“Sociální podnikání zatím není v české legislativě pevně zakotveno, což chceme změnit. Vše konzultujeme se zaměstnavateli v kraji, jako je například firma KROK CZ v Hranicích, která zaměstnává přes 340 znevýhodněných osob a má se sociálním podnikáním zkušenosti,“ uvedl v pondělí v Přerově ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Tyto sociální firmy jsou podle něj pro společnost důležité právě proto, že umí lidi s různým typem handicapu integrovat na trhu práce, což je i smyslem nového zákona. Státem podporovaný systém integračních sociálních podniků by měl začít fungovat od 1. ledna příštího roku.
“U firem, které vstoupí do registru sociálně integračních podniků, se zvýší míra jejich odpovědnosti za své zaměstnance, ale bude jim z toho plynout i řada výhod,“ doplnil Stanislav Hyrák, koordinátor SPointu Olomouc (regionální kontaktní místo sociálního podnikání pro Olomoucký kraj).
Firma v Hořicích otevřela logistický areál, kde zaměstnává hendikepované |
Nový zákon bude definovat sociálně integrační podnik a farmu. Tyto podniky pak budou moci počítat s přímou finanční podporou státu, slevami na pojistném či vyšší prioritou při zadávání veřejných zakázek. Pokud se integračnímu podniku podaří zaměstnance dostat na otevřený trh práce, tak zpětně obdrží bonus.
Zákon se bude týkat například zaměstnávání lidí, kteří za poslední dva roky byli více než 12 měsíců na seznamu uchazečů o zaměstnání nebo mají pouze základní vzdělání. Vztahovat se bude také na lidi s uděleným azylem, nezaměstnané v exekuci, dospělé ve věku nad 55 let, lidi se zdravotním postižením, bez domova či bývalé vězně propuštěné z výkonu trestu.
Do zóny v Trutnově přibude chráněná dílna, která myje přepravní obaly |
“Tyto skupiny osob budou mít možnost, že jim sociálně integrační podnik dá nejen samotnou práci, ale bude schopen s nimi i sociálně pracovat, například jim dá dluhové poradenství nebo jim pomůže s udržením bydlení,“ přiblížil Jurečka. Cílem podle něj je, aby člověk tímto integračním podnikem v ideálním případě prošel a našel si práci na otevřeném trhu práce.
„Lidé, kteří si nebudou schopni práci najít, získají trvalé zaměstnání u tohoto sociálně integračního podniku,“ doplnil.
Podpora integračních sociálních podniků se podle Jurečky státu vyplatí, jelikož například roční náklady na jednoho nezaměstnaného činí v průměru 300 tisíc korun. „My tady vidíme velký potenciál v tom, že díky takto fungujícímu systému, který bude doplňovat revizi dávek sociálního systému, budeme schopni šetřit finanční náklady právě v oblasti sociální služeb,“ uzavřel ministr.
