Do budovy Namira se úředníci olomouckého magistrátu začali stěhovat v srpnu roku 2013. Od té doby dalo město za nájem a výdaje na provoz budovy více než sto milionů korun. Většinu sumy tvoří nájem, který město platí soukromému investorovi – společnosti Namiro. Další miliony pak vydá za údržbu a provoz budovy.
Za společností Namiro, s. r. o., podle níž má budova i jméno, stojí podle výpisu z obchodního rejstříku dvojice podnikatelů – Roman Navrátil a Pavel Moll. Hlavním akcionářem je v současné době Moll, který drží v Namiru 66 procent akcií, 34 procent pak zůstává Navrátilovi.
Jméno společnosti Namiro vzniklo složením z prvních slabik příjmení a jmen dvou bratrů, Milana a Romana Navrátilových. Milan Navrátil sice ve společnosti žádný podíl nemá, ale patří mezi jediné dva zaměstnance, které firma ve svých účetních závěrkách vykazuje. Je totiž správcem celé budovy.
Peníze od zlínského kolosu
Minimálně stejně důležitou postavou, ne-li vůbec nejdůležitější, je ve struktuře Namira Pavel Moll. Jak již bylo zmíněno, drží tento zlínský podnikatel ve společnosti dvoutřetinový podíl.
Jeho jméno je současně spojené se společností Zlínstav, která budovu Namiro před pěti lety postavila. Velká a známá společnost, jež stojí mimo jiné třeba za obří rekonstrukcí Baťova mrakodrapu ve Zlíně, v němž sídlí tamní krajský úřad, se stavbou Namira dodnes chlubí i na svém webu.
Moll je dlouholetým předsedou dozorčí rady Zlínstavu a od roku 2005 je majitelem a jednatelem firmy Zlínstav Reality.
Právě role Zlínstavu je v příběhu Namira a jeho financování zásadní. Byl to totiž právě stavební kolos, který do projektu nalil první miliony.
Při takových půjčkách je úrok několik milionů.
„Celé to vzniklo tak, že se stavba měla zafinancovat z úvěru od Komerční banky, ale to bylo celé nějak komplikované. My jsme se snažili stáhnout každou desetinu dolů. Takže jsme stavěli, stavěli, úvěrová smlouva nebyla, takže to přikryl Zlínstav,“ říká dnes Moll s tím, že detaily si už úplně nepamatuje.
Podle jeho společníka Romana Navrátila se původní investice skládala různě. Říká, že do projektu vložil vlastní peníze a část si půjčil od Molla, který zároveň rovněž investoval vlastní kapitál, údajně až 150 milionů.
Nakonec Namiro skutečně úvěr od banky získalo, a to ve výši 179 milionů korun.
„Vzali jsme jen tolik peněz, kolik bylo třeba. My se k tomu chováme ekonomicky. Snažili jsme se stavět co nejlevněji,“ říká Moll. „Jak jsme to dostavěli, tak jsme prodali řadu bytových a nebytových jednotek, což nám umožnilo částečně splatit půjčku,“ dodává.
Jedním z prvních, kdo si byt v Namiru pořídil, byl tehdejší hejtman (a v době, kdy město o plánu na stavbu Namira coby budoucího sídla části magistrátu rozhodovalo, městský zastupitel) Jiří Rozbořil. „Zaplatil za byt stejně jako všichni ostatní,“ ujišťuje Navrátil.
Rozbořil a Navrátil se znají velmi dobře. Pojí je dlouholeté společné působení ve společnostech Slunovrat spol. s r. o. a Rona CZ.
„Známe se s panem Rozbořilem dvacet let. Podnikali jsme spolu,“ říká Navrátil. S Rozbořilem měli například společně butik.
Navrátil byl také v minulosti provozovatelem jezdeckého areálu na Lazcích. Tedy projektu částečně vybudovaného z evropských dotací, který Rozbořil podporoval a který jej nakonec nepřímo dostal do problémů, jež ho ve výsledku stály politickou kariéru.
Podle vyšetřovatelů a státních zástupců totiž právě do prověřování možného dotačního podvodu kolem jízdárny zasáhl, když se sešel s tehdejším náměstkem krajského policejního ředitele Karlem Kadlecem.
Podle obvinění v rámci takzvané kauzy Vidkun, jež dodnes čeká na obžalobu a soud, nabídl úplatek, když policie vyšetřování odloží. Detektivové tehdejšího Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu jejich schůzku nahráli skrytým odposlechem a na jejím základě oba obvinili.
