Církev již má vybranou firmu, která bude mít nutnou obnovu monumentálního gotického svatostánku za zhruba sto milionů korun na starosti, do konce měsíce by spolu měli podepsat smlouvu. Vnitřek kostela dají do pořádku restaurátoři, dělníci se budou věnovat fasádě, kterou nikdo neopravil od šedesátých a sedmdesátých let.
„Stav některých částí památky je špatný,“ uvedl již dříve na adresu kostela Vlastimil Staněk, tiskový mluvčí olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ).
Generální rekonstrukce čeká i slavné Englerovy varhany. „Jsou ve velmi špatném technickém stavu. Unikátnost varhan a zachování jejich nezaměnitelného zvuku pro příští generace je výzvou pro restaurátory v celé Evropě,“ popsal před časem mluvčí olomouckého magistrátu Michal Folta.
Velká rekonstrukce má podle nynějších předpokladů skončit v roce 2020. A právě v době, kdy se obnova kostela bude chýlit ke konci, pošle Hanáček dělníky v rámci samostatné zakázky i na zabezpečení věže proti pokračování smutné série sebevražd z minulých let, při nichž si lidé sáhli na život skokem z šestačtyřicet metrů vysoké stavby.
Gotická věž chrámu |
Na zajištění vyhlídky se přitom mělo pracovat už o letošních prázdninách, farář od svatého Mořice František Hanáček ještě na jaře počítal s tím, že vyhledávaná a především volně přístupná věž bude v hlavní sezoně zavřená. Teď je ale vše jinak, památkově chráněná věž postavená na začátku 15. století je v těchto dnech běžně přístupná.
Opakování tragédií má zabránit mříž
Úpravy vyhlídky mají zamezit dalším sebevraždám, kvůli kterým už předloni Hanáček věž dočasně zamkl. Naposledy odsud právě v roce 2016 na podzim skočil čtyřiatřicetiletý muž, v květnu 2015 tady ukončil život jednatřicetiletý sebevrah z obce na Olomoucku, v květnu 2013 zde zemřela sedmnáctiletá dívka.
Od podzimu bude věž nepřístupná až do dokončení oprav. „Ještě ji necháme otevřenou na Dny evropského dědictví,“ zmiňuje Hanáček akci, při níž se lidé dostanou i do méně známých či běžně nepřístupných památek. Letos se budou v celé zemi konat v rozmezí soboty 8. září až neděle 16. září.
Kvůli sebevrahům se za dva roky na věži sestavené z velkých kamenných kvádrů objeví kovaná mříž, byť původně byla řeč o bezpečnostním skle a soustavě ocelových lanek. Odborníci ovšem toto řešení nakonec zavrhli.
„Po delších a složitějších debatách jsme s architektem, který zpracovává projekt obnovy, dospěli k výsledku, který sice přinese kontroverzní, to jest více viditelný, prvek, jenž ale bude vycházet z dobových děl – kovářsky zpracovanou mříž,“ vysvětluje mluvčí olomouckého NPÚ Staněk.
Za nejlepší řešení označil stálý dohled na vyhlídce. „V tuto chvíli je to ale vzhledem k finančním nákladům nereálné,“ dodává mluvčí.
Opravy zahladí i škody způsobené během druhé světové války
Stálou ostrahu věže již dříve vyloučil i farář Hanáček. „Je to neuhlídatelné,“ uvedl. Na věži žádní průvodci nejsou. Návštěvníci už roky chodí nahoru sami po točitém bočním schodišti, hned u vstupu mohou dobrovolně přispět do kasičky.
Při rekonstrukci věže dělníci po desítkách let napraví škody, které v ní v roce 1942 za druhé světové války napáchali vojáci německého wehrmachtu. A to při rekvírování zvonu, když potřebovali kov pro válečný průmysl.
Podívejte se, jak vypadal průzkum chrámu s pomocí dronů
22. června 2018 |
Těžký zvon, jenž posléze skončil na takzvaném Hřbitově zvonů u Hamburku, jim ale spadl, svou vahou prorazil několik pater věže. Vnitřek mohutné stavby tak dodnes potřebuje obnovu schodišť a jednotlivých pater.
Právě proto se i teď na vyhlídku chodí po bočním unikátním dvojitém šnekovém schodišti při západní stěně chrámu. Dohromady pak olomoucké kostely přišly v roce 1942 o čtyřicet zvonů.
