Takzvané kinantropologické centrum bude zaměřeno na přenášení výsledků výzkumu o pohybu člověka do praxe. V olomoucké části Neředín má v rámci plánovaného univerzitního kampusu začít fungovat zhruba do dvou let.
Svůj prostor tady pak v takzvaném aplikačním centru najdou i firmy. Ty zde budou moci využít testovací a výzkumné prostory vybavené supermoderními technologiemi.
"Projekt aplikačního centra jako první ve střední Evropě tvoří zázemí pro vývoj a inovace průmyslové produkce určené pro podporu pohybové aktivity nejširších skupin obyvatel,“ uvedl děkan Fakulty tělesné kultury Zbyněk Svozil.
Zájemcům tu bude k dispozici testovací sportovní hala i bazén a počítá se také s dílnami a kancelářemi. Objekt přijde na 160 milionů.
V budoucnu má být toto aplikační centrum propojeno se stávající budovou centra kinantropologického výzkumu, jejíž rekonstrukce bude dalším krokem v rozvoji fakulty.
Části kampusu do sebe zapadnou jako puzzle
Jednotlivé dílky rozsáhlých plánů, z nichž některé už jsou v běhu, by do sebe v nadcházejících letech měly zapadat jako puzzle. A vytvořit záležitost výjimečnou nejen na tuzemské poměry.
"Jde o to, aby vedle sebe byl výzkumák na pohybové aktivity a centrum pro pohybovou aktivitu určené pro lidi i firmy. Proto bude kampus složený z více částí," poznamenal proděkan fakulty tělesné kultury Radek Hanuš.
S plánem, jak rozhýbat veřejnost a současně dělat špičkovou vědu v dané oblasti i učit studenty, hodlají Olomoučtí bodovat i na mezinárodní scéně. "Projekt kampusu je daleko širší, než je jen výstavba budov. Propojuje řadu dalších projektů. Pokusíme se být i příkladem pro Českou republiku," podotkl Hanuš.
Lidé pak budou moci chodit i do výzkumné části, kde jim odborníci třeba změří kloubní pohyblivost či kožní řasu. Na základě měření pak obdrží pohybový režim.
Ve skromnějších podmínkách sbírají vědci data už teď
Kdo by už teď chtěl okusit něco z budoucnosti, může se třeba zapojit do již zahájeného projektu Radost z pohybu. Odborníci totiž chtějí mít ještě předtím, než se budou moci nastěhovat do hypermoderních objektů, připravené některé projekty, na kterých pak budou dál pracovat.
"Aby se za dva roky slavnostně nepřestřihla páska u nových budov a teprve se nezačínalo. Naopak v tu chvíli by již nastartované projekty měly netrpělivě čekat, až se budou moci rozepnout v odpovídajících prostorách a ukázat, co umí," vysvětlil Hanuš.
Výzkumné ústavy jsou podle něj často uzavřené a vykazují činnost jen v podobě teorie. "Chceme ovlivňovat konkrétní komunitu existencí pracoviště, které umí vědecké poznatky převádět do praxe," popsal Hanuš.
