Projekt, na němž Hnila spolupracuje s dalšími lidmi z různých oblastí umění, dostal název Poslední zahrada pozemských rozkoší. Spisovatel je autorem textu využívajícího metafory i symbolická vyjádření, Ondřej Kunst přispěl básněmi.
„Náš příběh pokračuje po Boschovi, který má ve svém triptychu v podstatě celou Bibli. Tedy Ráj, Adama a Evu, pak přechází do současnosti, kde hřešíme, zažíváme rozkoše, načež přichází soudný den, což je peklo. My pokračujeme od momentu, kdy všichni v pekle odejdou a na světě zbude právě Malířka a Fotograf,“ přibližuje námět Hnila.
Poetický jazyk, jenž pro psaní zvolil, je náročný, ale ačkoli je prozaik, tentokrát musel udělat výjimku.
Díky zchátralé patině se v Olomouci taky točila Záhada hlavolamu, říká historik |
„Potřeboval jsem Boschův výtvarný výraz dostat do slov a tohle byl jediný způsob. Normálním jazykem bych jeho nekonečnou symboliku nevyjádřil. Nevyzní to tak a čtenáře bych ochudil, stejně jako by tak nevyzněl třeba Shakespeare nebo Alighieri,“ dodává autor žijící ve Šternberku nedaleko Olomouce.
Od pekla symbolizovaného hádkou Malířky a Fotografa jde příběh zpátky k Ráji představovanému harmonií. Příběh ovšem podle spisovatele čtenáře nevede k závěrům a odpovědím, spíš nabízí různé výklady, jež si může každý vztáhnout k vlastnímu životu.
Filmovat se bude formátem pro kovbojky
Kniha o zhruba 120 stranách doplněná ilustracemi bude mít podobu divadelního dialogu a vyjde v druhé polovině roku. Připravuje se i překlad do angličtiny.
Zároveň už ve spolupráci s Českým rozhlasem a studiem Švandova divadla vzniká její rozhlasová podoba. Letos má též začít natáčení filmové adaptace Poslední zahrady pozemských rozkoší, na níž se bude podílet Česká televize.
Olomouc po soudném dni, kdy se čas zastavil, chtějí tvůrci zachytit širokoúhlým panoramatickým formátem známým například z kovbojek. Právě ve filmu vynikne prostředí krajského města nejvíc.
„Když si člověk představí gotické kulisy Olomouce bez života, cítí až melancholii z chybějícího ruchu. Právě tento kontrast s dnešní pulzující realitou mě fascinuje, proto jsem se město rozhodl do příběhu zakomponovat,“ doplňuje autor.
Na odreagování čtu krvavé detektivky, říká ředitelka nejlepší městské knihovny |
Film bude hraný a dokreslený ilustrátorem. Hnila se dlouhodobě zajímá o vliv popularity a komerce na uměleckou integritu. Podle něj jde však oslovit čtenáře, posluchače nebo diváka i méně očekávatelnými způsoby, aniž by dílo ztratilo na originalitě. Ukázat to chce právě projektem, v němž je zapojený. Zdůrazňuje, že je artový a pro část veřejnosti bude nevšední, až hůře uchopitelný.
„Příběh může být sice představen různými formáty, ale z žádného by neměl uniknout jeho smysl,“ vysvětluje spisovatel, proč se rozhodl nabídnout své dílo publiku rozličnými způsoby.
V plánu jsou i přednášky a fotografické výstavy
Tématu se zamýšlí věnovat i formou přednášek a fotografických výstav, kde plánuje zachytit scény ze Zahrady pozemských rozkoší.
„Situace z obrazu by se měly ve vší počestnosti autorsky přefotit, nepůjde o akty, ale o situace,“ dodává k Boschovi.
„Bosch byl za svého života známý, ale třeba ne tolik jako da Vinci nebo Michelangelo. Možná i proto, že se narodil ve městě, v němž i umřel. Jeho obraz má obrovský náboženský přesah, přitom Bosch byl především umělec. V jeho díle může být i velká míra kontroverze, což se mi líbí,“ zmiňuje Hnila.
„Během práce na projektu si současně klademe otázku, kam se ubírá budoucnost literatury. Bude i nadále existovat v klasické knižní podobě, nebo se stále víc promění do forem, jako jsou audioknihy či filmové adaptace?“ zamýšlí se spisovatel.
