Po dohodě lékařů s vládou a po zrušení novely zákoníku práce o navýšení dobrovolných přesčasů, jež loni vyústilo v masový protest lékařů, se zdravotní péče v Olomouckém kraji vrací do normálu.
Nemocnice najely na plný provoz, a pacienti se tak nemusejí bát, že by někde narazili na zavřené dveře ambulancí a poraden nebo že by je kvůli omezení plánované péče neošetřili.
Lékaři protestovali kvůli novele, která měla umožnit zdvojnásobení ročního objemu dobrovolných přesčasů zdravotníků na 832 hodin, část z nich proto vypověděla smlouvy o přesčasové práci. Nyní tak mohou nemocnice nařídit 150 hodin přesčasů, na dalších až 416 hodin může být uzavřená dohoda.
Lékaři také požadovali víc peněz, na růst mezd nemocnice nakonec dostanou 9,8 miliardy korun.
Vedení oslovených nemocnic deklarovalo, že všichni lékaři, kteří na konci roku odmítli sloužit přesčasy, své výpovědi stáhli a zapojili se do služeb.
Problémy však zřejmě úplně zažehnané nejsou. Paradoxně totiž když nemocnice striktně dodrží zákon o přesčasech, lékaři jim budou chybět. Špitály tak hledají východisko, jak v takovém případě zachovat stejný objem péče a kde případně sehnat personální posily.
Nemocnice odkládají operace a omezí také poradny, lékaři protest zatím nestahují |
„Konkrétně u nás na klinice měla protestní akce jednoznačný přínos. Já osobně mám 400 přesčasových hodin, o půlku méně než před tím, a pro můj osobní život je to nádhera. Do práce jdu až na odpoledne a je to mnohem snesitelnější, než když jste tam 24 hodin a po osmi hodinách plného zápřahu musíte pokračovat až do rána,“ pochvaluje si Ondřej Malchar z představenstva okresního sdružení ČLK Olomouc a vedoucí lékař ambulantního úseku Porodnicko-gynekologické kliniky Fakultní nemocnice (FN) Olomouc.
Právě na této klinice podobně jako na řadě dalších se do protestů zapojilo nejvíce lékařů, celkem jich v celé nemocnici byla stovka. Mnohde tak podle zjištění MF DNES, ať už kvůli protestu lékařů, vyšší nemocnosti personálu či Vánocům, byla v prosinci omezena plánovaná péče a odborné poradny.
Hilšerová: Válek neuměl měsíce najít řešení, premiér s šéfem VZP ho našli hned:
4. ledna 2024 |
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle aktuálních informací však již všichni účastníci protestu své výpovědi z přesčasů stáhli a kliniky fungují bez omezení.
„Ani doposud nesloužili všichni lékaři přesčasové služby v plné výši, a to z více objektivních důvodů. Nemocnice si s tím poradila a dokáže poradit i nadále,“ komentoval stav mluvčí FN Olomouc Adam Fritscher.
„Co mám informace, u nás se dodržuje zákonné množství i úhrada přesčasů, což je i snaha našeho pana ředitele. Reálně to však znamená, že konkrétně u nás na porodnicko-gynekologické klinice máme každý den v rozpisu služeb o tři lékaře méně. Logicky to tedy klade vyšší nároky na lékaře, co tam jsou,“ upozornil Malchar.
Výhodou je univerzita a medici
Problém, kdy je na denní směně víc lékařů než v prosinci, když mnozí nesloužili, ale méně než předtím, mohou nemocnice vyřešit tak, že pokud nechtějí omezovat služby, musí sehnat více lékařů.
Olomoucká nemocnice může těžit z toho, že ve městě je univerzita a také spousta mediků, kteří do nemocnice chodí na praxi. Může tak jednoduše sáhnout do řad absolventů.
„Dlouhodobě pracujeme na konceptu výchovy vlastních mladých lékařů – absolventů, a tato strategie se nám vyplácí. Lokální či krátkodobé nedostatky řešíme externími zájemci z řad lékařů z jiných zdravotnických zařízení, kteří u nás v případě oboustranného zájmu mohou pracovat formou dohod,“ nastínil Fritscher.
Nemocnice chystají krizový scénář, k protestu lékařů se připojí celá oddělení |
Šedesát lékařů, tedy zhruba polovina, se do protestů zapojilo také v Nemocnici Agel Prostějov. Také tam už podle aktuálních zjištění lékaři své výpovědi stáhli a naběhli na běžný provoz.
„Momentálně v našich zdravotnických zařízeních v kraji neevidujeme žádné lékaře s výpověďmi z přesčasů. Ambulantní provoz i provoz na lůžkových odděleních probíhá ve standardním režimu, plánovaná operativa běží bez omezení,“ shrnula Gabriela Lefenda, mluvčí Agelu, který provozuje kromě Prostějova také nemocnice v Přerově, Šternberku a Jeseníku.
„Co se týká opatření k přesčasům, ve spolupráci s lékaři a zdravotnickým personálem plánujeme provoz našich oddělení tak, abychom dostáli legislativním požadavkům,“ doplnila.
Také Agel deklaruje, že si i v případě dodržení zákonného množství přesčasů s případným nedostatkem lékařů poradí. „S ohledem na šíři naší zdravotnické sítě, ve které péči provozujeme, dokážeme stávající situaci řešit efektivně i vzájemnou zastupitelností lékařských kapacit,“ nastínila již dříve mluvčí.
Podle ní s aktuální situací nesouvisí ani rušení dětské noční pohotovosti, které na svém webu oznámila šternberská nemocnice.
„Opatření je dočasné a potrvá do konce února. Tamní oddělení k němu přistoupilo proto, že za lékaře, který z pediatrie odešel, má větší počet externistů neonatologů a chce jim dát čas na nerušenou aklimatizaci,“ vysvětlila Lefenda. Akutní případy dětí tak nasměrovala na okolní nemocnice.
Potíže patrně začnou od června
Nové nařízení se tak zřejmě dotkne nejvíce menších nemocnic, zvláště poté, co lékaři vyčerpají zákonem daný limit přesčasů.
„Tam, kde je péče zajištěna vesměs malými nemocnicemi, budou mít velké potíže zajistit péči od června, kdy dojde k vyčerpání přesčasových hodin,“ je přesvědčený ředitel Vojenské nemocnice Olomouc Martin Svoboda.
Podle něho je matematika neúprosná: počet lékařů se nezvýšil, počet hodin, které je potřeba pokrýt službami, se nesnížil, takže problém vyřešen není.
„Navíc pokud limit 416 hodin bude striktní, tak změna zákona vzala možnost dalšího přivýdělku lékařům, kteří byli ochotni sloužit i více než daný počet hodin ročně, nebo to dokonce z různých osobních důvodů sami i požadovali. Těm, kteří sloužili opravdu hodně, nebude navýšení platu o 15 tisíc korun stačit k pokrytí výpadku z příjmů za dříve odsloužené služby a budou nespokojení,“ upozornil Svoboda.
