Odborníci z olomoucké teologické fakulty, kteří se budou jako jediní v České republice do hloubky věnovat například „hormonu lásky“ neboli oxytocinu a jeho vazbě na lidskou spiritualitu, a chtějí výsledky svého bádání využít k rozvoji péče ve zdravotnictví.
Zázemí získají po přestavbě někdejších vysokoškolských kolejí, kde za desítky milionů vznikne nové centrum excelentního výzkumu. Cyrilometodějská fakulta v něm kromě učeben a pracoven bude mít k dispozici laboratoř pro měření EKG či hladiny hormonů.
„Podařilo se nám vytvořit metodiku na měření hladiny oxytocinu. Jeho spojení se spiritualitou se v České republice nikdo v takovém rozsahu odborně nevěnuje. V laboratoři budeme měřit i další hormony, například kortizol, nebo kožní odpor či EKG,“ přibližuje děkan CMTF Peter Tavel.
„Na teologickou fakultu to může znít zvláštně, nicméně z měření získáme cenné informace pro náš výzkum sociálního zdraví,“ dodává s tím, že jeho fakulta nyní pracuje na výzkumných projektech za zhruba sto milionů korun.
Modlitba může snížit hladinu stresových hormonů
Tavelovi kolegové při své práci vycházejí z modelu člověka, v němž se, zjednodušeně řečeno, vzájemně ovlivňují biologická, psychická a v neposlední řadě také spirituální rovina. Odvolávají se přitom na výzkumy z celého světa, jež dnes potvrzují pozitivní vliv spirituality na lidské zdraví.
„Pořád ale ještě zůstává otázkou, co je zde ten nejsilnější faktor. Obecně se ale ukazuje, že spiritualita může působit i přímo na tělesné procesy. Modlitba či meditace vede například ke snížení napětí a stresu, což se může projevit třeba snížením hladiny stresových hormonů, změnou EKG nebo dalších ukazatelů,“ doplňuje jedna z badatelek CMTF, Klára Maliňáková.
Vědci na cyrilometodějské fakultě proto už dnes využívají údaje z magnetické rezonance, díky níž sledují aktivaci různých oblastí lidského mozku.
„Předpokládáme ale také, že hodně záleží na tom, jak konkrétně člověk svou spiritualitu nebo náboženskou víru prožívá. Zda je to v jeho životě pozitivní síla, anebo naopak spíše zdroj úzkosti a omezení. Výzkumy pak mohou sloužit v praxi, například jako podpora pro rozvoj spirituální péče ve zdravotnictví anebo jako informace pro pracovníky v oblasti duševního zdraví,“ shrnula Maliňáková.
Na věž se vrátí špice, moderní verze bude z hnědého plechu
Dalším důležitým faktorem, na který se vědci z CMTF zaměřují, je sociální prostředí a jeho vliv na lidské zdraví. Už teď mají k dispozici unikátní data, jež ukazují, jak v České republice například prožívání vztahů v dospělosti anebo dětská traumata souvisejí s výskytem různých chronických onemocnění.
Nová laboratoř jim pomůže tyto vazby lépe zanalyzovat. „Když budeme schopni navíc sledovat také změny v konkrétních tělesných procesech, můžeme těmto souvislostem lépe porozumět,“ dodává Maliňáková s tím, že svá zjištění olomoučtí experti dál předávají lékařům, psychologům, psychoterapeutům či psychiatrům.
„A ti už je mohou využít ve své přímé práci s pacienty,“ podotýká badatelka.
Nové výzkumné centrum by teologická fakulta měla mít k dispozici do konce letošního roku. Sídlit bude nedaleko Dolního náměstí, na nároží Kateřinské ulice. Do roku 2013 tu fungovala vysokoškolská kolej Marie Kudeříkové, poté tu sídlila část filozofické fakulty.
Opravy a úpravy domu vyjdou na čtyřicet milionů korun. Dělníci budou pracovat především uvnitř, velká změna však čeká také nárožní věž. V přízemí přes ni povede do budovy nový hlavní vchod, v podkroví vznikne kaple zasvěcená svaté Kateřině a na střeše se nad ní bude tyčit moderní špice z hnědého plechu probarvovaného do hloubky.
V minulosti přitom věž svoji špici měla, dům o ni ale již dříve, stejně jako o někdejší zdobnou novogotickou fasádu, přišel. Tento rok se takzvaná helmice na věž vrátí, její podobu navrhlo olomoucké architektonické Ječmen studio pod vedením Lukáše Blažka.
