Poslední data Českého statistického úřadu sledovala vývoj do konce září, zaznamenala tedy změny obyvatelstva jen bezprostředně po povodních. Kolik lidí se rozhodne oblast natrvalo opustit, lze podle starostů i odborníků zatím jen těžko odhadovat.
Humánní geograf David Fiedor z olomoucké Univerzity Palackého připomenul, že se po povodních může změnit nejen hustota, ale i struktura obyvatelstva.
Extrémní povodně 2024 |
„Z některých zahraničních výzkumů vyplývá, že i v případě opakovaného nebezpečí často zůstávají sociálně nejzranitelnější skupiny obyvatel, které nemají sílu ani ekonomický či sociální kapitál na to, aby začaly někde odznova,“ objasnil Fiedor.
Řada starostů na severu si nyní dělá vrásky, zda se jich nedotkne právě tento problém. „Víme o některých obyvatelích, nejsou to velké počty, ale pro ně byla povodeň tak likvidační a strach z bydlení u vody tak velký, že už tu nechtějí žít,“ shrnula starostka Jeseníku a předsedkyně Sdružení měst a obcí Jesenicka Zdeňka Blišťanová (nez.).
Povodně zmrazily trh s domy na severní Moravě, část prodávajících stahuje nabídky |
„Většina naštěstí řekla, že to zde mají rádi a vztah k regionu mají, ale teď na Jesenicku třeba nebydlí, protože pobývají u známých. Čekají na to, jak dopadnou dotační výzvy, aby si mohli opravit obydlí. Nebo nemají ještě ani připraveno k opravě a stále vysušují. Sami nevíme, jestli to bude nakonec pravda, zasáhnout může ještě i zima, a dokud nebudou domy na sto procent v pořádku, lidé se nevrátí,“ dodala.
Vyplavení potřebují hlavně pozemky a naději
Pomoci zvýšit atraktivitu vyplavených obcí by v budoucnu mohla mimo jiné plánovaná protipovodňová opatření, záměry ale zatím neznamenají pro místní příliš mnoho jistot.
„Měli jsme již akční skupinu, opatření se chystají,“ podotkla Blišťanová a připomněla i nabídku státních pozemků pro vyplavené a jejich obtížnou situaci.
Jak se změnil počet obyvatel v regionuOlom. kraj: -1 176 (-0,19 %) Údaje jsou za první tři čtvrtletí roku 2024. Zdroj: ČSÚ |
„Lidé se neobracejí na vládu, ale na starosty. Kabinet vlády pozemky daroval, ale dosud nevíme, které to jsou. Neznáme zatím ani podmínky pro směny parcel pro ty, kdo bydlí u vody. Obyvatelé se ale právě na toto ptají,“ nastínila starostka.
„Pomoc sice přichází, ale pro místní tady je každý den dlouhý, jsou to čtyři měsíce od povodní a někteří stále zůstávají v provizorních podmínkách a nejistotě,“ upozornila.
Jak ovšem informovala MF DNES, v některých obcích, třeba Mikulovicích, Vápenné a Bělé pod Pradědem, už starostové dali najevo, že většina nabízených pozemků je nepoužitelných.
Snaha udržet a přilákat obyvatele dostala ránu
Voda v řadě obcí napáchala škody také na infrastruktuře, která měla sloužit k přilákání nových lidí na sever kraje. Poničila například školy.
„Opatření budeme dělat dál, otázkou je, kolik peněz na ně budeme mít k dispozici, řešit teď musíme mnoho věcí najednou. Základem je rodinná politika, třeba jak ji máme nastavenou konkrétně v Jeseníku. Podpora provází lidi od narození až do stáří,“ podotkla Blišťanová.
Škoda 450 milionů korun. Jeseník vyčíslil řádění loňské povodně |
„V minulých letech jsme se pokoušeli rozjet i podporu bydlení, chystáme několik parcel ke stavbě rodinných domů a stavbu bytového domu. Doufáme, že nabídka vzhledem k drahému a nedostupnému bydlení v České republice přiláká třeba i rodiny, které z regionu nejsou,“ vyjmenovala.
Právě mladých rodin, které by mohly na severu kraje hledat levnější alternativy bydlení, se ale v budoucnu může kraji také nedostávat. V roce 2024 se zde totiž narodilo 4 796 dětí, konkrétně o 410 méně než v předchozím roce. Porodnost výrazně klesla už třetí rok v řadě.
Úmrtnost je vysoká
Ačkoli šel podle statistiků dolů i počet zemřelých, úmrtnost v kraji byla v mezikrajském srovnání pátá nejvyšší v republice. Jesenicko získalo hned dvě nelichotivá prvenství, šlo o okres s relativně nejnižším počtem novorozenců. Narodilo se tam 7,3 dítěte na tisíc obyvatel. Největší byl na Jesenicku také podíl zemřelých na tisíc obyvatel.
Olomouc chce tlačit lidi k přihlášení trvalého bydliště, třeba přes parkování |
Nejvyšší porodnost zaznamenalo Olomoucko, i tam byl ale trend počtu narozených dětí klesající. Výrazný pokles porodnosti zaznamenala třeba Fakultní nemocnice Olomouc. Meziročně se tam narodilo jen 1 893 dětí, tedy o 158 méně než o rok dříve.
„Jednalo se tak o nejslabší ročník od roku 2006 a znovu se prokázal pokračující klesající trend porodnosti v celé České republice. Nejmladší rodičce bylo 17 a nejstarší 48 let,“ uvedl mluvčí olomoucké fakultní nemocnice Adam Fritscher. 2024.
Úbytek lidí v celém kraji nezachránilo ani stěhování, mírně pomohlo jen Olomoucku a Prostějovsku. V případě Prostějovska však jen velmi těsně, přibylo tam dle matričních údajů 78 lidí.
„Rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých v kraji byl sice kladný, ale činil pouze 97 osob. Zatímco počet přistěhovalých se meziročně snížil, počet vystěhovalých se naopak zvýšil,“ vysvětlil Jiří Frelich z oddělení informačních služeb Českého statistického úřadu.
Dodal, že nejvyšší hodnotu úbytku stěhováním odborníci zaznamenali v okrese Jeseník. Konkrétně šlo o 10,1 odstěhovaných lidí na tisíc obyvatel.