Rozbořil obvinění od počátku důrazně odmítá a v minulosti také řekl, že na policejních odposleších, které slyšel, žádná korupční nabídka nezazněla.
Nemáme z toho ani korunu, tvrdí Navrátil s Mollem
Ale zpět k Namiru a milionům, které z něj plynou. Moll i Navrátil shodně tvrdí, že od počátku nemají z celého projektu ani korunu. „Nevyplácejí se žádné podíly. Peníze jdou rovnou do splátek půjček,“ tvrdí Moll.
To dokládají i zveřejněné účetní závěrky v obchodním rejstříku. Z těch vyplývá, že úvěr bance splatila společnost Namiro v roce 2016. Podle obou společníků k tomu však použila další půjčku. O tu se postaral opět Moll.
„Měl jsem nějaké volné prostředky, které jsem půjčil společnosti, aby nešly na úroky bance,“ vysvětluje svůj vklad. Výše úroků totiž podle něj dosahovala až několika milionů ročně.
V milionech se ovšem pohybují také roční tržby Namira. Podle posledních zveřejněných dokumentů v obchodním rejstříku společnost v roce 2016 utržila přibližně 28 milionů korun. Přitom 20 milionů z nájmu, což v drtivé většině znamená od města Olomouc.
Co se týká zisků, tak například za účetní období 2014 vykázalo Namiro výdělek ve výši 6,922 milionu korun. Podle auditora však současně evidovalo zápornou výši vlastního kapitálu 12 milionů korun.
V roce 2015 pak stoupl zisk na 8,687 milionu korun. Peníze šly podle účetní závěrky do nepřerozděleného zisku. Jak již zaznělo, oba jednatelé a spolumajitelé Namira však shodně tvrdí, že sami žádné peníze z projektu nemají a vše jde na hrazení vysokých úvěrů.
K tomu je ovšem nutné dodat, že po splacení půjčky Komerční bance jsou Pavel Moll a jemu blízké společnosti konečným příjemcem v podstatě všech utržených peněz firmy Namiro.
Z účetní závěrky totiž dále vyplývá, že si Namiro jen v roce 2016 u „spřízněných společností“ objednalo služby za 4,9 milionu korun. Doposud za podobné služby platilo řádově statisíce.
Jak ukazují zveřejněné dokumenty, nejrůznějších služeb využívalo Namiro především znovu od Zlínstavu, který minimálně v roce 2015 zařizoval IT a právní služby, stavební práce za 190 tisíc.
Kyperské peníze
Dalších 110 tisíc pak jako úrok z půjčky mělo putovat do společnosti J. P. H. Holding. Což je další zajímavý „spoluhráč“ majitelů Namira. Firma se sídlem na Kypru, a tím pádem nedohledatelnou vlastnickou strukturou, byla minimálně do roku 2016 ovládající společností Zlínstavu. Novější zprávy o vztazích nejsou k dispozici, lze však předpokládat, že je jí i nadále.
Podle vyjádření Pavla Molla byl J. P. H. Holding také jednou z firem, která po splacení dluhu společnosti Namiro Komerční bance pomáhala stavbu současného sídla magistrátu zafinancovat. Kdo však za kyperskou společností stojí, nechce Moll prozradit.
„J. P. H. to zaspolufinancovala. Celá ta záležitost je mezi mnou a panem Navrátilem,“ reagoval na přímý dotaz MF DNES bez dalších detailů.
Navrátil byl však u stejného dotazu o něco konkrétnější: „J. P. H. je stoprocentně spojené s panem Mollem.“
Ať tak či tak, u majitelů Namira a s nimi spřízněných firem končí jak nájemné od města, tak přímo či nepřímo i peníze za služby, ale také splátky půjček i souvisejících úroků.
Ty podle Molla nepřesahují výši úroků běžných u bankovních úvěrů. Celková hodnota budovy Namiro je dnes podle Molla a Navrátila zhruba 400 milionů korun.
Navrátil tvrdí, že nebude splacená ještě několik let. Jak prozrazují údaje v obchodním rejstříku za rok 2016, dlouhodobé závazky společnosti dosahovaly 169 milionů korun.
Moll navzdory tomu nevidí svoji účast v tak nejisté a nákladné investici jako nijak výjimečnou: „Je to jakási investice. Řada lidí postaví nebo koupí dům a počítá s tím, že ta hodnota se časem změní. To je podstata stavění.“
