Měla Olomouc akvapark vůbec stavět?
Měla. Ovšem levnější, aby byl efektivnější. Nejsem a priori nepřítelem toho, že v Olomouci akvapark vyrostl. Město takové zařízení potřebovalo, ale z hlediska nákladů je pojat příliš velkoryse. V novinách se píše, že stál 500 milionů, ve skutečnosti je to celkově kolem sedmi set milionů.
Jaký tedy měl ideální akvapark pro Olomouc být? Menší?
Rozhodně nechci být v tuto chvíli papežštější než papež a říkat, že vím, jak měl vypadat. Ale právě proto jsme si tehdy při plánovaní akvaparku najali privátního partnera. Ve výsledku to byla firma Tecprom, jejímž většinovým vlastníkem je společnost Gemo. Ta měla garantovat, že tento projekt bude dobře fungovat a že bude efektivní. Tuto garanci tady Olomouc ovšem nedostala.
Takže firma Gemo nenaplnila očekávání, která do ní město vložilo?
Je to tak. Na začátku příprav akvaparku sice stálo sdružení firem, od něhož společnost Gemo vše převzala, ale i ona sama byla od začátku členem tohoto sdružení. Prognózy tohoto projektu se v konečném důsledku ukázaly jako nesplnitelné.
Dalo se to, že akvapark tato očekávání například u návštěvnosti nenaplní, poznat už ve chvíli, kdy jeho plány ležely na stole?
Dá se to tak říct. Už v té době kolem něj byla velká diskuse. V médiích se ozývaly názory, že tento předpoklad, na němž je celá ta investice postavená, je nadhodnocený.
Akvapark za půl miliardy |
Na poslední tiskové konferenci k akvaparku jste uvedl, že smlouvy o jeho výstavbě město svazují. Byly tedy už od začátku nastavené špatně?
Celý proces přípravy a podpisu těch smluv je poznamenaný chybami, které souvisí s tehdejším pohledem na takové zařízení a na úlohu města při jeho stavbě. Model jejího financování je velmi problematický.
Můžete upřesnit v čem?
Město se rozhodlo postavit akvapark pomocí takzvaného PPP projektu, který je založený na spolupráci města a soukromého investora. Obecně při správném nastavení radnice soukromníkovi přenechá podnikatelský záměr. Ten ho uskuteční, rozvine a po určité době předá městu. Firma tak nese riziko a město to za předem definovaných podmínek platí. U nás se teď ukázalo, že od začátku nese ono riziko i město. Na základě smluv musíme za akvapark do roku 2026 celkově zaplatit přes 600 milionů a od privátního partnera, to jest společnosti Gemo, navíc odkoupit akcie akvaparku za dalších 206 milionů. Jeho stoprocentním vlastníkem pak Olomouc bude v roce 2017.
Nesla tedy společnost Gemo nějaké náklady či riziko? Kolik ji stál akvapark?
Budu mluvit o firmě Tecprom. Ta na začátku vložila do základního kapitálu akciové společnosti Akvapark Olomouc sto milionů korun, pak se ještě podílela na navýšení jejího kapitálu v roce 2010. Celkově to tak bylo 110 až 115 milionů. Firma Gemo pak získala od akvaparku zakázku na jeho stavbu. Tam si myslím, že to pro ni byla spíše zisková zakázka.
Chápu-li to správně, vložila společnost Gemo do akvaparku zhruba 115 milionů a město teď od ní odkoupí akcie za 206 milionů. Takže je to pro ni jednoznačně výdělečná záležitost.
To ano. Ovšem tento zisk zřejmě nebude pouze rozdílem částek, které jste uvedl.
Můžete tedy říct o jakou sumu jde?
To se dá velice obtížně odhadnout. Nevím, za kolik si Gemo půjčuje peníze. V roce 2007 byly úroky asi výš než jsou dnes, takže…
Alespoň řádově její čistý zisk…
Myslím si, že to bude řádově mezi deseti a dvaceti miliony korun.
Případ olomoucký akvaparkAkvapark stál kolem 700 milionů, Olomouc jej splatí v roce 2026. Peníze z rozpočtu půjdou i Gemu, které s městem akvapark plánovalo. Získá přes 200 milionů, Olomouc od něj totiž musí odkoupit akcie akvaparku. Gemo tak ve výsledku vydělá, město ale bude vodní svět stále dotovat. |
A mělo by to tak být? Funguje to takto u každého PPP projektu?
Obecně je to skutečně postavené tak, že onen soukromý subjekt na tom vydělá. Ale své peníze má dostat díky svému know how. To ale město nemá.
Takže Gemo do akvaparku nevložilo, co mělo?
Částečně ano, ovšem ne tak, jak jsme předpokládali.
Rozvedete to, prosím?
Je třeba říct, že město by nikdy nedokázalo vyvinout takový tlak na provozní ekonomiku akvaparku, jako lidé z firmy Tecprom. Ti, kteří za ni sedí v jeho představenstvu, zde odvádějí dobrou práci. Není jednoduché udržet provoz akvaparku ve vyrovnaném výsledku. Ale u vlastního nastavení toho, co jsme od akvaparku očekávali, se ukázalo, že je to nad síly manažerů z Tecpromu. Je to nad síly v podstatě kohokoli.
Přijde někdy okamžik, kdy si na sebe akvapark vydělá sám, nebo jej bude stále potřeba dotovat z městského rozpočtu?
Nejsem takový optimista. Myslím si, že tento akvapark nebude nikdy plně soběstačný. Na druhou stranu po tom roce 2026 jistě nebude potřebovat takové finanční injekce, jako je 45 milionů korun ročně. Je třeba dodat, že i jiná města v republice provozují akvaparky. Například ten v Děčíně má přibližně stejnou návštěvnost jako náš a město ho každý rok podporuje deseti až dvanácti miliony.
Máme s touto částkou v budoucnu počítat i v Olomouci?
V okamžiku, kdy splatíme náklady na jeho stavbu, tak pravděpodobně ano. Nemám však u sebe křišťálovou kouli, abych zcela přesně věděl, jak bude vypadat ekonomika a kupní síla v roce 2027.
Na závěr si to tedy shrňme. Jaká je hlavní výhoda a nevýhoda olomouckého akvaparku?
Výhodou je, že je to žádané rekreační zařízení. Za rok sem přijde dvě stě tisíc návštěvníků, a to rozhodně není nijak málo. Pokud vám kamkoli přijde takové množství lidí, cítíte, že ta poptávka tady je. Hlavní nevýhodou je finanční zátěž pro město, která podle mého není úměrná tomu, co jsme lidem nabídli.
Akvaparku v Olomouci dáváte tedy ve výsledku souhrnně znaménko plus, nebo minus?
To je velice obtížné říct... Tomuto akvaparku minus. Dovedl bych si ovšem představit i olomoucký akvapark, kterému bych dal plus. Ten jsme však nepostavili.
A co společnost Gemo? Pro ni je nynější olomoucký akvapark plusem, či minusem?
To se musíte zeptat tam. Toto bych nechtěl komentovat.
