Oproti stavu před covidem zůstává počet nemocných v kraji stále vysoký. I když ve srovnání s loňským rokem lidí na neschopence v prvním pololetí ubylo, oproti stavu před pandemií jsou jejich počty stále vysoké.
Podle lékařky Jarmily Ševčíkové, předsedkyně Sdružení praktických lékařů v Olomouckém kraji, svědčí větší počet neschopenek o zodpovědném přístupu lidí i zaměstnavatelů.
„Mnohem méně lidí je ochotných nemoci přecházet, dříve by s rýmou nebo zvýšenou teplotou šli do práce, dnes raději zůstanou doma. Zaměstnavatelé je i sami domů posílají, nestojí o to, aby se onemocnění šířilo na pracovišti,“ říká Ševčíková.
„V posledních týdnech máme v ordinaci mnoho pacientů s pozitivními testy na covid, to onemocnění je závažné a není radno jej podceňovat. Doporučujeme přeočkování a v každém případě maximální ohleduplnost, zvláště ke starým a chronicky nemocným lidem,“ upozornila lékařka.
Ve firmě Makovec z Prostějovska, jež vyrábí maso a uzeniny a patří k největším zaměstnavatelům v kraji, sledují v posledních týdnech nárůst nemocných.
Nemoci už nepřecházejí
„Dostal se na stejnou hranici jako na jaře. Počet neschopenek o něco narostl vůči období před pandemií. Můj názor je, že si zaměstnanci opravdu berou častěji neschopenku a méně nemoci přecházejí. Avšak zásadní vliv na provoz našeho závodu to nemá,“ zhodnotil Marek Neier, ředitel jatečního závodu v Kostelci na Hané.
Kromě covidu a respiračních onemocnění se na rostoucích číslech dočasně pracovně neschopných mohlo podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR podepsat i zrušení karenční doby na počátku roku 2019.
„Přineslo dva specifické dopady – výraznější zvýšení příjmů nemocných zaměstnanců a na druhé straně zvýšení nákladů zaměstnavatelů v řádu několika miliard korun ročně,“ uvádí asociace v Analýze zaměstnanců pro rok 2023.
Přestože počet lidí v pracovní neschopnosti se zvyšuje, doba, kterou pacienti stráví léčením, se zkracuje. Ještě v roce 2019 byli lidé v kraji doma déle než 46 dnů, loni už průměrně ukončovali neschopenku po necelých 29 dnech.
„V příštích letech bude zajímavé sledovat, zda tento pozitivní trend přetrvá, nebo zda se jednalo jen o přechodný výkyv způsobený charakterem neschopenek v průběhu pandemie,“ komentovala Alena Hykyšová z odboru statistik rozvoje Českého statistického úřadu.
Připomněla, že počty práceneschopných v pandemických letech zahrnovaly také pracovníky, jimž byla nařízena karanténa. Tyto neschopenky pak trvaly kratší dobu.
Více žen než mužů
Drtivá většina lidí se do pracovní neschopnosti dostává kvůli nemoci. Nejčastěji se jedná o respirační onemocnění; v roce 2022 kvůli nim zůstala doma téměř třetina všech práceneschopných.
„U těchto nemocí je zároveň nejkratší doba pracovní neschopnosti, která průměrně činila 12,2 dne na jeden případ,“ zmínila Hykyšová.
Neschopenku si v kraji berou častěji ženy než muži, tento trend odpovídá celorepublikovému srovnání. Za předloňský rok jich bylo 72 443, loni dokonce 91 502. Ženy ale loni poprvé v celorepublikové statistice převažovaly i v celkovém počtu pojištěnců.
„Předpokládáme souvislost s příchodem občanů, tedy především občanek, z Ukrajiny a se zvyšujícím se věkem žen při odchodu do důchodu,“ vysvětlila Hykyšová.
Důvodem pro vyšší počet žen v pracovní neschopnosti je i těhotenství, mateřství a šestinedělí, tyto pracovní neschopnosti navíc patří k těm nejdelším.
Kvůli vyššímu množství nahlášených neschopenek se také zvyšuje počet kontrol, jež provádí Česká správa sociálního zabezpečení, která je zodpovědná za výplatu dávek nemocenského pojištění. Za celý rok 2020 jich kontroloři udělali 36 524, letos do konce září jich bylo už 77 144.
Lidem, kteří pravidla související s pracovní neschopností poruší, hrozí, že přijdou o peníze i za sto prostonaných dní zpětně.
„Nejčastějším důvodem postihu je nedodržení povinnosti zdržovat se v době pracovní neschopnosti na adrese nahlášené ošetřujícímu lékaři a dodržovat dobu a rozsah stanovených vycházek,“ upozornila mluvčí úřadu Tereza Koukolová.
30. července 2018 |
