„V současné době máme prodanou už asi polovinu. Nikdo z původních obyvatel se nemusel odstěhovat. Na zastupitelstvu jsme odsouhlasili směrnice, které stanovují, že obec bude domy prioritně nabízet stávajícím nájemníkům,“ řekla starostka Města Libavá Štěpánka Tichá.
Většina převodů libavských nemovitostí na nové majitele se uskutečnila právě až loni. Jak Tichá přiznala, pravidla prodeje se rodila ztuha. Přestože obec chce za domy částky v rozmezí od 300 do 500 tisíc korun, nájemníkům se zdály vysoké.
„Když lidé v domě žili 30 let, svým způsobem ho zhodnotili. Starali se o zahrady, udělali také úpravy interiérů. I když formálně nebyl jejich, považovali ho za vlastní. My jsme dům po letech nechali ohodnotit a chtěli prodat. Proto nesouhlasili s cenovou relací,“ popsala Tichá.
Obec ale necouvla a nájemníci nakonec na ceny přistoupili. „Jsou tak nízké, že když lidi vyjeli z našeho katastru a ptali se svých známých, tak ti si klepali na čelo, proč váhají,“ podotkla Tichá.
Nemovitosti od armády    |
Na výzvu obce hned v první vlně zareagovalo asi 45 zájemců. Dosavadní nájemníci měli možnost využít dvacetiprocentní slevu z ceny stanovené znalcem, ti, kdo nemohli složit celou částku, mohou nově nabytou nemovitost splácet.
„Třicet dnů od podpisu kupní smlouvy musí zájemce zaplatit vyšší částku, asi 20 procent z ceny, zbytek se mu rozpočítá na pět let. Pokud pravidelně neplatí, o splátkový kalendář přichází. Takový případ ale zatím nenastal,“ vysvětlila starostka.
První libavský „soukromý“ dům si koupil kronikář
Nájemníky, kteří si dům zatím nemohou nebo nechtějí koupit, obec podle ní nikam netlačí.
„Nenutíme je, aby se stěhovali. Takové domy necháváme dál v majetku obce,“ doplnila Tichá.
Jako vůbec první si dům, v němž dlouhé roky bydlí, koupil Jindřich Machala, kronikář obce Město Libavá a spoluzakladatel místního okrašlovacího spolku Lubavia.
„Mám svá léta, tak už jsem chtěl bydlet ve svém. Potřebuji natřít okapy, udělat nový plot – a jinak se to člověku dělá, když to dělá na svém,“ poznamenal.
Jeho rodinný domek za socialismu obývali sovětští vojáci, poté byl určen k demolici. S částí rekonstrukce Machalovi pomohl státní podnik Vojenské lesy a statky, pod jehož správu dům patřil, velkou část oprav ale hradil Machala sám.
Prodej dvou stovek bytů po armádě zatím město neplánuje
Letos obec, kde aktuálně žije 600 obyvatel, plánuje prodat dalších asi dvacet domků. Peníze z prodeje poslouží k opravám bytovek, které obci také patří. Armáda na ni totiž převedla i víc než dvě stovky bytů. Ty ale Město Libavá prodávat neplánuje.
„Legislativa je v prodeji bytů úplně jiná než u domů. Navíc my jich máme hodně a různého typu. Proto to v současné době není předmětem našeho jednání. Byty budeme nadále pronajímat,“ uvedla starostka Tichá.
Prioritou obce je nabídnout letos parcely k výstavbě nových rodinných domků. Jedna z lokalit, kde s nimi územní plán počítá, je u výpadovky na Moravský Beroun. Asi dvacítka domů postupně bude v místech, kde už jednou domy stály. Dřívější ulici se zchátralými domky po odsunutých sudetských Němcích, které rovněž obývali Sověti, nechala česká armáda zdemolovat před 18 lety.
„Stávalo tam 22 domů a fabrika, která původně byla textilkou. Později se tam vyráběly dřevěné hračky, za války tam bylo sídlo říšské pošty a zajatecký tábor. Pak ulici zabrali Rusové. V domcích bydleli a z továrny si udělali kasárna ženisté,“ připomněl Jindřich Machala.
„Svobodu“ mají obyvatelé Libavé od ledna 2016, kdy se ministerstvo obrany rozhodlo, že počet a velikost vojenských újezdů přizpůsobí skutečným potřebám české armády. Z Libavé se tehdy vyčlenilo pět sídel, která vytvořila tři nové obce – Město Libavá, Kozlov a Luboměř pod Strážnou. Dohromady v nich žije přes tisíc obyvatel.
