„Jeseník s necelými jedenácti tisíci obyvateli vykazuje dlouhodobě velmi dobré výsledky odpadového hospodářství. Za ty byl oceněn Odpadovým Oskarem jako příklad dobré praxe,“ sdělil mluvčí Arniky Luboš Pavlovič.
Ve městě se do barevných kontejnerů třídí papír, sklo, plasty, kovy, nápojové kartony, textil a elektroodpady, dále jsou tu vyčleněné nádoby na rostlinné oleje a tuky či bioodpady. Lidé jsou motivováni i tím, že získají slevu, pokud si nechají odpad vyvézt jen jednou za dva týdny.
„Byli jsme jedním z prvních měst v republice, která spustila třídění, a patříme dlouhodobě ke špičce v nakládání s odpady. Vzhledem k tomu, že jsme loni zažili povodeň, jsou to nečekaně skvělá čísla. Je to proto, že jsme se ihned po záplavách rychle snažili opět začít třídit,“ řekla starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová (Jeseník srdcem).
Lidé v Hanušovicích zaplatí za odpad podle množství. Ušetří téměř dvě stovky ročně |
„Odpadové hospodářství budujeme koncepčně řadu let. Lidé si na systém zvykli, věří mu a berou ho za svůj. Snažíme se o neustálou osvětu a zpětnou vazbu, kterou občanům poskytujeme,“ doplnila. Místní nyní za svoz platí 840 korun ročně.
Arnika oceňuje především komplexní přístup, jenž kombinuje chytrý evidenční systém s přímou finanční motivací, kdy poctivé třídění přináší slevu na poplatku.
„Úspěch města stojí na maximálním komfortu door-to-door systému, díky němuž se třídění papíru, plastu i bioodpadu děje přímo u prahu domů, což vedlo k poklesu produkce směsného odpadu,“ vysvětlil Pavlovič.
Nejlepší ves má pod 40 kilogramů na obyvatele
Podle něj Jeseník představuje ideální příklad dobré praxe, kdy se namísto pasivního svážení s odpady aktivně pracuje, což dlouhodobě potvrzuje pozice lídra v žebříčku měst nad pět tisíc obyvatel.
Hranice 150 kilogramů směsného odpadu na jednoho obyvatele vychází primárně ze standardů vyspělých sousedních zemí a zároveň přímo koresponduje s českým zákonem o odpadech, jenž tuto hranici stanovuje jako klíčovou podmínku pro dosažení na takzvanou třídicí slevu v roce 2026. Jde tedy o ekonomicky nezbytnou metu, která obcím umožňuje vyhnout se drastickému zdražování skládkování.
Byznys s odpadem nám ničí zdraví i studny, bojí se lidé z okolí úpravny |
U vesnic se pak hodnoty pohybují ještě níže, mohou se dostat i pod 50 kilogramů na osobu.
„V Olomouckém kraji bychom určitě mohli vyzdvihnout obec Bílá Voda, jež je skutečným fenoménem a opakovaně kraluje kategorii nejmenších obcí do tisíce obyvatel. Místním se zde daří dosahovat fantastických výsledků, kdy produkce směsného odpadu klesá i hluboko pod 40 kilogramů na osobu,“ vyzdvihl Pavlovič.
Zrušili „hnízda“ a rozdali kontejnery
Úspěch obce ležící na severu Jesenicka tkví podle něj v kombinaci perfektně zvládnuté osvěty a vysoké disciplinovanosti obyvatel.
„Místní dokazují, že k radikálnímu snížení množství odpadu není potřeba složitých technologií, ale především důsledné třídění přímo u zdroje,“ zdůraznil mluvčí Arniky.
Starosta Bílé Vody Miroslav Kocián (nez.) nevidí za vynikajícími výsledky obce s pouhými pár stovkami obyvatel žádnou vědu.
Místo skládky u Mohelnice vyrostl park. Černá můra skončila |
„My jsme před lety zrušili separaci v hnízdech, protože se moc neosvědčila. Nakoupili jsme všem lidem kompostéry a nádoby na papír, sklo a plast, přístupné jsou tu i nádoby na tuky či kovy, máme též sběrné místo na nebezpečný a objemný odpad,“ shrnul Kocián.
„Lidé třídí poctivě, směsného odpadu je i vzhledem k tomu, že místní mají zahrádky a zvířectvo, opravdu minimum,“ dodal.
Obyvatelé mají speciální lístky na směsný odpad, takže platí za odvezenou popelnici 80 korun. K tomu hradí roční paušál 300 korun za likvidaci všech separovaných odpadů.
„Cena 80 korun za jednu popelnici na směsný odpad je nastavena záměrně poměrně vysoko, aby lidi nutila co nejvíc třídit, což se daří,“ uzavřel starosta.
