Současné mrazy hodlají jeseničtí správci lyžařských areálů využít k zasněžování svahů.
Ve čtvrtek ve Ski Aréně Karlov v Jeseníkách uzavřeli pro špatné sněhové podmínky jednu ze sjezdovek, situace by se ovšem mohla zlepšovat.
„Aktuálně máme v provozu čtyři lanovky a vlek Kazmarka. Pokles teplot umožnil spustit zasněžovací technologie a doplnit stav sněhu po teplejším období na přelomu roku. Jedinou překážkou pro zasněžování může být silný vítr, který dokáže veškerý vyráběný sníh odfouknout mimo sjezdovky, kolegové proto nyní spíše než teplotu vyhodnocují směr a sílu větru,“ přiblížil mluvčí areálu Boris Keka.
Dodal, že na svazích nyní jezdí převážně školní kurzy, běžní lyžaři se tam ve větší míře vrátí až na pololetní a jarní prázdniny.
„Protože nový přírodní sníh je pouze poprašek, který mimo sjezdovky nevytvořil souvislou vrstvu, budou pracovníci Ski Arény Karlov technicky zasněžovat tak dlouho, dokud to počasí dovolí, případně tak dlouho, dokud nebudou dostatečně dobré podmínky na všech dvanácti kilometrech provozovaných sjezdových tratí v údolí Karlova pod Pradědem,“ doplnil Keka.
Dosněžuje například i Resort Hrubá Voda na Olomoucku. Po týdenní pauze by ho provozovatelé chtěli otevřít v příštích dnech.
„Úspěšný ‚reparát paní zimy‘ pro nás znamená, že již v průběhu týdne, nejpravděpodobněji od 10. ledna, budeme mít zasněženo více než 2,2 kilometru sjezdovek a bude možné opět spustit skiareál,“ uvedli o víkendu na sociálních sítích.
Hrozba pro úrodu
Skoky v nynějším počasí mohou ohrozit úrodu. „Tuzemští zelináři pěstují poměrně málo ozimých druhů – mezi nejrozšířenější patří ozimá cibule, česnek, špenát. Teplé počasí v prosinci mohlo zapříčinit rozvoj chorob u ozimé cibule. Vzhledem k vysokým teplotám v prosinci rostliny plně vegetovaly – o to horší může být nyní vliv přicházejících mrazů, zvláště pokud půjde o holomrazy,“ řekla mluvčí Zelinářské unie Čech a Moravy sídlící v Olomouci Alice Kouřilová.
Nejdříve déšť a záplavy, pak mráz. Zemědělci s obavami sledují výkyvy počasí |
Mrazy mohou spolu s vysokým obsahem vody v půdě narušit kořenový systém ozimých plodin nebo nedávno vysázený česnek.
„Také porosty špenátu, které se zdají dnes v pořádku, může mrazivé počasí bez sněhové pokrývky výrazně poškodit,“ zmínila Kouřilová.
Ztráty na rostlinách mohou vznikat na polích i tam, kde se vytvořily laguny z nevsáknuté dešťové nebo povodňové vody.
25 milimetrů srážek
Zvýšené hladiny toků postupně klesají, naposledy byl první stupeň povodňové aktivity zaznamenán v sobotu večer na řece Moravě v olomoucké části Nové Sady.
Za minulý týden spadlo na Moravě 25 milimetrů srážek, což odpovídá 291 procentům normálu pro toto období, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
„Od neděle byly již hladiny většiny toků na pozvolných poklesech,“ uvedl předevčírem ČHMÚ.
Málo sněhu, vyšší teploty, rozkolísanost výšky vodní hladiny v tocích, jako je Morava či Bystřice, jsou v posledním desetiletí opakované jevy.
„První výraznější pokles teploty pod bod mrazu spojený se sněhovou pokrývkou byl v roce 2023 v Olomouci zaznamenaný až 27. listopadu. Dnů se sněhovou pokrývkou ubývá, nejzřetelnější je postupný nárůst teplot, zejména loňský rok byl v tomto ohledu unikátní, a to nejen v Olomouci, ale globálně, jak dokazují nová data,“ komentoval Miroslav Vysoudil z katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Upozornil však, že meziroční rozdíly v poslední dekádě i navazujících letech jsou poměrně značné.
„I když k letošnímu roku se z pohledu klimatologa nejedná o dostatečně dlouhé období, aby byla data reprezentativní, zjištěná fakta nelze zlehčovat. Nárůst teplot je prokazatelný ve všech měsících, nejen zimních od prosince do února. Jako příklad uvedu výskyt takzvaných chladných vln, tedy režim teploty vzduchu po určitou dobu za daných podmínek s ohledem na geografickou polohu místa. Určitě není náhoda, že od roku 2019 v Olomouci a okolí taková situace nenastala, i když dříve se nejednalo o nic mimořádného,“ dodal vědec, jenž zajišťuje provoz Metropolitní staniční sítě Olomouc MESSO od jejího počátku v roce 2010.
