Malá hala jde k zemi, vyrůst má nový led. Pomůže mládeži i městu, jenže se neví kdy

Do takzvané malé haly stojící v Olomouci vedle zimního stadionu se zakously bagry, zbourat ji mají do konce května. Dříve v ní byla ledová plocha, ale svému účelu už dlouho nesloužila. Na jejím místě má vyrůst nová hala s umělým kluzištěm, což by mohlo notně pomoct hokejové mládeži, Univerzitě Palackého i zájemcům o bruslení z řad veřejnosti. Projekt si vyžádá investici kolem čtvrt miliardy korun. Zaznívají ale i skeptické hlasy, že na slavnostní otevření ještě hodně dlouho nedojde.

Nová hala má pomoci s tím, že v Olomouci panují pro ledové sporty mizerné podmínky. Jako jediné město, které hraje v hokejové extralize, nemá alespoň dvě ledové plochy. Absencí druhé trpí především hokejová mládež.

Bídný stav zimního stadionu pak dokládá fakt, že ho před třemi lety zvolili čtenáři iDNES.cz v anketě o největší ostudu města jako jasnou jedničku. Už v roce 2021 navíc „plechárnu“ v průzkumu MF DNES označila za nejhorší arénu v extralize hned polovina hokejistů nejvyšší soutěže.

Průzkum mezi hokejisty: nejhorší zimák je v Olomouci, nejlepší O2 arena

Před pár lety juniorské i dorostenecké výběry Olomouce sestoupily z nejvyšších soutěží (byť dorostenci se letos do extraligy vracejí), talentovaní hráči z regionu odcházejí v útlém věku jinam. Někam, kde mají lepší podmínky a zázemí pro trénink a osobní rozvoj, třeba do Ostravy či Brna. „Druhá plocha tady chybí. V určitých kategoriích potřebujete trénovat víc hodin týdně a mít kvantitativně víc ledu.

Takhle je každá kategorie limitována a ani pro mladé hráče a jejich těla není ideální, že kvůli různým pronájmům mají trénink pokaždé v jiný čas,“ řekl před časem iDNES.cz Jan Tomajko, bývalý trenér a vlastník hokejové Olomouce, nyní kouč reprezentace do dvaceti let.

„Jen reklama před volbami“

Na jediné ledové ploše se musí prostřídat profesionální hokejisté, mládežnické výběry, parahokejisté, krasobruslaři, univerzita, hobby hokejisté a také veřejnost. Jde o obrovskou zátěž haly, zvlášť s ohledem na to, že hokejová Olomouc má hned 13 mládežnických týmů plus jeden dospělý, profesionální.

Pohled na zaplněný rozpis ledové plochy zájemce o bruslení v Olomouci dlouhodobě netěší, v určitých obdobích extraligové sezony mohou využít led jen dvě hodiny týdně.

„Pak kvůli kapacitě jako rodič třeba musíte dvakrát za týden vstávat v pět ráno, abyste dali prvňáka na trénink. A garantuju vám, že pro čtyři rodiče z deseti to bude taková překážka, že dají potomka na jiný sport nebo kroužek. Že je trénink pokaždé jinak, je hrozně blbé pro rodiče i hokejisty. Když trénují do večera, přijedou domů třeba v jedenáct a pak mají na druhý den fungovat ve škole?“ podotkl Tomajko.

Projekt nové malé haly tak znamená příslib pro lepší nejen hokejovou budoucnost. Nicméně někteří zástupci klubu jsou ohledně vzniku druhé ledové plochy stále skeptičtí. Poukazují například na to, že město začalo pro výstavbu malé haly vyřizovat povolení už loni v lednu.

„Teď to téma ožívá před volbami, to je zajímavé. Myslím, že je to jen reklama pro radnici, neznáme totiž žádné datum, kdy by ledová plocha mohla stát,“ uvedl člověk blízký hokejovému klubu, jenž si nepřál být jmenován.

