Jaké budou dopady třídící linky na prostějovské obyvatele, dopravu i ovzduší, představili veřejnosti zástupci města, vedení společnosti FCC a odborníci hodnotící dopady stavby na životní prostředí.
Linka na výrobu tuhých alternativních paliv, jejíž stavba je plánovaná na kraji města v průmyslové zóně, má ročně zpracovat osmdesát tisíc tun materiálu. Více než tři čtvrtiny odpadu by se měly do areálu denně dovážet z území Olomouckého kraje, město Prostějov totiž za rok vyprodukuje „jen“ zhruba patnáct tisíc tun odpadového materiálu.
Záměr se v upravené podobě vrací se zapracovanými připomínkami ze strany vedení města, které současnou verzi projektu podporuje.
„Všechny připomínky, které jsme jako město k záměru měli, byly zapracovány, zhodnoceny a vypořádány,“ uvedl náměstek primátora Jiří Pospíšil (Pévéčko). Podle odborníků by linka neměla zásadně narušit běžný život obyvatel ani dopravy.
„Záměr nezpůsobí významnou změnu imisních příspěvků, vliv na obyvatelstvo a veřejné zdraví bude prakticky zanedbatelný,“ shrnul zpracovatel dokumentace EIA Dalibor Surovka.
„Na sledovaném území nedojde ke změně hlučnosti ani ke změně hlukového klimatu v souvislosti s realizací samotného projektu. Zdravotní rizika se nezvýší,“ doplnil.
Je to velký byznys, kritizují odpůrci
Spolek Ajdony s podporou koalice Na rovinu! a Pirátů, který proti předchozím záměrům aktivně vystupoval a poukazoval na nárůst hluku, dopravy a dopady na životní prostředí, se ovšem domnívá, že hodnocení posuzuje jen přímé vlivy, a nehledí na kumulované dopady. Ty budou podle odpůrců linky značné, a to zejména kvůli desítkám tisíc tun přiváženého odpadu z okolí.
„Bavíme se tady o velkém odpadovém byznysu, ve kterém občané města Prostějova nestojí na prvním místě,“ kritizovala předsedkyně spolku Ajdony a opoziční zastupitelka Jana Jílková (Na rovinu!).
„Kapacita záměru se zvýšila na osmdesát tisíc tun materiálu, avšak nikde v záměru není uvedeno, jaké jsou zdroje tohoto odpadu,“ poukázala Jílková.
Plánovaná velikost linky je podle společnosti FCC naprosto běžná. „Průměrná kapacita zařízení obdobného typu v Evropě je 96 500 tun. Nikdo nedokáže udělat sofistikované zařízení včetně všech třídičů s kapacitou patnáct tisíc tun, to je ekonomický nesmysl,“ hájí záměr Jakub Kos z vedení FCC.
Právě plánované množství dováženého odpadu je trnem v oku veřejnosti, která se obává přetížení již tak napjaté dopravní situace v okolí areálu v průmyslové zóně. Doprava ráno a v odpoledních hodinách podle místních pravidelně kolabuje a několik set metrů dlouhý úsek je ve špičkách téměř neprůjezdný.
„Člověk je tam rychleji pěšky nebo na kole, autem by tam projížděl půl hodiny. Kruhový objezd je maličký a kamiony mají už teď problém tam projet,“ popisuje prostějovský občan Vítězslav Nedbal, který bydlí nedaleko Kojetínské ulice.
Do areálu třídící linky by přitom denně měly přijíždět čtyři desítky svozových vozů a stejný počet zase odjíždět. Všechny vyznačené trasy z Vrahovické ulice, Kralické ulice a dálnice D46 se budou setkávat právě na exponovaném kruhovém objezdu.
Podle zástupců města to dopravě uškodit nemůže. „Provoz linky neovlivní zásadním způsobem stávající situaci v dopravě. Už dnes totiž FCC odpad z města a okolních vesnic sváží, takže ten nárůst bude zanedbatelný, v žádném případě to nebudou tisíce aut denně navíc,“ vyvrací obavy Pospíšil.
Stavba linky na výrobu tuhých alternativních paliv je pro Prostějov důležitým řešením blížící se nové legislativy pro odpadové hospodářství, která od roku 2030 zakáže skládkování a odpady bude nutné zpracovávat jinými způsoby.
Pokusy o třídičku padají jeden za druhým
Proti prvnímu záměru vybudování třídící linky v obci Biskupice se postavilo místní zastupitelstvo i obyvatelé obce, stejný odpor a vznik petice s tisícovkami podpisů se zvedl i při druhém pokusu umístit linku v prostějovské Průmyslové ulici hned za hlavním nádražím. Do třetice společnost FCC přišla s areálem v Kojetínské ulici, který kvůli kritice přepracovala.
Odpadová linka je alternativou ke krajské odpadové společnosti, ta podle hejtmanství zajistí po roce 2030 zpracování odpadů pro celý region, město Prostějov se z ní však v roce 2023 rozhodlo vystoupit.
„Jako město se domníváme, že když půjdeme cestou vzniku třídící odpadové linky, bude svoz a likvidace odpadů levnější, vyhodnotili jsme to jako lepší řešení pro občany města,“ uvedl Pospíšil.
Doplnil, že současná podoba plánované dotřiďovací linky se odklonila od původní vize, kterou kraj plánoval a město by během čtyř let stála zhruba padesát milionů korun.
Opoziční zastupitelé vedení města dlouhodobě kritizují za to, že výstup z krajské odpadové společnosti nevysvětlilo a nepodložilo tvrdými daty.
„My od roku 2022 požadujeme od města kalkulace, srovnání a ekonomické analýzy. Chceme vědět, na základě čeho jsme jako město vystoupili, proč je to nyní levnější, ale tyto informace nám poskytnuty nebyly,“ zdůvodnila Jílková.
