Zda je přibývání kachniček v průběhu let způsobeno dalšími úniky či úmyslným vypuštěním chovateli, nebo jde o mláďata vyvedená v krajském městě, není zatím jasné.
„Zatím se nepodařilo zdokumentovat, že by tu kachničky měly mladé, jak se to v Česku stalo například v Brně, kde už populace dosahuje zhruba padesáti kusů,“ popsal místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek s tím, že pro místní životní prostředí nejde o žádný problém.
„Je to nepůvodní druh, ale nedá se očekávat nějaká expanze či přemnožení. Jednak proto, že se kvůli jinému počtu chromozomů nemohou křížit s jinými kachnami, a navíc hnízdí v dutinách stromů, kterých ve městech zrovna moc není,“ vysvětlil.
Kromě zářivých barev peří je kachnička mandarínská zajímavá i tím, že se z velmi staré samice stane neplodný samec. Má totiž plně funkčně vyvinutý jen jeden vaječník, který zakrní, a druhý se začne přeměňovat na samčí pohlavní žlázu.
Původním domovem exotického druhu je Japonsko a severovýchodní Čína, kde si lidé dříve darovávali pár kachniček v kleci jako symbol manželské věrnosti. Vyskytuje se v lesnatých oblastech kolem řek a jezer, na konci léta i v zatopených rýžových polích či mokřinách.
Pár kachniček mandarínských natočili ornitologové v Olomouci už v roce 2015:
20. listopadu 2015 |
