Expozice nazvaná Příběhy palných zbraní není zaměřena jen na odborníky a sběratele, ale osloví i laiky. Je součástí nového ročního vzdělávacího cyklu Fenomén: Obrana, jehož cílem je propojit světy civilního sektoru a armády. Příprava zabrala zhruba dva roky.
„Výstava je určená nejširší veřejnosti, rozdělili jsme ji proto do šesti období. Na začátku jsou zbraně doutnákové a kolečkové nazvané podle systémů zámků, je tu velká sbírka křesadlových i perkusních zbraní, zadovek, opakovaček a končíme samonabíjecími a dávkovými zbraněmi,“ přiblížil historik a kurátor Karel Podolský.
„Jde nám o to, aby se lidé o zbraních něco dozvěděli a aby se jich nebáli,“ dodal.
Návštěvníci se poučí o procesu výroby a řemeslného zpracování i uplatnění technologických novinek včetně různých zajímavostí. V sále sv. Kláry je umístěno přes tři sta exponátů, jež doplňují související sbírkové předměty jako chladné zbraně, bodáky, munice, přilby či prachovnice.
K vidění je například kolekce olomouckých hradebních pušek, terčovnice zdejších ostrostřelců, vzácné lovecké pušky nebo orientální zbraně.
Když jsou zbraně zároveň uměleckými díly
Velkou část výstavy tvoří exponáty zapůjčené z Východočeského muzea v Pardubicích. Symbolickým propojením obou muzeí je honosně zdobená kulovnice puškaře Wenzela Pursche, jež byla vyrobena v Olomouci a dnes patří k nejkrásnějším exponátům pardubické sbírky.
Návštěvníci se seznámí rovněž s příběhem puškaře Georga Kaisera, který vyráběl zbraně pro císaře Leopolda I. , či možná nejlepšího českého zbrojíře 19. století Antonína Vincence Lebedy, v jehož dílně vznikaly ty nejluxusnější zbraně pro bohaté klienty včetně císaře Františka Josefa I. Na výzdobě jeho děl se podílel i malíř Josef Mánes.
„Příchozí uvidí i pušky tereziánských válek či ty, které nosili vojáci napoleonské éry. Nechybí ani trombony – brokovnice, jež měli strážci dostavníků na ochranu před lupiči,“ zmínila mluvčí olomouckého muzea Martina Vysloužilová.
„Zájemci se také dozvědí, jak vypadaly předchůdkyně přesných sportovních zbraní, které dnes vyhrávají olympiády, nebo zjistí, jak se na střelnicích bavili měšťané s perkusními terčovnicemi,“ doplnila.
Vystaveny jsou i neobvyklé amatérské výrobky, jež si lidé vytvořili v rozporu se zákonem. Kuriozitou je například pokus o výrobu samopalu ze vzduchovky.
Cyklus nabídne vojenskou kuchyni i kamufláže
Výstava potrvá až do září příštího roku a postupně ji budou doprovázet přednášky, komentované prohlídky, vzdělávací programy, workshopy nebo filmová promítání.
„Hlavním tématem celoročního cyklu je bezpečnost. S tím souvisí hodnoty, tradice, ukotvení naší společnosti. Připravujeme například minifestival vojenské kuchyně nebo výstavu dějin přátelství mezi člověkem a psem, budeme mít i malou interaktivní expozici kamufláží,“ nastínil ředitel muzea Jakub Ráliš.
„Na myšlenku cyklu nás přivedl náčelník generálního štábu, když přibližně před dvěma lety zdůrazňoval, jak je pro něj důležitá spolupráce mezi kulturou, civilním sektorem a armádou. Není možné vytvářet dva oddělené, paralelní světy. To je hlavním důvodem i cílem našeho cyklu,“ dodal.
Jesenické muzeum chce po desítkách let rozluštit, zda vlastní Beethovenův dopis |
Na projektu spolupracuje také policie, ministerstvo obrany, Národní ústav duševního zdraví, Univerzita Palackého v Olomouci, Paměť národa, armáda a další instituce.
„Ze své pozice velitele 91. skupiny informačního boje myslím dokážu zhodnotit, co je jednou z klíčových podmínek vítězství, ale i odstrašení, v novodobých konfliktech: je to odolná společnost, která si je vědomá vlastních hodnot a chápe, že jsou chvíle, kdy je třeba za ně bojovat i se zbraní v ruce,“ řekl velitel skupiny Ivo Zelinka.
V souvislosti s výstavou vznikla ve spolupráci s Vydavatelstvím Univerzity Palackého rovněž publikace Příběhy palných zbraní. Kromě rozsahu se od běžného katalogu liší množstvím velmi detailních fotografií, jež umožňují dopodrobna obdivovat jednotlivá technická řešení i umělecká ztvárnění.