Pohled na hrob H210 a kosterní pozůstatky nalezené archeology na místě bývalého olomouckého hřbitova. Patřily muži, který žil až dvacet let se syfilidou. | foto: NPÚ Olomouc

Archeologové našli kosti muže, který dokázal žít se syfilidou až dvacet let

  • 0
Na neobvyklý nález narazili archeologové, kteří v Olomouci zkoumali část někdejšího hřbitova u kostela zbořeného v roce 1792. V jednom z hrobů ležely kosti zdeformované syfilidou. Nakažený muž s nemocí žil možná až dvacet let.

Kosti našli odborníci v rámci záchranného výzkumu, který v letech 2015 až 2017 předcházel rekonstrukci děkanátu olomoucké filozofické fakulty v Křížkovského ulici. Archeologové během něj objevili na nádvoří téměř pět stovek hrobů. Nacházely se v prostoru někdejšího hřbitova, který byl zrušen v roce 1784, ovšem sloužil už od vrcholného středověku.

Kosti prozradily syfilidu

Necelou stovku hrobů archeologové odkryli. Nalezené zbytky koster poté putovaly do olomouckého Archeologického centra, mimo jiné kvůli zkoumání chorob, kterými někdejší obyvatelé města trpěli.

Na první pohled zdeformované kosti z hrobu s označením H210 ovšem zaujaly odborníky hned během vykopávek. Jejich unikátnost pak potvrdila i podrobná analýza.

„Šlo o jedince nakaženého syfilidou, u kterého byla infekcí zasažena téměř celá část dochovaného skeletu rukou a nohou spolu se žebry, a to v podobě masivní chronické periostitidy, tedy zánětu povrchového obalu kostí. Ten vedl k jejich zbytnění a dotyčný musel trpět značnými bolestmi,“ shrnul mluvčí olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu Vlastimil Staněk.

Velká část nakažených se konečného stádia nemoci nedožila

Pohlavně přenosná choroba se v Evropě začala masivně šířit od konce 15. století. Na počátku stál pohyb vojsk účastnících se bojů francouzského krále Karla VIII. o neapolský trůn. Nemoc po sobě nechává známky mimo jiné právě na kostech, podobné nálezy jako ten olomoucký jsou ovšem vzácné.

„Syfilida se totiž projevuje na kostře až v konečném stádiu nemoci, tedy zhruba po 15 až 20 letech po vstupu infekce do těla. Této fáze se tak velká část nakažených v 15. století ani v pozdějších obdobích nedožila,“ vysvětlil Staněk.

Mimo koster objevili v archeologové v hrobech také různé součásti oděvů nebo pohřebních rubášů jako například spínadla, knoflíky, opaskové přezky nebo čelenky. Hlavně v barokních hrobech pak ležely také různé milodary v podobě křížků, růženců, medailonů, či škapulířů.

Kromě toho ovšem odborníci na místě odkryli třeba také jámu vysekanou do skály, v níž objevili vzácnou břidlicovou destičku s rytinou mužské postavy a další předměty staré přes tisíc let.

Někdejší gotický kostel svatého Petra a Pavla, kolem kterého se hřbitov nacházel, nyní dokládá v Křížkovského ulici půdorys stavby vyznačený v dlažbě. Jeho existenci připomene i letošní Noc kostelů, při které se 24. května uskuteční prezentace kostela i archeologického výzkumu.