Brownfield podél řeky Moravy zrevitalizuje developerská společnost Redstone Real Estate. „Odhad nákladů je patnáct až dvacet miliard korun,“ sdělil mluvčí firmy Petr Hlávka.
Na ploše přes sto sedmdesát tisíc metrů čtverečních chce developer Richard Morávek, který postavil obchodní a společenské centrum Galerie Šantovka, vybudovat urbanistický koncept blokové zástavby.
 |
Lokalita by se měla soustředit především na bydlení. Dvanáct bloků domů se podle developera začne stavět začátkem roku 2024 a postaveny by měly být do patnácti let.
„V tuto chvíli zpracováváme studii a rozsah bloků, které zde budou postaveny. Tato studie by měla být dokončena na podzim. Přesný počet bytů, který v každém bloku bude, zatím neznáme,“ řekl technický ředitel společnosti Redstone Real Estate Pavel Nádvorník.
Aby se Olomouc mohla do budoucna z pohledu výstavby rozrůstat, musí podle primátora Miroslava Žbánka zahušťovat stávající výstavbu nebo revitalizovat brownfieldy, jako tomu bylo u bývalých vojenských objektů na Šibeníku nebo průmyslových areálů, což je například Galerie Šantovka.
„Důležité bude bavit se s investorem, aby se zde prosazovala opravdu kvalita bydlení a nestavělo se pouze pro ekonomický výnos. Já z toho ale nemám obavu, protože komunikace s investorem i z jiných projektů probíhá,“ uvedl Žbánek.
U nové výstavby je podle něho důležitá i infrastruktura. V rozsáhlé blokové výstavbě by neměly chybět školy, školky a další služby.
„Je to jedna z věcí, kterou chceme velmi pečlivě s investorem probírat, abychom nevytvořili jakýsi satelit, ze kterého budou muset lidé dojíždět s dětmi do školy třeba auty a zatěžovat dopravu,“ popsal primátor.
Aréna pro 7 500 diváků
Součástí plánů developera je také umístění multifunkční haly pro sport a kulturu podle plánů, jejíž vizualizaci představil Morávek veřejnosti před dvěma lety.
„Naše společnost se zavazuje, že celou multifunkční halu vyprojektuje, postaví a bude ji provozovat. Od města bychom rádi chtěli finanční příspěvek. Jak město přispívá sportovním klubům, tak aby přispívalo i na fungování této haly,“ vysvětlil Nádvorník.
Vhodný model spolupráce soukromého a veřejného sektoru hledají právníci a ekonomové.
„Chtěl jsem, aby se jednání zúčastnil i kraj. Třetím nejvýznamnějším partnerem, na kterém jsme trvali, je HC Olomouc, jelikož takováto multifunkční hala by primárně měla sloužit k prezentaci olomouckého hokeje v extralize,“ doplnil Žbánek.
Rekonstrukce stávajícího zimního stadionu se řeší dlouhá léta. Na dalekosáhlé opravy však nejsou peníze.
„Do jednání se soukromým investorem jsme vstoupili, jelikož ekonomická situace, příchod covidu a zdražení materiálu nás dostalo mimo reálné možnosti financování několikamiliardového projektu na stavbu multifunkční haly, potažmo rekonstrukci zimního stadionu,“ řekl Žbánek.
Pokud by se multifunkční halu podařilo postavit, stávající zimní stadion by byl s největší pravděpodobností nahrazen jiným investičním záměrem.
„Vybudování takovéto haly je ale na několik let, takže počítáme s tím, že bychom stadion udržovali v provozním stavu tak, aby splňoval parametry pro extraligu,“ dodal Žbánek.
Zimní stadion nezvládá pokrýt aktuální kapacitu poptávky. Velký zájem je o školní bruslení. To by mohla umožnit například druhá ledová plocha.
„Máme připravenou alternativu, která počítá s tím, že by v areálu stávajícího zimního stadionu vyrostla druhá ledová plocha. Díky dobře obsazenému mládežnickému hokeji, ale i zájmu univerzitního hokeje a dalších totiž nestíháme pokrýt nejen veřejnost, ale také všechny hokejové kluby nebo soutěže. Vybudování druhé ledové plochy potřebuje i HC Olomouc. Zároveň by to umožnilo i větší zapojení bruslení veřejnosti nebo zavedení bruslení ve školách,“ uvedl Žbánek.
Velké koncerty
Nová hala u Velkomoravské by umožňovala zápasy extraligového hokeje i pořádání velkých kulturních akcí. Kapacita je navržená pro sedm a půl tisíce diváků v případě sportovních utkání a až deset tisíc při koncertech.
Projekt zahrnuje také druhou ledovou plochu a další hřiště pro jiné sporty od volejbalu po házenou.
Areál u Velkomoravské vznikl jako vojenská kasárna už v roce 1880, nepředstavoval však strategicky významné místo. V průběhu let tak měnil své užívání od kasáren přes vojenské sklady, cvičiště až po vojenskou záložní nemocnici.
Část kasáren s nemocnicí se po 2. světové válce přestavěla na opravárenský areál, který se zaměřoval na tanky a bojová vozidla pěchoty.
„Po revoluci zde působil Vojenský opravárenský podnik až do roku 2010. Poté byl kvůli nízkým kapacitám objemu výroby zrušen. Od té doby místo chátralo. Poslední desetiletí byl areál místem pro lidi bez domova a také pro graffiti komunitu, která se sem sjížděla z celé Střední Moravy,“ připomenul Hlávka historii budov před demolicí. Aby nezatěžovala okolí, bude firma co nejvíce materiálu recyklovat. Odlehčí tím i dopravě v Olomouci.
