Podle zastánců revitalizace Bečvy by návrat řeky do „původních“ břehů zvrátil vysušování krajiny, zlepšila by se také protipovodňová ochrana obcí a měst na jejich březích, ekologická stabilita a možnosti rekreace.
Komplexní ochranu Troubek, které zničily záplavy v roce 1997, zajišťuje memorandum, které počítá, že 85 procent nákladů na stavbu protipovodňové ochrany pokryje dotace ministerstva zemědělství.
Obec Troubky společně s hejtmanstvím zaplatí 1,6 milionu korun za projektovou dokumentaci pro vydání společného povolení. Projekt počítá se stavbou nových ochranných hrází, které spolu s nynějšími hrázemi u Bečvy a Malé Bečvy vytvoří kolem Troubek ochranné protipovodňové opatření.
Součástí plánovaných protipovodňových úprav v okolí Troubek jsou také mobilní hrazení, která budou v místě křížení valu se silnicemi, přeložky inženýrských sítí a závlahového potrubí, odvodňovací příkopy, mobilní čerpadla včetně dieselových agregátů či stavidlo na otevřeném odvodňovacím kanále.
„Podpis memoranda je pro nás důležitý. Od povodní, které znamenaly devět obětí a demolice mnoha budov, se Troubky zvelebily do dnešní podoby, život se nezastavil. V roce 2010 přišla další povodeň, která nás omezila v provozu, například školu, sportoviště,“ popsal starosta Troubek Martin Frgal.
Podporu mají zamýšlená troubecká protipovodňová opatření i u ministerstva zemědělství. Podle ministra Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) jsou Troubky nešťastným symbolem povodní v roce 1997. „Protipovodňová opatření nelze učinit ze dne na den a je potřeba postupovat systematicky. Musíme udělat něco i ve prospěch tohoto nešťastného symbolu z roku 1997,“ řekl Nekula.
„Jsem rád, že se našla shoda v zastupitelstvu, kde souhlasíme s realizací, podpisem. Řešíme odkupy pozemků, případně sepsaní smluv o smlouvách budoucích kupních. Jsem rád, že nám je kraj ochotný pomoct, když to přesáhne do dalších let,“ vysvětlil starosta.
Bečva v Hranicích je lépe přístupná lidem, velkou vodu zastaví hráze a zídky |
„Výkupy nejsou jednoduché, ne všichni souhlasí. Přesvědčujeme je. Parcelních čísel je kolem 250,“ vypočítal.
Lidé v Troubkách mají podle starosty obavy z podzemních vod, které by je mohly vytopit v případě, že protipovodňová ochrana nebude fungovat.
„Jsme v nejnižším místě soutoku Moravy s Bečvou. Máme obavy z technických opatření, jílocementových norných stěny. Rozsahy protivztlakových studní se budou řešit až na základě hydrogeologických průzkumů a teprve ty ukážou, jaký počet a hloubka stěn bude potřeba. Nicméně my v době mimo povodeň chceme, abychom měli zajištěnou vodu ve studních, je to jedna z priorit. Z proudění spodních vod, jejichž tok se přehradí, jsou obavy,“ potvrdil starosta.
Povodí Moravy již pracovalo na revitalizací Bečvy u obce Ústí u Hranic a společně s dokončenými revitalizacemi Bečvy u Černotína a Skaličky firma pokračuje v programu ozdravování krajiny. Ten spočívá v revitalizaci vodních toků, přípravě přírodě blízkých protipovodňových opatření a zajišťování migrace vodních živočichů.
18. května 2010 |
„Velmi mě těší, že si společnost začíná všímat našich projektů, v rámci kterých řekám vracíme původní charakter. Realizujeme přírodě blízká opatření a revitalizujeme řeky v povodí Moravy v místech, kde jsou taková řešení možná. Aby měly podobné přírodě blízké úpravy smysl, musí být součástí komplexu opatření a musí být prováděny v souladu s opatřeními pro posílení vodních zdrojů. Každé z nich má svoji nezastupitelnou úlohu a musí se v době klimatické změny vzájemně doplňovat a navazovat na sebe,“ vysvětlil ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.
V Přerově byla navíc dokončena další etapa rozsáhlých protipovodňových opatření. Jde o více než půl kilometru dlouhé protipovodňové zídky u tenisových kurtů v Přerově a zhruba čtvrtkilometrový úsek na nábřeží mezi mostem Legií a železničním mostem.
Opatření mají zabránit vylití řeky Bečvy z koryta. U tenisových kurtů investice doplnila i nová relaxační zóna s terasami a lavičkami, město za ni zaplatilo 900 tisíc korun. „Povodí Moravy plánuje již čtvrtou etapu v této oblasti, půjde o opatření u Prosenic,“ řekl ČTK Gargulák.
Prstencová ochrana TroubekSe stavbou vybudování takzvaného prstencového ohrázení Troubek počítá Povodí Moravy v roce 2027. Náklady se odhadují až na 600 milionů korun. Podle investičního ředitele Povodí Moravy Tomáše Bělašky vznikne zemní val kolem celé obce. „Celková délka liniových opatření je kolem šesti kilometrů. Částečně půjde o úpravu či navýšení stávajících hrázových systémů, částečně budování nových, v některých částech bude vybudována železobetonová zídka,“ řekl Bělaška. Troubky leží na složitém morfologickém území na soutoku Bečvy a Moravy a jsou značně ohroženy velkou vodou. „Zásadní je i podloží, jsou tam komplikované hydrogeologické poměry, pohybujeme se na štěrkovém podloží. Tím, že dojde k prstencovému ohrázení obce, je potřeba v době zvýšených povodňových stavů řešit také spodní vodu, která by mohla Troubky zatopit zespodu. V rámci protipovodňových opatření tak budou vybudovány protivztlakové studny, jejich ucelený systém bude odvádět průsakové vody do koryt a odtud bude následně přečerpávána,“ doplnil. Podle zástupců Povodí Moravy již existuje kvůli projektu protipovodňových opatření Troubek dokumentace pro územní rozhodnutí. Po podpisu memoranda bude vypsána soutěž na projektanta a geologický průzkum, který by měl systém ochrany optimalizovat. Projektová dokumentace vyjde na 16 milionů korun, podle memoranda se na něm budou finančně podílet i kraj a obec. Samotná stavba by měla trvat čtyři roky. |
