Jelikož obviněná žena u olomouckého krajského soudu prohlásila vinu, rozsudek se odehrál bez dokazování a výslechu svědků. Obžalovaná dosud nebyla trestně stíhána, na soud čekala ve vazbě.
Odsouzená žena se svého práva na odvoláni vzdala, ovšem státní zástupkyně se ihned na místě odvolala, protože matce hrozilo 15 až 20 let, ale dostala o dva roky méně, než byla hranice navrhované dolní sazby.
Obžalovaná tak dále zůstává ve vazbě do doby pravomocného rozhodnutí soudu.
Podle obžaloby žena plačící dítě udusila přikrývkou v postýlce. Tragédie se stala loni v srpnu, půl roku poté, co se do jednopokojového bytu v malé obci u Olomouce přestěhovala se svými dvěma malými dětmi.
Obviněná se na jaře přistěhovala do bytu 1+1 na ubytovně. Z dávek od státu měla dohromady 14,5 tisíce korun, z čehož dvanáct tisíc dávala za nájem. „Mou každodenní starostí bylo, z čeho vyžiji, za co nakoupím jídlo, oblečení,“ řekla soudu obviněná.
Otec prvního dítěte, tříletého syna, je po smrti, otec zavražděné dcery je ve vězení. Podle obhajoby se ani jeden z nich o děti nezajímal, první ženu fyzicky i psychicky týral.
„Žila jsem pořád ve stresu, snažila jsem se být co nejlepší mámou. Chodila jsem s dětmi ven, k lékaři, nikdy jsem děti nebila. Neomlouvá mě to, ale byla jsem na tom psychicky velmi špatně, nemohla jsem spát. Byl to zkrat, vůbec nechápu, jak jsem to mohla udělat. Měla jsem zatnout zuby a vydržet další den,“ líčila podlomeným hlasem.
Svou výpověď musela pro nevolnost několikrát přerušit.
Pomoc dítěti fingovala
Podle znalců byl její duševní stav v době činu stabilizovaný, své jednání mohla ovládat, není závislá na drogách. Nepila alkohol ani nekouřila.
Znalci nicméně uvedli, že její osobnost vykazuje znaky sociální a emoční plochosti, na zátěž reaguje snahou vyhnout se řešení a intelekt je na horní hranici podprůměru.
Žena se doznala v plném rozsahu, což její obhájce vyzdvihoval. „Nikdo z nás si nedokáže takové životní podmínky představit. Jednalo se o zkratkovité, nepromyšlené jednání.“ Navrhoval proto soudu dohodu o vině a trestu.
Státní zástupkyně Simona Petříková však nesouhlasila. „Matka by měla být pro své dítě tím, kdo poskytuje nejvyšší ochranu, péči, lásku. Dítě navíc nemělo šanci na obranu. Ve stejné místnosti si navíc hrál syn. Obžalovaná poté hledala online, jak poskytnout první pomoc, ale sama dceři nepomohla a zavolala záchrannou službu. I tak ale pomoc podle rad po telefonu jen fingovala,“ uvedla.
Když na místo přijeli dobrovolní hasiči, neprojevovala žena podle nich žádné emoce.
„Ani tíživá finanční situace nesnižuje závažnost jednání. Znalci se shodli, že ho mohla rozpoznat a ovládat. Mohla ho přerušit a zabránit smrti dítěte,“ dodala Simona Petříková.
Podle žalobkyně dítě v osudnou chvíli leželo v dětské cestovní postýlce. „Obžalovaná si měla obkročmo na nezletilou sednout, přičemž přikrývku, kterou měla nezletilá přehozenou přes hlavu, napnula obviněná přes její obličej, držela přikrývku za jejíma ušima na rozhraní lebky a krku, a dusila ji tak dlouho, až přestala nezletilá plakat, nevydávala žádné zvuky a její tělo bylo bezvládné,“ uvedla žalobkyně Simona Petříková.
Bezprostřední příčinou smrti dítěte bylo udušení.
Zkratkovité jednání
Motivem matčina jednání podle kriminalistů bylo zřejmě zkratkovité jednání. „Obviněná nebyla v době činu pod vlivem alkoholu ani jiných omamných látek,“ sdělil už dříve krajský policejní mluvčí Libor Hejtman.
Vše se odehrálo 7. srpna, kdy žena na tísňové lince oznámila, že její dítě ležící v postýlce nedýchá. Přivolaný lékař se snažil kojence resuscitovat, ale marně.
Policisté, kteří na místo dorazili společně se záchrankou, přivolali kriminalisty. Čtyřiadvacetiletá žena zpočátku jakékoliv násilí vůči dceři popírala, při výslechu se nakonec přiznala. Násilné úmrtí pak potvrdila i soudní pitva.
