Kohajda zvítězil v druhém kole volby rektora se ziskem 14 ze 24 hlasů. Jelikož někteří kandidáti měli široké pole zájmů, aktivit i úvazků, padl při předcházející rozpravě dotaz, kterých funkcí by se vzdali. Konkrétně mířil na Petera Tavela, jenž působí i jako kněz, a právě Kohajdu.
Ten sedí ve Sněmovně a kromě toho je také zastupitelem Šumperka, má advokátní kancelář, je členem vědecké rady právnické fakulty a několika oborových rad na právnických fakultách v Olomouci a Praze. Otázka byla míněná hlavně ve vztahu k práci poslance.
„Bylo pro nás důležité to vědět,“ řekla zpětně senátorka Šárka Šaňáková, která se kandidátů zeptala.
Téma senátory zajímalo, jelikož někteří kritici uchazečům jejich široký záběr vyčítali. Kohajda odpověděl, že není možné, aby šel znovu do sněmovních voleb. Uvedl, že v omezeném režimu by rád zůstal ve spojení s advokátní praxí a zůstat chce i v zastupitelstvu Šumperka, kde žije. Menší funkce mu podle jeho slov zaberou jen několik hodin do roka.
Novým rektorem Univerzity Palackého bude právník a poslanec Michael Kohajda![]() |
Řekl také, že je zvyklý hodně pracovat a funkce rektora je pro něj prioritou. To zopakoval i v pondělí poté, co se v sobotu na nominační konferenci KDU-ČSL objevil na třetím místě za Marianem Jurečkou a Karlem Smetanou.
„Ve středu jsem měl ve volbách rektora šanci jedna ku čtyřem, možná jedna ku třem. Neměl jsem žádné plány a přišlo mi nekolegiální, abych hned řekl, že se k lidovcům neznám,“ vysvětloval.
Mít obě funkce je nereálné, tvrdí Kohajda
Zároveň uvedl, že nevyužil možnosti kandidovat na volitelné pozice a jeho cílem je hlavně podpora lidoveckých kolegů. Jelikož KDU-ČSL bude v kraji kandidovat v koalici s ODS a TOP 09 pod vládní značkou SPOLU, bude ve výsledku Kohajdova pozice více v pozadí.
„Mé zvolení je jen čistě teoretická možnost vzhledem k tomu, jak se teprve budou seskládávat kandidátky. Obě funkce jsou nereálné, to říkám na rovinu,“ sdělil k případnému vykroužkování, kterým by ho lidé poslali na kandidátce vzhůru.
Poslancem je dál například hejtmanDvě vrcholné funkce zastává v regionu například hejtman Olomouckého kraje a též poslanec Ladislav Okleštěk z hnutí ANO. Už před podzimními krajskými volbami avizoval, že mandát ve Sněmovně doslouží, a teprve si vyhodnotí, zda bude znovu kandidovat. V obou funkcích byl současně už v letech 2017 až 2020. „Je to otázka organizace práce, minule jsem to zvládl. A kdybych měl pocit, že se mi to nedaří stíhat tak, jak bych si představoval, tak prostě jednu funkci ukončím. Což by byla jasná volba, primární je pro mě kraj, kde mě to baví, neboť je ta práce vidět,“ komentoval to v rozhovoru pro MF DNES. „S oblibou říkám, že den má 24 hodin. Když osm vykonávám jednu práci, včetně sobot a nedělí, a dalších osm hodin druhou, tak mi ještě pořád zbývá zbylých osm na spánek,“ dodal. |
Ostatně takovou situaci už zažil v roce 2021, kdy se dostal do Sněmovny ze sedmého místa, a ze čtyř mandátů SPOLU tak lidovci získali tři.
Vedení univerzity se Kohajda ujme za tři měsíce. „Od května se naplno pustím do práce pro Univerzitu Palackého. Vzhledem k tomu, že poslední schůze Sněmovny má být nejpozději v půli června, jedná se o velmi krátký časový překryv, během kterého napnu všechny své osobní síly, abych jej překonal,“ napsal na sociální síti. Skončit poslaneckou práci předčasně by přineslo více škody než užitku, dodal.
Také politolog brněnské Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček považuje možné zvolení za spíše nepravděpodobné, byť ho nevylučuje.
„Že pana Kohajdu dali lidovci na kandidátku, úplně šťastné není, na druhou stranu kumulace funkcí v českých poměrech je poměrně častá, není to úplný extrém. Potažmo to může fungovat jako způsob, jak reprezentovat nějaký zájem v rámci kraje, nemusí to být jen čistě negativní aspekt,“ podotkl.
Přesto by v takovém případě nejspíš nebyl na obě funkce prostor. „Nemyslím, že by to nešlo kombinovat, spíš je to otázka časové náročnosti. Jsou to dva plnohodnotné pracovní úvazky, které se podle mne nedají vykonávat spolu,“ dodal.
„Ať si z voličů nedělá srandu“
Přísněji vidí souběh funkcí někteří politici. „Každý člověk by se měl rozmyslet, čemu se chce věnovat, a nedělat si z voličů srandu. Ocenil bych, kdyby se k tomu takto postavil nejen nově zvolený rektor, ale i spousta dalších. Budu doufat, že se to podaří důstojně vyřešit a nebudeme muset sledovat zbytečná divadýlka,“ prohlásil třeba místopředseda Pirátů z Olomouckého kraje Martin Šmída.
Naše hlasy musí být ty, na kterých bude vláda stát, říká Pirát Šmída![]() |
„Rektor na kandidátce je přirozeně osobností, u níž lze očekávat zisk většího množství preferenčních hlasů. Zvolení je proto jistě možné z kteréhokoli místa,“ upozornil krajský předseda Pirátů Viktor Tichák.
Rektoři se v politice opakovaně objevují, většinou ale po opuštění univerzity. Zhruba desetiměsíční souběh funkcí Mikuláše Beka z brněnské Masarykovy univerzity, který byl po zvolení v roce 2018 zároveň senátorem, byl tak výjimkou.
Například někdejší rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima kandidoval v roce 2023 na prezidenta, konkurentkou mu tehdy byla i Danuše Nerudová, která rok předtím skončila v čele Mendelovy univerzity v Brně.
Jaroslav Miller, jenž vedl Univerzitu Palackého do roku 2021, je nyní náměstkem ministra školství. Někdejší rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Vladimír Sedlařík zase loni neúspěšně kandidoval do zastupitelstva Zlínského kraje.