„Dohodli jsme se, že budovy, které jsou označeny jako nepotřebné, budou lépe inzerovány na realitním trhu. Prodlouží se i doba nabídky. Zatímco dnes se nabízejí tři měsíce, nově to bude půl roku,“ uvedl poslanec za Olomoucký kraj a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, který jednal s vedením Správy železnic a ministerstva dopravy na popud Hnutí Duha.
Právě ekologičtí aktivisté se snaží zachránit alespoň některé z budov na 150 let staré jednokolejné trati vedoucí údolím řeky Bystřice do Krnova a Opavy.
150 let stará trať |
Podobných případů jsou přitom desítky po celé republice. O možných prodejích nepotřebných budov bude proto Správa železnic informovat nejen obce a města, na jejichž území objekty stojí, ale nově také místní akční skupiny.
„V těch se angažují nejen místní zastupitelé, ale i podnikatelská sféra a neziskové organizace. Bude tak větší šance, že o budovu projeví zájem někdo z nevládního sektoru nebo samy obce. Nebude se tak muset zbourat a využijí ji například skauti,“ doplnil Jurečka.
Správa železnic změny potvrdila. „Aktualizace stávajících postupů bude spočívat ve zintenzivnění komunikace, zvýšení kvality propagace majetku k pozbytí veřejnou soutěží a ve zvýšení aktivity Správy železnic při vyhledávání majetku k pozbytí,“ popsala mluvčí státního podniku Radka Pistoriusová.
„Současně byla zahájena příprava rozšíření způsobů prodeje majetku o výběrové řízení prostřednictvím elektronického systému garantovaného státem,“ dodala.
Demolice hrozí i nádražím, která pamatují monarchii
Zprávy o změně přístupu přivítal například starosta Velké Bystřice na Olomoucku Marek Pazdera. Tamní nádraží, které rovněž leží na trati Olomouc–Opava, sice nyní není na seznamu budov určených k demolici, ale jeho budoucnost není zcela jasná.
Město má přitom jednoznačný zájem budovu využít. „Jsme spolkově velmi aktivní městečko, některé spolky přitom řeší, že se nemají kde scházet. Umíme si představit, že by v budově nádraží vznikly například tři klubovny,“ řekl Pazdera.
Zázemí by v objektu podle něj mohlo mít i dopravní hřiště, které město plánuje vybudovat před nádražím. „Před zhruba pěti lety tehdejší Správa železnic plánovala nádraží zrekonstruovat, teď to vypadá jen na malou opravu, která by jeho stav alespoň sanovala. Jednou z dřívějších úvah přitom bylo i to, že se budova zbourá a na jejím místě se vybuduje pouze přístřešek. To by byla škoda, její využití je pro nás rozhodně téma,“ vysvětlil starosta.
Demolice naopak už brzy hrozí na stejné trati nádražím v Dětřichově nad Bystřicí nebo Valšově, částečně bourat a přestavovat se budou také budovy v Moravském Berouně nebo Domašově nad Bystřicí.
Na dotaz MF DNES, zda změna postupů tyto plány zastaví, Správa železnic zatím neodpověděla. Zástupci Hnutí Duha však tvrdí, že v tomto ohledu podnik jejich přání vstříc nevyšel.
„Navrhli jsme zastavit demolice i projekty rekonstrukcí a udělat je znovu a pořádně. Nebyli jsme ale vyslyšeni,“ sdělil předseda Hnutí Duha Jeseníky Ivo Dokoupil.
„Nové budovy tady budou stát dalších padesát či sto let. Správa železnic přitom plánuje budovat prefabrikované zastávky za cenu devastace kulturního dědictví. Vždyť některá nádraží vznikla už před 150 lety,“ argumentuje Dokoupil.
Ne všude mají místní o záchranu nádraží zájem
Aktivisté, s nimiž v mnoha případech souhlasí i státní památkáři, zatím marně usilují o převod budovy v Dětřichově, zabránit bourání chtějí ale i na dalších nádražích. Například v Moravském Berouně však narážejí na odpor tamní radnice.
Jak již dříve řekl starosta Tomáš Feranec, ve městě se podle něj nenajde nikdo, kdo by o záchranu stávajícího nádraží v místní části Ondrášov usiloval. „Budova je v katastrofálním stavu. Veřejnost se už na přestavbu těší,“ prohlásil Feranec.
Správa železnic tak nadále plánuje, že za zhruba 32 milionů korun zbourá druhé podlaží a boční křídla výpravní budovy, v centrální části pak nechá postavit novou střechu, vyměnit okna i dveře a nakonec celou budovu zateplí.
Jistotu, že zůstane zachováno ve své původní podobě, má tak zatím jen nádraží v Hrubé Vodě. Objekt nedávno koupil soukromý majitel, který mu chce vrátit atmosféru třicátých let minulého století. Spolky ani obce si však podobné investice nemohou dovolit, i proto chce předseda lidovců Jurečka usilovat o změnu legislativy.
„Chceme, aby zákon o majetku státu a některé další související zákony umožňovaly jednodušší převod nádražních budov. Dnes bohužel i přesto, že by mohly mít využití pro společenské účely, vše končí na tom, že bezúplatný převod je skoro nemožný, a za standardních podmínek, tedy při soutěži o nejvyšší nabídku, na ně spolky a další organizace nedosáhnou,“ shrnul.
