konkrétně které?
Jak jste sám naznačil. Politické procesy z 50. let, mnohdy násilné združstevňování. Ale já jsem hned po škole v zemědělství pracoval a viděl jsem rozkvět naší vesnice. Lidé žili spokojeně, většina obyvatel pracovala v JZD či na státních statcích.
Rozhovory s kandidáty na primátoraMF DNES před říjnovými komunálními volbami přináší sérii rozhovorů s lídry olomouckých kandidátek parlamentních stran a také s lídry nejvýraznějších místních uskupení. Čtěte také: Je potřeba otevřít téma stromů na náměstí, říká lídr hnutí spOLečně Odchod z koalice? Napadlo mě to, říká náměstek primátora a lídr TOP 09 Stromy na náměstí nejsou priorita, zeleň patří všude, říká lídr lidovců Letos dopadneme hůř, míní olomoucký lídr ČSSD. Na postu primátora netrvá |
Na druhou stranu tam žili i potomci sedláckých rodů, kteří přišli o majetek, který jejich rodiny budovaly stovky let.
To je pravda. Ale podle mého názoru se v té době naučili žít a žili dobře. Samozřejmě, vzpomínky, že jim někdo sebral půdu a dobytek, to v nich stále bylo. Ale když jsem pracoval v družstvu, i ti nejlepší hospodáři, v uvozovkách kulaci, v družstvech pracovali. A mnohdy i na vedoucích pozicích.
Nic jiného jim nezbývalo.
Ne, že jim nic jiného nezbývalo. Ale ta doba byla oproti minulosti na daleko jiné kvalitativní úrovni. Od technologického vybavení až po výnosy.
V minulých komunálních volbách vedl kandidátku KSČM v Olomouci Miroslav Marek. Vy jste byl dvojka, při sčítání hlasů jste o jednu příčku klesl, přeskočil vás pan Miroslav Skácel. Proč není lídrem někdo z nich?
Potřebovali jsme na pozici lídra novou a mladší tvář. Panu Skácelovi je 71 let, panu Markovi 66 let. Měli jsme primárky, byl jsem zvolen absolutní většinou členské základny.
V programu voliče lákáte i na snížení poplatků za komunální odpad, bezplatnou MHD pro žáky základních škol či obědy zdarma ve školních jídelnách pro děti matek samoživitelek a pro děti z nízkopříjmových rodin. Nic proti tomu, ale kde na to zadlužená Olomouc vezme?
To je dobře položená otázka. Máme reálné plány, ale hlavně skutky. Například jízdné pro žáky základních škol, to není tak obrovská položka, když se podíváme, co nabízí jiné strany. Dnes v době konjunktury a de facto plné zaměstnanosti se tato opatření týkají čím dál méně lidí. Ale my v našem levicovém programu myslíme na budoucnost, kdy nebude tak velký ekonomický rozvoj a kdy bude těchto případů přibývat. Proto to v současné době nevyjde na tolik peněz. Navíc, když na tuto sociální problematiku budeme hospodárně využívat dotační programy kraje, republiky a případně EU, tak na to peníze budou. To ale není to hlavní. V našem sociálním programu navrhujeme výstavbu startovacích bytů, jde o nájemní bydlení s podporou státu. To bude hudba budoucnosti.
V programu se věnujete i městské policii, chcete mimo jiné zatraktivnit pracovní pozici strážníků a jejich vyšší nasazení ve vytipovaných částech města. Které to jsou?
Začnu od začátku. Zasadíme se o rekonstrukci a modernizaci operačního střediska městské policie. To je základ, má to další návaznosti. Dnes má městská policie 122 strážníků. Zdá se nám to málo. Strážník, než se vychová, než zvládne svoji odbornou problematiku, trvá to tři až pět let. Poté má ale velké nabídky, například od policie, vězeňské služby či celní správy. A byť je práce strážníka dobře placená, není na úrovni státního zaměstnance v našich ozbrojených složkách. A tak dochází k migraci. Teď jsou ze 122 strážníků údajně čtyři rozhodnuti jít k celní správě. Naše vize naopak je, aby městská policie každý rok posílila o čtyři strážníky.
Jak toho konkrétně dosáhnete?
Zvýšením platů, to je motivační faktor. A pak stabilizační faktor, což je otázka přidělování stabilizačních bytů.