Ničíte budoucnost, tepali kritici vedení Olomouce za úvěr. To se brání dotacemi

V nynější fázi navíc klub přišel o parkovací plochu, která v chátrající hale byla. Termín dokončení haly radnice v tuto chvíli skutečně nezná. „Projektant nyní dokončuje prováděcí dokumentaci. Jakmile ji odevzdá, bude možné vypsat soutěž na zhotovitele stavby, a termín zahájení se tak bude odvíjet právě od jejího průběhu. Pokud se podaří zhotovitele letos úspěšně vysoutěžit, mohla by být stavba zahájena ještě v tomto roce,“ sdělil na dotaz iDNES.cz mluvčí magistrátu Jan Horejš.

Dřívější odhady v lednu 2025 mluvily o tom, že by nová malá hala mohla stát do dvou let. V těchto dnech mohou kolemjdoucí pozorovat zánik staré haly. „Objekt je odpojen od rozvodů vody, splaškové kanalizace i elektřiny. Demolice vyjde na 2,3 milionu korun s DPH, podařilo se nám snížit náklady o téměř šest milionů,“ nastínil pro ČTK náměstek primátorky Miloslav Tichý (ANO).

Chystaná investice může podle něj vrátit do Olomouce licenci na mládežnickou hokejovou akademii, což ale klub nepotvrdil. „Malá hala je záležitost města. My k tomu žádné info nemáme, takže se k tomu nemůžeme jakkoliv vyjadřovat,“ reagoval na dotaz redakce majitel a generální manažer HC Olomouc Erik Fürst.

„Jsou to všechno maličkosti, které si nikdo neuvědomuje. Zároveň moc není na co talenty z okolí lákat, natož tak je udržet. Moc jim toho doopravdy nabídnout nejde. Druhá ledová plocha, kdyby znamenala třeba o tři hodiny týdně ledu víc, by za rok udělala 150 hodin na ledě navíc, což se musí někde projevit,“ zamýšlel se k tomuto tématu už dříve trenér Tomajko.

Jak to bude s univerzitou?

Druhou ledovou plochu by podle Pavla Hápa, děkana Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého, uvítala i tato vysoká škola. Několik jejích kurzů totiž led vyžaduje. „V rámci univerzity se využití ledové plochy týká především naší fakulty. Součástí některých studijních programů je výuka bruslení či základů ledního hokeje. Právě pro tyto výukové účely je dostupnost ledové plochy důležitá,“ vzkázal Háp.

„Nemít důstojný stánek je ostuda.“ Kraj podpořil stavbu multifunkční haly v Olomouci

Dále by se mohla UP vrátit do univerzitní ligy ledního hokeje, která v posledních letech nabírá na popularitě. Ačkoliv je olomoucká univerzita co do počtu studentů třetí největší v republice, její mužstvo ve dvanáctičlenné lize chybí. I kvůli kapacitě ledových ploch. Přitom od roku 2017 patřil olomoucký tým mezi největší průkopníky univerzitního hokeje v Česku.

Na domácí led se ovšem kromě jednoho charitativního zápasu nikdy nedostal. Studenti své soutěžní zápasy museli hrát ve 25 kilometrů vzdáleném Uničově, v „plechárně“ rovněž ani netrénovali. „Stadion v Olomouci je natolik vytížen, že ani po několika letech jednání s klubem i městem Olomouc nebylo možné vyjednat prostory pro náš klub,“ napsali zástupci HC UP před lety na sociální sítě. Tým nakonec v roce 2023 zanikl.

„Důvodů je víc a určitě je nelze zjednodušit pouze na to, že se zápasy hrály v Uničově. Absence vlastní ledové plochy a nutnost dojíždění samozřejmě představovaly výraznou komplikaci, postupně se ovšem ukázalo, že dlouhodobé fungování univerzitního hokeje je velmi náročné finančně, personálně i organizačně,“ komentoval to Háp.

Děkan: Liga? Druhý led je předpoklad, ale ne jediný

O tom, jak moc Univerzitě Palackého v Olomouci chybí druhá ledová plocha promluvil pro iDNES.cz také děkan Fakulty tělesné kultury UP Pavel Háp.

Děkan Fakulty tělesné kultury UP Pavel Háp.

