„Když vidím pochodovat samici s mláďaty, je to roztomilé. Když mi však takový mýval vleze do bažantnice a zabije padesát ptáků, jsem z toho na mrtvici,“ líčí Petr Kytlica, hospodář mysliveckého spolku Haná Tovačov.
Mývala severního i další invazní druhy, které byly do naší přírody zavlečeny člověkem, považují odborníci za největší hrozbu hned po haváriích. V Česku totiž mývalové nemají přirozeného predátora a zabírají hnízda jiných živočichů.
„Také požírají téměř všechno a jsou schopní získat potravu za jakýchkoliv podmínek. Ať už je na stromě, nebo ve vodě. Jsou navíc velmi inteligentní a mazaní, dokážou se vymanit i z pasti,“ popisuje Ondřej Mikulka z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Mýval severní pronikl do regionu z oblasti Chropyňského luhu mezi Olomoucí a Kroměříží a nekontrolovaně se šíří dál. „Na území Chropyňského luhu žije největší populace mývalů už přibližně třicet let. Lužní lesy jim nabízí dostatek úkrytů i potravy,“ vysvětluje Mikulka.
„Zřejmě proto poslední roky registrujeme významné šíření mývala severním směrem do oblasti přírodní rezervace Království poblíž Grygova na Olomoucku, Litovelského Pomoraví až po Šumpersko. Nicméně významnou lokalitou je i jih Prostějovska a zaznamenali jsme ho také na hranici CHKO Jeseníky,“ dodává.
Obávaná sršeň asijská může putovat v kamionech, experti chtějí varovat dopravce |
Podle něj je jasné, že se mýval bude šířit i na další území. „Již nyní máme informace o dominantním napadání ptačích hnízd či obojživelníků mývalem z dalších míst, jako je přírodní rezervace Zástudánčí u Lobodic či Žebračka u Přerova,“ varuje Mikulka.
Myslivci loví, ale nestačí to
Zmapovat výskyt chlupatých vetřelců má za cíl monitoring, který začal loni a pokračovat bude ještě dalších pět let. V hledáčku mají experti jak rostliny, tak vybrané živočichy včetně mývalů. Zapojit se do něj mohou i lidé, svá pozorování nahlásí do volně dostupné aplikace BioLog nebo iNaturalist, kde je možné vkládat také fotografie.
Výskyt mývala severního na Přerovsku a kolem Tovačova potvrzuje také Jiří Šafář z olomouckého pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), který stojí za vůbec prvním nálezem tohoto zvířete v Olomouckém kraji.
„Když jsem před desítkami let kousek od Šternberka za křižovatkou na Bruntál a Opavu našel na silnici přejetého mývala, volal jsem do zoologické zahrady, jestli jim nějaký neutekl. Tehdy to byl úplně první výskyt této invazní šelmy v regionu. Dnes už je to naprosto běžná záležitost,“ vzpomíná Šafář.
Zatopený lom zaplnily tisíce medúzek, jejich množení pomohlo horké počasí |
O rozšíření tohoto savce v regionu svědčí i statistiky myslivců, kteří v regionu odloví stovky mývalů ročně. Jen na Olomoucku to v uplynulém mysliveckém roce bylo 174 kusů.
„Lovíme bez omezení. Zdržují se hlavně u řek, kde se dobře množí. V Povodí Moravy jsou to oblasti kolem obcí Charváty, Blatce a Dubu, všude tam loví ve skupinách a požírají vše, na co přijdou,“ přibližuje jednatel Okresního mysliveckého spolku Olomouc Jiří Zbořil.
V revíru mají mývala také jeho tovačovští kolegové. „Máme jich tu hodně, lovíme desítky kusů ročně,“ potvrdil tamní hospodář Kytlica.
Psík zaútočil na ženu se psy
Problémový je však také psík mývalovitý, jenž se od mývala značně liší. Zatímco mýval severní je medvídkovitá šelma pocházející ze Severní Ameriky, která se do Česka dostala nepůvodní cestou, když unikla z kožešinových farem v Německu, psík mývalovitý pochází z Číny a přirozeně se do Evropy rozšířil z centrálního Ruska a okolí Moskvy.
„Početnost psíka mývalovitého je menší a pro zdejší faunu není takovým rizikem jako mýval, protože operuje pouze na zemi. Obývá liščí nory a moc často se s ním nesetkáte, jelikož je plachý a v zimě hibernuje,“ vysvětluje Zbořil.
26. února 2011 |
Své si však s psíkem mývalovitým užili myslivci ze spolku Kunkov-Šišma na Přerovsku.
„S psíky jsme tady měli velký problém. Schovávali se v liščích norách a o jejich výskytu nás informovali lidé z vesnice, kteří se jich báli. Jednou totiž agresivní psík vyběhl z řepky a zaútočil na důchodkyni, která se tam zrovna procházela s německými špici. Dva roky jsme je pak lovili a dnes už máme klid,“ popisuje člen spolku Petr Zavadil.
Na Hané však škodí třeba také drobná rybka střevlička východní, která byla poprvé objevena na rameni Moravy nedaleko Litovle v roce 1991 a nyní už je téměř všude.
„Je ve všech rybnících. Vždy, když dovezeme násadu kapra, tak ji máme i se střevličkou, je to nezničitelná ryba. Řešíme to tak, že přisazujeme candáty a okouny, kteří se s ní vypořádají,“ popisuje šéf organizace hustopečských rybářů Stanislav Pernický.
Karas, nutrie i želvy. Seznam vetřelců se zvětšuje
Kromě střevličky se ve zdejších vodách hojně vyskytuje i slunečnice pestrá, sumeček americký a čerstvě od loňského roku i sumeček černý. Po povodních se rozšířil také karas stříbřitý.
„Bohužel záplavy pomohly tomu, že ho dnes nacházíme také v místech, kde jiní vodní tvorové nemají šanci přežít. Jenže karas díky unikátnímu metabolismu vydrží týdny i v podmínkách s nedostatkem kyslíku,“ vysvětluje Petr Loyka z odboru životního prostředí olomouckého magistrátu.
Invaze křídlatek dál vytlačuje místní flóru, nejúpornější je tuzemský kříženec |
Na řece Moravě na přítocích i slepých ramenech lze podle něj pozorovat také nutrie spolu s ondatrami a norky, na uzavřených vodách přímo ve městě pak také želvu nádhernou. Právě tři takové želvy s typickými plamínky na bocích hlavy se staly atrakcí pro účastníky plaveb na olomoucké Ololodi.
„Tři odrostlejší želvy se pravidelně vyhřívaly na pár místech a budily značnou pozornost. Zřejmě si je někdo pořídil do terária, a když už je nechtěl, tak je vypustil,“ přemítá kapitán lodi a strážce přírody Bohuslav Víša, který z paluby běžně pozoruje také invazní rostliny jako křídlatky nebo pajasan žláznatý.
Všechny zmíněné druhy patří na seznam zakázaných zvířat Evropské unie a čeští prodejci je museli od roku 2022 vyřadit z nabídky, přesto se mohou v některých zverimexech stále objevovat. Posvítit si na ně chce Česká inspekce životního prostředí.
„Do loňského srpna měli prodejci čas nově zakázané druhy vyřadit z prodeje. Ne všichni tak ale učinili, proto jsme se rozhodli podniknout přísnější kontroly,“ avizuje mluvčí inspekce Miriam Loužecká.
17. května 2024 |
