Deska odkazující na masakr bude obsahovat text: „Kdo chrání viníky - sám se dopouští viny!“
„Je těžko pochopitelné, že se o masakru u Horní Moštěnice téměř půl století vůbec nemluvilo. Slova na pamětní desce však snad budou mementem a dostatečnou výstrahou pro další generace,“ podotkl náměstek primátora Pavel Urbášek.
Otřesná událost se odehrála v noci z 18. na 19. června 1945. Karpatští Němci se tehdy vraceli domů na střední Slovensko, odkud je nechaly v prosinci 1944 evakuovat německé úřady do severozápadních Čech.
Mezi karpatskými Němci byli i Maďaři a Slováci, přičemž mnozí z nich u sebe měli doklady o bezúhonnosti, slovenské národnosti i dobrozdání o tom, že podporovali Slovenské národní hnutí. Ani to však nezastavilo poručíka 1. československého vojenského sboru Karola Pazúra, pod jehož vedením se uskutečnila hromadná poprava (více o masakru čtěte zde).
„Těla byla pohřbena na místě do hromadného hrobu, později však byly ostatky některých obětí exhumovány. Muži byli následně pohřbeni v Přerově, oběti z řad žen a dětí čekalo zpopelnění v Olomouci. Po kremaci byly jejich ostatky uloženy do dvou beden a zakopány na neředínském hřbitově,“ řekl náměstek s tím, že přesné místo posledního odpočinku těchto obětí není známo.
„Víme to jen přibližně a v těchto místech necháme umístit pamětní desku,“ upřesnil Urbášek.
Vedení města podle něj schválilo také pořízení pamětní desky zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda, který v roce 1886 pobýval v Olomouci na vojenských manévrech. Tuto 130 let starou událost bude od září připomínat bronzová deska na Horním náměstí.
