"Pomalu, mladí, pomalu, ať se nikomu nic nestane," volá v tlačenici starší paní, málokdo jí ovšem věnuje pozornost. Zezadu se na nás valí dalších zhruba dvě stě lidí, první vteřiny při pátečním otevření nového olomouckého nákupního centra jsou skutečně akční.
První desítky lidí se před vchody do nové Galerie Šantovka sešly již před osmou hodinou ráno, od prvních nákupů je však dělila více než hodina. Otevíralo se v devět.
"To bude peklo, panebože," pozdravily se u Šantovky dvě kamarádky. Před vjezdem do podzemních garáží stála fronta automobilů, na uzdě je držel pracovník ostrahy. První vozy tak dovnitř vjely až kolem tři čtvrtě na devět.
Nejvíce lidí stálo u bočního vchodu, který je nejblíže centru Olomouce. U hlavního vstupu do Šantovky, který je naproti nové tramvajové zastávky, bylo paradoxně do posledních chvil prázdno.
Řada návštěvníků šla najisto
Přípravy v jednotlivých prodejnách vrcholí. V rychlém občerstvení ještě vrčí vysavač, zaměstnanci cukrárny v přízemí přivážejí poslední dorty a zákusky.
"Všichni nájemci dokončí přípravné práce a stáhnou materiál do svých prostor. Je půl deváté," ozve se z reproduktorů hlas některého ze správců centra. Na ruch v obchodech to však nemá žádný vliv.
Řada lidí si evidentně k útoku na galerii vybrala ty vchody, které jsou nejblíže k obchodům, na jejichž zboží měli první zákazníci spadeno. Jeden z čekajících mužů naviguje svoji partnerku přes mobil ke vchodu, u něhož je jejich oblíbená prodejna oblečení. Podstatná část budoucích zákazníků ovšem cílí na elektro.
"My si jdeme pro tablety," svěřuje se u vchodu, jenž je nejblíže centra, skupinka mladých mužů. Uvolněně si povídají s párem seniorů. Právě senioři a mladí lidé tvoří zhruba dvousethlavý dav, který se u vchodu na boku Galerie Šantovka nakupil.
"Tak pro tablety budete muset doprava," poučuje je s úsměvem seniorka. Rozmístění obchodů má nastudované z letáku, který jí dorazil do schránky. Následující chvíle ukážou, že není jediná. Do otevření Šantovky zbývají poslední tři minuty, stále přicházejí noví a noví lidé.
Od posuvných dveří mě dělí zhruba tři metry, dav se už nemůže dočkat. Mezery mezi lidmi se zmenšují. Pomalu začínám závidět kolegovi fotografovi, který spolu s dalšími novináři čeká na nával lidí uvnitř.
Chodby Šantovky pohltily tisíce lidí
Už je to tady. Za sklem Šantovky zahlédnu ruku pracovníka ostrahy, který odemyká posuvné dveře. Lidé se valí dovnitř. Zástup nákupuchtivých jedinců mě nesmlouvavě vtahuje dovnitř.
Za gesto slušnosti, kdy před sebe pouštím další starší paní, platím okopnutým kotníkem. "Jdeme, jdeme," povzbuzují se smíchem dva mladíci za mnou.
Přímo u dveří se ozývají nadšené výkřiky. "Pomalu, mladí, pomalu, ať se nikomu nic nestane," krotí lidi kolem sebe paní, která ví, kde jsou jednotlivé obchody.
Jsem uvnitř. Na zlomek vteřiny před sebou zahlédnu našeho fotografa a ihned uhýbám na stranu. Dvě dívky utíkají, skutečně utíkají doprava, vstříc obchodům s mobily a tablety. A nejsou rozhodně samy, jeden muž dokonce padá k zemi. Stovky lidí postupně zaplavují Šantovku.
"Jsem tady první, dříve než ty," chlubí se další slečna do mobilu, dokořán otevřenými dveřmi přicházejí další a další lidé. Příliv zákazníků se nezastavuje celé dopoledne.
Při čtvrteční prohlídce pro novináře, jsem si při pohledu na zdánlivě nekonečné chodby rozlehlé Galerie Šantovka říkal, že je snad ani lidé nebudou moci zaplnit. Teď se ukazuje, že jsem se pletl.
Uvnitř jsou již řádově tisíce lidí. Dlouhonohé hostesky z různých obchodů jsou v obležení, z rukou jim mizí balonky a slevové kupony. Na podiu u jednoho z vchodů začíná program k otevření Galerie Šantovka, vystoupení a akce jsou naplánované až do večera a také na víkend.
