Po předchozích štědrých letech, v nichž firmy v kraji přidávaly plošně a nešetřily ani na zaměstnaneckých benefitech, pro rok 2025 více zvažují, komu odměnu navýší a o kolik.
Kolektivní jednání začala na konci minulého roku a odboráři očekávají, že tentokrát budou tvrdší a potrvají déle. Ve vyjednávání budou v následujících dnech pokračovat například v uničovské strojírensko-metalurgické společnosti Unex, která zaměstnává na dva tisíce lidí.
„Situace je velmi striktní. Jsme energeticky náročná firma a potýkáme se s vysokými cenami energií. Měli jsme požadavek nárůstu platů o osm procent, ale zaměstnavatel se již vyjádřil, že na takový skok nemá. Máme za sebou dvě kola jednání a podařilo se vyjednat část benefitů, ale nárůst mezd je pro nás zásadní. Pokračovat budeme v lednu,“ oznamuje šéf odborů společnosti Unex a krajský zmocněnec svazu Kovo Zdeněk Zecha.
„Kolegové v rámci celé republiky mají letos podobné zkušenosti. Zaměstnavatelé šetří, snižují mzdové náklady. Je to dáno hlavně návazností na zahraniční obchod a na to, co se děje v Německu nebo ve Francii,“ vysvětluje Zecha.
Olomouckou společnost Mora Moravia vyrábějící spotřebiče čeká letos výzva v podobě zvýšené výroby. Kolektivní jednání, do něhož vstupovaly odbory s požadavkem desetiprocentního růstu mezd, měla proto jiný průběh než v předchozích letech.
„S vedením jsme se dohodli, že přidávání bude probíhat tak, abychom vytvořili pevný tým. Zvýšení mezd se bude lišit na základě hodnocení zaměstnanců, tedy podle toho, kdo jakým způsobem přispívá,“ zmiňuje předsedkyně Základní organizace Odborového svazu Kovo Mariánské Údolí Dana Stiborová.
Podpora kmenových zaměstnanců
Průměrný plat se u dělníků v Moře na konci června pohyboval kolem 32 tisíc korun, u technicko-hospodářských pracovníků kolem 45 tisíc. Zaměstnanci montáží pobírali kolem 26 tisíc korun.
„Ve výkyvech se neobejdeme bez agenturních zaměstnanců, ale podpořit chceme především ty kmenové. Na začátku roku uvidíme, zda se bude jednat o zvyšování formou pevné částky, nebo o procentuální nárůst, navýšení ale bude součástí základu mzdy. Celkový dojem z výsledku kolektivního vyjednávání je dobrý a zaměstnanci s ním byli již seznámeni,“ říká Stiborová.
O 1 900 korun pak poskočí v Mariánském Údolí mzdy zaměstnanců ve slévárně Foundeik.
„Podobně jako se zvedá minimální mzda, se navýšily i mzdy ve slévárně. To je bezesporu velký úspěch,“ podotýká Stiborová, která v průmyslové oblasti zastupuje odbory čtyř velkých firem.
Nárůst mezd čeká i zaměstnance přerovského výrobního závodu firmy Meopta, který se specializuje na výrobu optických zařízení. Tamní odboráři s vedením společnosti uzavřeli kompromisní dohodu, podle níž by se platové tarify měly plošně od ledna navýšit o dva tisíce korun, navíc do konce pololetí začne v závodě fungovat nový systém odměňování.
„Pokud se jej nepodaří zavést do praxe, navýší se od července mzda o dalších tisíc korun, a to plošně. Celkové roční navýšení by se tedy mělo pohybovat okolo osmi procent, což je přijatelná výše,“ uvádí předseda odborů David Olša.
Se zvýšením platů počítá v rozpočtu také vedení Fakultní nemocnice Olomouc, která je největším zaměstnavatelem v kraji. Při navyšování se bude řídit nařízením, které schválila vláda v druhé polovině prosince, podle nějž by se platy většiny zaměstnanců ve veřejné sféře měly zvýšit o 1 400 korun. Zaměstnancům nemocnice se také upraví osobní ohodnocení.
Pozor na rozdíly na stejné pozici
Podle šéfa krajské hospodářské komory Bohuslava Švamberka už zkrátka není možné přidávat všem plošně o pět až deset procent.
„Příští rok vidím jako problematický pro celou řadu firem, všechny proto vyjednávají o mzdách individuálně. I když se většina chystá přidávat, jsou i případy, kde mzdy nechávají ve stejné výši. Nebo dokonce snižují nejen mzdy, ale i stavy zaměstnanců. Pokud už se k přidávání chystají, některé firmy navýšení dávají do základu, jiné do odměn či nadtarifních složek. Peníze navíc pak nedostává každý, ale jen ten, kdo splní nastavená kritéria. S tím ale firmy musí být velmi opatrné, jak ukazují nedávné případy, aby nevznikaly rozdíly na stejných pozicích v jedné firmě,“ upozorňuje Švamberk.
Nejohroženější budou podle něj hlavně firmy v energeticky náročných oborech, stavebnictví nebo ty, které se zabývají úsporami energií.
„Vzniklo jich totiž na trhu velké množství a komplikují se dotace, takže poptávka po solárních panelech výrazně klesla. Ohrožená budou i některá odvětví gastra. Obávám se také o sever, Jesenicko a Šumpersko, a tamní firmy napojené na cestovní ruch. Byť se snažíme zavést vouchery a opatření, která by turisty do oblasti nalákala, tak lidé nemají tolik prostředků navíc, aby mohli vyrazit na dovolené. A když vyrazí, pobyt si zkrátí, penzion či hotel ale musíte vytápět celý týden. To všechno se do problému promítá,“ zmiňuje Švamberk.
Firmy podle hospodářské komory čelí velké nejistotě v mnoha vstupních faktorech.
„Letošní rok bude bezpochyby drsnější než loňský. Nepředpokládám, že by firmy v kraji masově krachovaly nebo propouštěly, jisté ale je, že se útlum dotkne i menších zaměstnavatelů. Bude to zásah do celé řady domácností a rodin, například těch, které provozují rodinný penzion nebo restauraci. Na druhou stranu lze očekávat, že poroste IT, služby, mohou růst některá strojírenská odvětví a třeba firmy vyrábějící obalové materiály. Nějaký růst by tedy mohl přijít, záležet ale bude na vývoji cen energií nebo třeba na fungování stavebního řízení,“ podotýká ředitel krajské hospodářské komory.
18. prosince 2024 |
