Archeologové během průzkumu před rekonstrukcí autobusového nádraží u centra...

Archeologové během průzkumu před rekonstrukcí autobusového nádraží u centra Mohelnice mimo jiné našli i neporušenou 15 metrů hlubokou kamennou studnu. | foto: Archaia Olomouc

Archeologové objevili u centra Mohelnice studnu, mince i torzo brány

  • 0
Keramické střepy a mince ze 16. století, neporušenou kamennou studnu hlubokou 15 metrů a velkou dřevěnou káď zřejmě z 19. století, či doklady hradebního opevnění. To vše odkryli archeologové při průzkumu před rekonstrukcí autobusového nádraží a stavbou podzemních garáží v Mohelnici na Šumpersku.

Průzkum se týkal lokality na okraji historického jádra, konkrétně v prostoru jižní části městského opevnění.

„Výstavba zděných hradeb se konala v Mohelnici sice až někdy v 16. století, přesto zde nelze vyloučit existenci jednoduchého opevnění ve formě valu a příkopu již v období středověku,“ sdělil archeolog Peter Kováčik.

Odkrytá část opevnění zahrnovala předsunutou kamenno-cihlovou hradební zídku, zpevňující val, na němž stála hlavní hradba, a především mohutný příkop široký kolem 12 metrů a hluboký přibližně dva metry. Podél jeho jižního okraje byl později vybudován dřevěný žlab, jeho stáří budou odborníci teprve určovat.

„Žlab napájela patrně vodoteč původně tekoucí v jižní části zkoumané plochy, odkud pochází zajímavý soubor nálezů ze 16. století. Datace je možná především díky keramickým střepům a několika mincím,“ popsal Kováčik.

Nálezy představí archeologové lidem na podzim

Z Loštické brány, kterou se kdysi vstupovalo do města a s jejímž objevením archeologové počítali, se však podařilo zachytit pouze torzovité zbytky starší kamenné zdi.

„Opevnění pak zaniklo nejspíš již ve 2. polovině 18. století. Poté byl příkop zasypán, prostor rozparcelován a zastavěn několika domy s příslušenstvím,“ vysvětlil archeolog. Zajímavým nálezem byla i neporušená kamenná studna hluboká 15 metrů a velká dřevěná káď, obě zřejmě z 19. století.

Pro archeology bylo složité vše stihnout v termínu.

„Záchranný archeologický výzkum je vždy více či méně limitován termínem stavby, což v tomto případě bylo umocněno ‚obvyklým‘, tedy mrazivým počasím na přelomu února a března. Nicméně díky výborné součinnosti se stavebníkem – městem – a stavební firmou se nám podařilo lokalitu adekvátně prozkoumat,“ řekl Kováčik.

„Průzkum byl vzhledem k očekávanému výskytu historických artefaktů povinností. Musím vyzvednout přístup společnosti Archaia Olomouc, že se snažila postupovat v rámci možností co nejrychleji,“ sdělil starosta Mohelnice Pavel Kuba.

Archaia chce s výsledky výzkumu seznámit i veřejnost. Nálezy představí na přednášce plánované na podzim.