Pokud v Olomouci v horizontu pár let opravdu vyroste druhá ledová plocha, bude UP usilovat o to, aby se do města vrátila univerzitní soutěž v ledním hokeji, která je stále více na vzestupu?
Existence a především pak dostupnost ledové plochy v Olomouci je důležitým předpokladem pro návrat k univerzitnímu hokeji, ovšem zdaleka ne jediným. Vznik druhé ledové plochy v Olomouci by samozřejmě otevřel nové možnosti také pro univerzitní sport. Na druhou stranu je potřeba říci, že v tuto chvíli jde stále o poměrně nejistý horizont a případný návrat univerzitního hokeje by byl spojen s vysokou finanční i organizační náročností. Nejde totiž pouze o samotný led, ale také o dlouhodobé zázemí, personální zabezpečení, pravidelný provoz a celkovou udržitelnost projektu. Univerzita Palackého navíc musí sport vnímat koncepčně a v širších souvislostech. Naším cílem není budovat podporu pouze pro jeden atraktivní sport, ale vytvářet podmínky pro rozvoj univerzitního sportu jako celku – tedy napříč různými sporty, pohybovými aktivitami a studentskými programy. Pokud by se v budoucnu podařilo vytvořit stabilní infrastrukturu a ekonomicky smysluplný model fungování, určitě by bylo možné debatu o univerzitním hokeji znovu otevřít. Muselo by to ale zapadat do komplexní strategie sportu na Univerzitě Palackého a být dlouhodobě udržitelné.

Proč tým UP vůbec před lety v ULLH skončil? Zápasy se hrály v Uničově, byl tohle primární důvod?
Důvodů bylo víc a určitě je nelze zjednodušit pouze na to, že se zápasy hrály v Uničově. Absence vlastní ledové plochy a nutnost dojíždění samozřejmě představovaly výraznou komplikaci – jak z hlediska organizace, času a logistiky, z pohledu budování fanouškovské základny a silnější vazby na univerzitní prostředí v Olomouci, tak i z pohledu základních principů tréninkového procesu. Nebyl to však jediný rozhodující faktor. Postupně se ukázalo, že dlouhodobé fungování univerzitního hokeje je velmi náročné finančně, personálně i organizačně. V určité fázi tak převážil názor, že bez odpovídající infrastruktury a stabilního zázemí není možné projekt univerzitního hokeje dlouhodobě udržet v podobě, která by odpovídala ambicím soutěže i samotné univerzity.

Nemrzí univerzitu, že ačkoliv je UP jednou z největších vysokých škol v republice, nemá své mužstvo v univerzitní lize?
Sport je důležitou součástí univerzitního prostředí a univerzitní hokej si za poslední roky vybudoval výraznou mediální pozornost. Z tohoto pohledu je samozřejmě legitimní otázka, zda by takto velká a tradiční univerzita, jako je Univerzita Palackého, neměla mít v soutěži své zastoupení. Na druhou stranu je potřeba vnímat situaci realisticky a v širších souvislostech. Univerzitní hokej dnes představuje velmi náročný projekt po finanční, organizační i infrastrukturní stránce. UP aktuálně nedisponuje odpovídajícím zázemím a univerzita zároveň musí sportovní podporu koncipovat komplexně napříč mnoha sporty a aktivitami, nikoliv pouze optikou jedné atraktivní disciplíny. Univerzita Palackého má dlouhodobě velmi silné zastoupení v celé řadě individuálních i kolektivních sportů a podporuje široké spektrum sportovních aktivit studentů. V tomto směru je pro nás důležité především vytvářet kvalitní a udržitelný systém univerzitního sportu jako celku.

Lze říct, pro jaké účely ještě UP ledové plochy potřebuje? Led vyžadují i některé kurzy.
V rámci výuky Univerzity Palackého se využití ledové plochy týká především Fakulty tělesné kultury. Součástí některých studijních programů je výuka bruslení či základů ledního hokeje. Právě pro tyto výukové účely je dostupnost ledové plochy důležitá. Mimo oblast výuky ale UP v současnosti nemá širší systémové využití takové infrastruktury. I to je jeden z důvodů, proč je potřeba podobné úvahy posuzovat racionálně – provoz ledové plochy i pravidelné využívání pro sportovní činnost jsou finančně i organizačně velmi náročné. Úvahy o případném využití ledu pro univerzitní hokej nebo další aktivity proto musí být součástí širší debaty o koncepci sportu a sportovní infrastruktury na univerzitě, nikoliv izolovaným tématem jedné sportovní disciplíny.