„Pan Petřík děkuje všem za zájem, konkrétněji se vyjádří počátkem příštího týdne,“ uvedl krátce v SMS zprávě Holásek.
Podle Petříkových přátel a známých, se kterými měla možnost redakce hovořit, vypadá nalezený radní odpočatě a spokojeně.
Miroslav Petřík zmizel takřka beze stopy začátkem května. Během několika dní zrušil plánované schůzky s vysvětlením, že má zdravotní potíže, a přestal odpovídat na telefony. Do pátrání se zapojila i policie, která koncem minulého týdne oznámila, že byl Petřík nalezen v pořádku. Podle informací MF DNES se nacházel v rakouském hotelu.
Divoké teorie
O důvodech zmizení vlivného hráče olomoucké komunální politiky se od počátku vedly divoké spekulace. Petříkovi nejbližší se však shodli na tom, že za zmizením mohl být syndrom vyhoření.
„Přikláním se k tomu, že toho měl tak dost, že prostě zmizel,“ svěřila se již dříve MF DNES Petříkova manželka Lenka.
Petříka jeho zatím nevysvětlené zmizení stálo práci a možná i politickou kariéru. Z pozice ředitele a předsedy představenstva Technických služeb jej v půlce června odvolalo na mimořádné schůzi představenstvo této městské akciovky.
ČSSD pak minulý týden oznámila, že s Petříkem už nepočítá do komunálních voleb, a vyškrtla jej z kandidátky. Petřík zatím zůstává olomouckým radním.
Účtu za „zbytečné“ pátrání se rodina bát nemusí
Pátrání po Petříkovi policie odvolala ve středu 27. června. I když se podle všeho de facto „ztratil“ úmyslně, jeho rodina se nemusí obávat, že by jí nyní policisté předložili účet za „zbytečnou“ práci.
„Za nikým nejde žádná úhrada,“ ubezpečuje policejní mluvčí Eva Kropáčová. A týká se to právě i případů, kdy se „ztracený“ člověk pouze rozhodne nedat nikomu vědět, kam odjíždí, čímž nepřímo spustí pátrací akci.
„V případě vypátrání osoby je stažena z evidence hledaných osob a je zrušeno pátrání,“ vysvětluje standardní postup policie Kropáčová.
„Po nalezení ujistí policisté rodinu, že je hledaná osoba v pořádku, a tím pro nás případ končí,“ dodává s tím, že zbytek práce – například s dopravou příbuzného domů, je-li potřeba – pak už zůstává na příbuzných.
Policisté musí při hledání pohřešovaných využít všechny dostupné prostředky, včetně třeba spolupráce se zahraničními bezpečnostními složkami. Přikazuje jí to zákon, a to bez ohledu na to, o jaký případ se zrovna jedná. Stejně tak náklady jdou z rozpočtu policie.
„Může se stát, že zmizí třeba pohřešované dítě, protože chtělo zmizet. Jsou také případy rodin, kdy otec s matkou pátrají po své dceři, která s nimi dlouhodobě neudržovala kontakt, protože jej nechtěla udržovat. Měli strach, a proto ji ohlásili jako pohřešovanou,“ vyjmenovává různé typy případů Kropáčová.
