Doprava byla jedním z témat nedávné veřejné diskuse ve Vlastivědném muzeu, která se věnovala dalšímu směřování města.
„V minulém roce v březnu mého syna srazilo auto, byl tři měsíce na invalidním vozíku, následně tři měsíce rehabilitoval. Syn byl označen jako viník dopravní nehody, protože nepoužil přechod pro chodce. Jenomže ty v zónách 30 nejsou,“ vzal si slovo otec osmiletého chlapce David Kryštof.
Nehoda se stala v ulici Dr. Milady Horákové, kde snížená rychlost zklidňuje dopravu a v křižovatkách platí přednost zprava. Ještě na konci března místo dostalo dočasný nalepený přechod, od začátku letošního roku je ale pryč.
„Když jsem žádal o informace, kdy bude nahrazen, na odboru investic jsem zjistil, že přechod je naplánován na rok 2028. Jakým způsobem plánujete řešit zvýšení bezpečnosti pro děti při přecházení silnice? “ ptal se rodič přítomných politiků a připomněl, že v okolí je několik škol.
Podle investičního náměstka Miloslava Tichého (ANO) město s přechodem počítá. „Jedná se o investiční akci ve vedlejší Kaštanové ulici, která je v tragickém stavu a zmíněný přechod původně nebyl její součástí. Nevím, zda i na základě této nešťastné události, ale rozhodlo se, že se zařadí do projektování,“ ujistil náměstek.
Exprimátor: Policie přechodům v zónách nefandí
Zástupci radnice i magistrátu vysvětlovali, že rychlejšího tempa se dosahovat nedaří.
„Řešili jsme to, když se stal podobný incident na Masarykově třídě či v Droždíně. Rozumím rozhořčení obyvatel. Projektování toho, co se na první pohled zdá jako jednoduché namalování zebry na vozovku, zabírá rok, rok a půl,“ přiblížil čerstvě bývalý dlouholetý primátor Miroslav Žbánek (ANO), jenž se po zvolení poslancem rozhodl zůstat jen zastupitelem.
Vedení Olomouce schválilo opravy komunikací za více než 140 milionů korun |
„Chápu, že pokud se vám stane něco takového, tak tyhle kecy vás nezajímají, rok 2028 je ovšem reálný,“ dodal.
Uvedená Masarykova třída vyšla v průzkumech jako místo s největší frekvencí chodců, pohybuje se jich tam dokonce více než aut. Exprimátor zmínil i přísné normy včetně rozhledových poměrů a nutného nasvícení, dále také schvalování policií.
„Je velmi úporná v tom, aby povolovala v Olomouci větší množství přechodů, zejména tam, kde se zavádějí zóny 30. Raději se pouští do míst pro přecházení, aby se chodci a řidiči naučili žít v symbióze. Často také musí být místo zúženo, abychom tam nemuseli umisťovat ostrůvky, které jsou teď velkým tématem na sociálních sítích,“ dodal Žbánek.
Podpořil přitom zavádění dalších zón se sníženou rychlostí, kterých ve městě v posledních letech výrazně přibylo.
Náhrada zrušeného přechodu za 30 milionů
Více se v ulicích objevují právě i zmíněné ochranné ostrůvky, na něž si musejí řidiči zvykat. „Jako chodec i jako řidič je nevnímám negativně. Možná je jeden problematický u přejezdu v Palackého ulici, každopádně ty poslední ve Chválkovicích, Krapkově či Havlíčkově opravdu nejsou problém ani pro řidiče a velmi zvyšují bezpečnost chodců,“ podotkl investiční náměstek Tichý.
Zmínil i chystaný přechod přes čtyři frekventované pruhy v Pražské ulici, kde jej policie nařídila v minulosti jako rizikové místo zrušit. Město připravuje jeho návrat v podobě světelně řízené křižovatky.
Dobrým architektům se nechce jít dělat úředníka. Olomoucký náměstek o investicích |
„Vychází to asi na 30 milionů korun, je to neuvěřitelné. Naštěstí se nám daří získávat dotace. Takových míst je v Olomouci mnoho. Podařil se nám vybudovat třeba přechod na Chválkovické, kde není vidět do zatáčky a je tam i cyklostezka,“ sdělil Tichý.
Když se vedení města ptalo městských částí, kde by chtěly přechody, dostalo podněty na 50 až 60 míst. Podle Žbánka jich však kvůli normám nebo majetkoprávnímu vypořádání projde jen část.
Stejně tak dělá Olomouc každoročně průzkum mezi dětmi ze základních škol. „Dospělý, ač odborník, nemívá totiž jasnou představu o tom, jak se dítě v dopravním provozu cítí a co jej znevýhodňuje a omezuje,“ uvádí k projektu Bezpečná cesta do školy web Kanceláře architekta města.
„Poslední dotazy byly na podzim. Vyšlo nám z toho 1 200 problémových míst, kde se děti necítí bezpečně. Následuje projektování opatření, ne všechna jdou ale rychle,“ informoval vedoucí odboru strategie a řízení olomouckého magistrátu Zdeněk Bogoč.
V Olomouci chybí školní ulice i ambasador
Úřad i radnice by také byly za zavedení takzvaných školních ulic. Jde o prostor před školou či školkou upravený značkami tak, že například hodinu před začátkem vyučování tam mají v ranní špičce motorová vozidla zákaz vjezdu. Součástí bývají mobilní zábrany například v podobě dopravních kuželů.
Jak zaznělo minulý týden na besedě k aktuálním datům z průzkumu dopravního chování, většina dětí se před školou pohybuje pěšky a nebezpečné situace vytváří deset procent rodičů s auty.
Školáci prozradili, kde se v Olomouci necítí bezpečně. Označili stovky míst |
Průzkum před čtyřmi lety zase ukázal, že 91 procent školáků je ve škole pěšky do 15 minut. „Potíž je, že město by školní ulice chtělo, ale školy je požadují přímo před vchodem,“ zmínil Bogoč. Místo k zaparkování však v takových případech bývá umístěné například v sousední ulici.
Podle specializovaného webu Pěšky městem zatím v kraji žádná školní ulice není. Olomouc si alespoň model před třemi lety vyzkoušela na týden před základní školou Svatoplukova.
Bezpečnostní opatření v blízkosti škol se nicméně v plánech mobility objevují s vysokou prioritou, shoda je také na snadné prostupnosti města a zamezování bariér při návrhu liniových staveb.
Podle dopravního experta Petra Daňka z Olomouce chybí nejen v krajském městě chodcům ambasador ve smyslu zastánce.
„Často není pěší doprava adekvátně organizována podle jejího významu. Nachází se na posledním místě v myslích politiků i dopravních projektantů,“ upozornil. „Lepší podmínky pro chůzi přitom motivují k méně častému používání automobilu,“ dodal.
