Odbojář Jan Přikryl, který bojoval jak proti nacistům, tak později i komunistům jako jeden ze členů odbojové skupiny Světlana. | foto: Archiv bezpečnostních složek/Obecní úřad Nový Malín; koláž: iDNES.cz

Odbojář bojoval proti nacistům i komunistům, ti se pak jeho rodině mstili

  • 0
Pamětní deska připomíná od letošního léta v Novém Malíně odbojáře Jana Přikryla, který bojoval jak proti nacistům, tak později proti komunistům. V obci ležící na Šumpersku žil poslední čtyři roky svého života, než byl zastřelen při pokusu o útěk do zahraničí po rozprášení odbojové skupiny Světlana.

Jan Přikryl se v roce 1944 zapojil do protinacistického odboje jako příslušník 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky. Šlo o největší partyzánskou skupinu na území tehdejšího protektorátu Čechy a Morava.

Stejně jako se odbojáři, který začal žít v Novém Malíně od roku 1945, nelíbila nadvláda nacistů, nelíbil se mu následně ani poválečný komunistický teror. V roce 1948 se proto zapojil do protikomunistické činnosti v odbojové skupině Světlana, v níž působila celá řada bývalých partyzánů.

Proti režimu bojovali členové této organizace především rozšiřováním letáků, ale i přípravou ozbrojeného odporu. Pomáhali také při ukrývání lidí, kteří museli po únoru 1948 do ilegality.

Státní bezpečnosti se však podařilo síť skupiny Světlana rozkrýt. Devět odbojářů pak skončilo na popravišti, osmnáct poslala justice na doživotí do vězení. Přikryl zatýkání unikl, ovšem 12. července 1949 jej při pokusu o útěk do Německa zastřelili pohraničníci u obce Salajna na Chebsku.

Rodině pomohl ministr, který se znal s Přikrylem z války...

Dceři Jana Přikryla Boženě, dnes Kocurkové, bylo tehdy šest let. „Pamatuji si, jak k nám přišli dva muži v kožených kabátech. Přinesli tátovu tašku. Převrátili nám celý dům vzhůru nohama, ale nic nenašli. Maminka nám řekla, že tatínek se už nevrátí,“ popsala.

Úřady následně začaly vymýšlet, jak rodině co nejvíc uškodit. Mimo jiné zvažovaly využít polského původu její matky.

Fotogalerie

„Maminku chtěli poslat do Polska a nás do dětského domova. Nakonec nás nechali pohromadě. Přišli jsme ale o dráhu zdarma, protože tatínek byl nádražák. Maminka také nedostala vdovský ani sirotčí důchod. Nechápu, jak zvládla s pár korunami výplaty postarat se o čtyři děti,“ nastínila Kocurková.

Nějaké peníze později dostala po zásahu tehdejšího ministra obrany Ludvíka Svobody.

„On přijel do Malína v roce 1950, když byla připomínka vypálení Českého Malína na Volyni. Protože se s tátou znal z války, chtěl se s ním vidět. Bohužel jsme mu museli říct, že je po smrti. Tehdy mamince pomohl,“ vzpomínala dcera odbojáře.

...děti odbojáře ale mohly pracovat jen na šachtě a v kravíně

Rodina nicméně zažívala šikanu a ústrky další desítky let, například děti nemohly studovat to, co chtěly. Velmi inteligentní bratr Boženy Kocurkové tak skončil jako horník, ona sama mohla vystudovat jen dvouletou zemědělskou školu a později pracovala v kravíně.

O rehabilitaci svého otce začala Božena Kocurková usilovat roku 1968, podařilo se to ale až v roce 2017.

„Ještě v roce 1994 mi na úřadech připadalo, že úředníci mají strach něco udělat ve prospěch mého tatínka,“ vzpomínala.

Díky tomu, že se nevzdala, se Jan Přikryl dočkal rehabilitace a uznání - prezident Miloš Zeman mu udělil 28. října 2017 medaili Za hrdinství in memoriam.

Letos pak přibyla pamětní deska v Novém Malíně. „Moc si vážíme toho, že tady žil hrdina druhého i třetího odboje. Takové lidi a jejich hrdinství je potřeba si pořád připomínat,“ uvedl starosta Marek Štencl, který rovněž označil za hrdinku i Přikrylovu manželku, která se sama musela postarat o rodinu.

Podívejte se, jak vypadala nedávna výstava o skupině Světlana v Praze: